Saharský písek zahalil letošní Velikonoce do nažloutlého smogu a ukončil nadprůměrně teplou první čtvrtinu letošního roku. Globální klimatické ukazatele, především teplota povrchu oceánů, dosahují mimořádně vysokých hodnot a mnoho oblastí světa zasáhly extrémní projevy počasí.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byla letošní zima v České republice nadprůměrně teplá a zároveň velmi bohatá na srážky. Šlo o druhou nejteplejší zimní sezónu — tou první byla zima 2006/2007.

Teplotně nadprůměrný leden následoval nejteplejší únor zaznamenaný na území České republiky v období od roku 1961. Rekordně teplý byl v České republice i březen. Český hydrometeorologický úřad oznámil, že „březen 2024 s průměrnou měsíční teplotou 10,0 stupně Celsia byl v Praze-Klementinu nejteplejší ze všech březnů od roku 1775“.

Jedním ze symbolů rostoucích zimních teplot bylo zrušení 57. ročníku běžkařské Jizerské padesátky. V rozhovoru pro Český rozhlas člen organizátorského týmu David Douša vyjádřil obavy o budoucnost závodu: „Už to nemáme jak přesouvat, diváci bohužel vidí globální změnu klimatu a její praktické dopady. Hranice sněhu se každým rokem posouvá o několik metrů výše, průměrné teploty rostou a to dopadá na spoustu jiných odvětví lidské činnosti.“

Evropa a s ní i Česká republika se podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu zahřívají řádově rychleji než zbytek světa. Data agentury Copernicus za rok 2023 ukazují, že zatímco globálně se svět otepluje pod úrovní 1,5 stupně Celsia, v Evropě již nyní sledujeme oteplení přes dva stupně. Stávající trend teplotně rekordních měsíců tak potrvá.