Země středu Jižní Ameriky zažily v poslední třetině tohoto roku vlny veder. Argentina, Brazílie, Paraguay a Bolívie zažily v srpnu a září teploty přesahující čtyřicet stupňů Celsia, ačkoli v tu dobu začínalo na jižní polokouli jaro, pro které takto vysoké tropické teploty nejsou obvyklé.

Další vlna velmi horkého počasí přišla v listopadu. Ve světě bez klimatické změny by podle týmu klimatologů byl takový vývoj počasí stokrát méně pravděpodobný. Vlnami veder jsou ovlivněny miliony lidí i klíčové ekosystémy v celém regionu včetně jihoamerických deštných lesů.

Podle vědců z iniciativy World Weather Attribution byly tepelné extrémy v srpnu a září „silně ovlivněné změnou klimatu“. Teplota se na většině území tohoto regionu pohybovala kolem čtyřiceti stupňů Celsia, což podle zdravotníků přímo zapříčinilo úmrtí čtyř lidí a mnoha dalším lidem způsobilo vážné zdravotní komplikace. V neděli 19. listopadu naměřili v brazilském městě Araçuaí rekordních 44,8 stupňů Celsia.

Na základě výsledků modelování kolektiv vědců tvrdí, že bez klimatické změny zaviněné spalováním fosilních paliv, odlesňováním a neudržitelným zacházením se zdroji by během srpna a září bylo počasí chladnější až o 4,3 stupně Celsia.

Trend se bude zhoršovat

Analýza rovněž uvádí, že při dalším oteplování budou podobné teplotní extrémy mnohem častější. V regionu přitom dosud neexistují žádné akční plány, které by pomohly během veder v jednotlivých státech, městech, obcích a komunitách ochránit ty nejzranitelnější obyvatele.

„Akční plány by měly zavést systém včasného varování a rychlých protiopatření proti vlnám veder, zároveň mohou zvýšit povědomí veřejnosti a informovat, že je na místě přizpůsobit své chování situaci. To může zdravotnímu systému zásadním způsobem pomoci snižovat riziko úmrtí,“ tvrdí v analýze vědecký kolektiv.

Podle poslední souhrnné zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu bude většina světových regionů vystavena riziku častějších srážkových a teplotních extrémů nebo suchu. „Bez rapidního a setrvalého zmírňování příčin změn klimatu a přijetí odpovídajících adaptačních opatření budou škody jen dále narůstat,“ tvrdí zpráva a dodává, že změna klimatu nedolehne na všechny stejně. Změny totiž mnohem vážněji zasáhnou ty nejzranitelnější společnosti a skupiny obyvatel. K takto zranitelným regionům podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu patří i centrální část Jižní Ameriky.

Podle analýzy měla vlna veder v srpnu a září nejhorší průběh v oblastech s vysokou hustotou obyvatel, bez dostatku vegetace a v blízkosti vodních ploch. Během vln veder se rovněž zásadně zhoršuje kvalita ovzduší ve velkých městech. Všechny tyto faktory podle analýzy přispívají k tomu, že „extrémní horka jsou zvláště pro chudé obyvatele měst smrtící“.

Hrozba pro ekosystémy

Teplotní extrémy však tvrdě dopadají i na přírodní ekosystémy. V největším mokřadu světa Pantanalu, který leží na pomezí Brazílie, Bolívie a Paraguaye a má rozlohu srovnatelnou například s Řeckem, zaznamenali jen během několika prvních listopadových dní tolik požárů, že se tím překonal dosavadní rekord za celý listopad. Počet požárů vystoupal k několika tisícům, což je až trojnásobek oproti uplynulým létům.

Pantanal je unikátní přírodní ekosystém, obývaný řadou velmi vzácných druhů. Mokřady zadržují obrovské množství vody z deštivých částí roku, což pak klíčovým způsobem zmírňuje riziko sucha v letních obdobích.

Extrémní teploty zasáhly také amazonský prales. Sucho a divoké lesní požáry ohrožují nejen zdejší živočichy a vegetaci, ale i životy milionů lidí z místních komunit. Vyschlé vodní zdroje představují nebezpečí pro zdraví lidí. „Voda se tu změnila v bahno,” popisuje pro respondenta New York Times Tuniel Gomes Figueiredo, který žije v brazilské vesnici Murutinga spolu s třemi tisíci lidmi z komunity původních obyvatel Amazonie.

Ekosystém amazonských deštných lesů se podle nedávných studií nedokáže s tak silným suchem vypořádat. Kombinace extrémních teplot, pokračujícího odlesňování a dlouhotrvajícího sucha znemožňuje pralesům stabilizaci a způsobuje masivní úhyn některých živočišných druhů. Například na začátku října upoutal pozornost médií úhyn několika desítek říčních delfínů.

K extrémnímu vývoji situace v posledních měsících přispívají také dva mimořádné klimatické jevy. Ze západu ovlivňuje výskyt srážek nad Amazonií El Niño, klimatický jev, který způsobuje ohřev vody kolem rovníku a u pobřeží Jižní Ameriky. Z východu pak mimořádně teplý severní Atlantik přispívá k proudění vzduchu nad pralesy, čímž se snižuje pravděpodobnost srážek.

Amazonie přitom patří k několika klíčovým ekosystémům světa, které hrají zásadní roli při udržování stabilního klimatu. Zdejší deštné pralesy jsou nejen domovem velkého množství unikátních přírodních druhů, ale i velkým úložištěm uhlíku.

Pokud bude kácení a vypalování v oblasti pokračovat a přidají se k tomu dopady extrémního sucha, velmi vážně hrozí, že se Amazonie promění v savanu. Zhroucení amazonských deštných lesů přitom představuje jeden z globálních bodů zlomu. Jinými slovy, tato zdánlivě dílčí událost by znamenala další rapidní zrychlení globálních změn klimatu.

Podle Davida Lapoly, klimatologa z univerzity z brazilského Campinas, „zvyšující se četnost období extrémního sucha jako například toho z let 2005, 2010 a na přelomu let 2015 a 2016 naznačují, že se překročení bodu zlomu už blíží“.