Smyčka na neposlušné, pilíř deoffshorizace, bič na oligarchy. Tyto a další přezdívky dali v posledních týdnech zpravodajové a komentátoři novému ruskému zákonu, jenž má donutit Rusy vlastnící společnosti registrované v zahraničí k opětovnému placení daní do ruské státní pokladny.

Zákon je namířen především proti podnikatelům, kteří využívají k maximalizaci příjmů tzv. offshore firmy sídlící v daňových rájích. V průběhu října a listopadu jej schválil ruský parlament a minulé úterý podepsal prezident Vladimir Putin.

„Princip donucovacího mechanismu v zákoně je jednoduchý: Každá ruská firma nebo jednotlivec žijící v Ruské federaci, jež budou v roce 2015 vlastnit 50 či více procent akcií společnosti registrované v zahraničí, získají status tzv. ovládající entity. Jestliže bude vlastnit 50 nebo více procent akcií více ruských občanů dohromady, bude za ovládající entitu považován ten každý z nich, jehož akcionářský podíl překročí 10 procent celku (...) Když pak společnost registrovaná v zahraničí vykáže roční nerozdělený zisk alespoň 50 milionů rublů (přibližně 21 milionů korun), bude jej muset její ovládající entita v Rusku přiznat a zaplatit řádnou daň,“ uvádí k zákonu předkladatelé na stránkách ruské vlády a pokračují:

„Postih za neposkytnutí autentických informací o příjmech dané společnosti bude činit 100 tisíc rublů (42 tisíc korun) (...) Pokuta za porušení zákona bude činit 20 procent z nezaplacené daně, vždy však nejméně 100 tisíc rublů (...) Souběžně zůstává v platnosti starší legislativa, která kvalifikuje odpovídající krácení daně jako trestný čin,“ píše se na ruském vládním webu.

Práh pro identifikaci ovládající entity i minimální výše zisku, jež podléhá přiznání a zdanění, se mají s dalšími roky ještě snižovat: v roce 2016 budou za ovládající entitu považovány všechny firmy či jednotlivci, kteří budou vlastnit 25 procent akcií společnosti; výše zisku podléhající zdanění klesne na 30 milionů rublů (12,7 milionu korun) a v roce 2017 až na 10 milionů rublů (4,2 milionu korun).

Kontext zákona a debata nad důsledky

Problém útěku zejména větších firem do daňových rájů trápí celou Evropu, Rusko však mimořádně. Tamní podnikatelé využívají jak exotické ráje jako Kajmanské ostrovy či Britské Panenské ostrovy, tak státy s příslušnou daňovou politikou uvnitř EU: Kypr, Nizozemsko nebo Lichtenštejnsko.

Dle ruských agentur odtéká z Ruské federace každý rok přes offshore firmy 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun). V zemi jsou přitom dividendy, příjmy právnických i příjmy fyzických osob daněny rovně pro všechny — šesti, čtyřiadvaceti, resp. třinácti procenty.

Vláda prezidenta Putina si od nového zákona slibuje zvýšení rozpočtových příjmů o tři až čtyři miliardy dolarů (68 až 90 miliard korun) každý rok.

Putin vyhlásil program tzv. deoffshorizace již před svým posledním zvolením do prezidentské funkce v roce 2012. Řada pozorovatelů dává nicméně zákon do souvislosti i s krizí na Ukrajině a západními sankcemi. Ty vyvolávají v ruských makroekonomech obavy ze zesílení odlivu kapitálu a z možného zajištění ruských aktiv v zahraničí, a tudíž dále podněcují snahy politiků dostat obojí pod ochranu ruské jurisdikce.

Znalci z listů jako Economist či Financial Times hodnotí zákon s rozpaky — Rusové podle nich zakládají firmy v zahraniční nejenom kvůli daním, ale i obtížné vymahatelnosti práva ve vlasti. Jedním z důsledků zákona tak může být podle příslušných komentářů i to, že daní podnikatelé odejdou z Ruska natrvalo.

Ještě kritičtější názor má ruský anglojazyčný tisk, podle nějž dopadne zákon na Rusko podobně drtivě jako všechny letošní sankce. Média jako Kommersant nebo Moscow Times ovšem patří právě zainteresovaným oligarchům.

Další informace:

ITAR-TASS Putin signs anti-offshore law to return Russian capital from foreign tax shelters

International Business Times Vladimir Putin Signs Law to Stem Capital Outflows and Clamp Down On Russian Tax Cheats

Reuters Russian government approves law to clamp down on offshore tax sheltering

The Sunday Times Putin annexes oligarchs’ wealth