Saharský písek zahalil letošní Velikonoce do nažloutlého smogu a ukončil nadprůměrně teplou první čtvrtinu letošního roku. Globální klimatické ukazatele, především teplota povrchu oceánů, dosahují mimořádně vysokých hodnot a mnoho oblastí světa zasáhly extrémní projevy počasí.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu byla letošní zima v České republice nadprůměrně teplá a zároveň velmi bohatá na srážky. Šlo o druhou nejteplejší zimní sezónu — tou první byla zima 2006/2007.

Teplotně nadprůměrný leden následoval nejteplejší únor zaznamenaný na území České republiky v období od roku 1961. Rekordně teplý byl v České republice i březen. Český hydrometeorologický úřad oznámil, že „březen 2024 s průměrnou měsíční teplotou 10,0 stupně Celsia byl v Praze-Klementinu nejteplejší ze všech březnů od roku 1775“.

Jedním ze symbolů rostoucích zimních teplot bylo zrušení 57. ročníku běžkařské Jizerské padesátky. V rozhovoru pro Český rozhlas člen organizátorského týmu David Douša vyjádřil obavy o budoucnost závodu: „Už to nemáme jak přesouvat, diváci bohužel vidí globální změnu klimatu a její praktické dopady. Hranice sněhu se každým rokem posouvá o několik metrů výše, průměrné teploty rostou a to dopadá na spoustu jiných odvětví lidské činnosti.“

Evropa a s ní i Česká republika se podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu zahřívají řádově rychleji než zbytek světa. Data agentury Copernicus za rok 2023 ukazují, že zatímco globálně se svět otepluje pod úrovní 1,5 stupně Celsia, v Evropě již nyní sledujeme oteplení přes dva stupně. Stávající trend teplotně rekordních měsíců tak potrvá.

Na konci března nad střední Evropou včetně České republiky procházely prachové mraky pouštního písku ze Sahary. Velké dálkové přenosy prachových částic ze Sahary zaznamenali meteorologové již v lednu, kdy z oblasti Maghrebu doputovaly částice až do Jižní Ameriky nebo do Skandinávie. Nyní písek zasáhl ve velké míře Evropu. Nejdříve zhoršil kvalitu vzduchu nad Španělskem a západní Evropou. Druhá písečná bouře se zvedla kolem 28. března, načež překonala Alpy a zasáhla i střední Evropu.

Český hydromeoteologický ústav následně vydal výstrahy kvůli zhoršené kvalitě ovzduší a doporučil nepobývat ve venkovních prostorách. Smogovou situaci ukončily až první dubnové srážky. Světová zdravotnická organizace hodnotí znečištěné ovzduší jako hlavní rizikový faktor pro lidské zdraví, který je spojen se životním prostředím. Celosvětově je zhoršená kvalita vzduchu příčinou až 6,7 milionu předčasných úmrtí ročně.

Četnost a intenzita podobných písečných přenosů, jaké jsme v posledních měsících mohli zažívat, je předmětem výzkumů. Přesto již dnes agentura Copernicus konstatuje, že „zatímco transport prachových částic představuje normální atmosférickou událost ve Středomoří, intenzita a frekvence takových událostí v posledních letech může souviset se změnami ve vzorcích atmosférické cirkulace“. Lze tedy předpokládat, že podobným situacím jako o velikonočním víkendu budeme vystaveni častěji.

Kvůli zvyšování průměrné teploty se rovněž zvyšuje výpar vody z krajiny, tudíž ani letošní srážkově nadprůměrná zima nemusí znamenat, že na jaře a v létě bude dostatek vody. Podle dlouhodobého výhledu portálu Intersucho, mapujícího úroveň srážek, vody a sucha v krajině, lze očekávat nadprůměrné teploty až do 13. května. Riziko sucha a tím i škod na zemědělské produkci tak trvá.

První dubnový víkend mají podle modelů Českého hydrometeorologického úřadu teploty v České republice vystoupat vysoko nad normál: „Víkendové teploty se budou pohybovat kolem 25 stupňů, v neděli by mohly lokálně dosahovat až k 27 stupňům Celsia, což je naprostý extrém pro začátek dubna. Tyto teploty jsou o neuvěřitelných 15 až 18 stupňů nad průměrem (vztaženo k období let 1979 až 2010),“ píší meteorologové.

Globální klima a extrémy počasí

Teploty v České republice kopírují celosvětový trend. Globálně překročil leden 2024 teplotní rekordy a byl nejteplejším lednem v historii měření. Globální průměrná teplota vzduchu dosáhla hodnoty 13,14 stupňů Celsia, což je o 0,70 stupně víc než dlouhodobý průměr pro období mezi lety 1991 a 2020. Březen byl už desátý po sobě jdoucí měsíc s nejvyšší zaznamenanou teplotou a devátý po sobě jdoucí měsíc, kdy byla překročena hranice oteplení 1,5 °C. Přitom úsilí, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, bylo formulováno jako hlavní cíl Pařízské dohody o klimatu z roku 2015.

Již od začátku roku bezprecedentní hodnoty vykazuje měření teploty povrchu světových moří. Oceány zachytávají naprostou většinu energie, která ze Slunce dopadá na planetu. Tím, jak se zvyšují koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, v klimatickém systému zůstává i čím dál tím víc energie a ta se hromadí právě v oceánech.

Podle agentury Copernicus sice již slábne klimatický jev El Niño ovlivňující teploty oceánu v rovníkových oblastech Tichomoří, přesto se klimatický systém stále rychleji zahřívá, což s sebou nese i nejrůznější extrémní projevy počasí.

V únoru zažil region západní Afriky nezvykle silnou vlnu veder spojených s vysokou vlhkostí vzduchu. Vlivem této kombinace dosahovala pocitová teplota průměrně 50 stupňů Celsia, v některých místech až 60 stupňů. Tak vysoká teplota se spojuje s rizikem křečí a vyčerpání z vedra a nebezpečím úpalu. Podle studie týmu vědců z portálu World Weather Attribution je ve světě postiženém klimatickým rozvratem šance zažít podobné vlny veder jako v západní Africe až desetkrát větší než ve světě bez klimatické krize.

Tento tým vědců zkoumal rovněž takzvaný index horka, jenž kombinuje teplotu a úroveň vlhkosti, aby lépe určil pocitovou teplotu pro člověka. Na základě aktuálních dat dospěl k závěru, že v klimatu otepleném v globálním průměru o 1,2 stupně Celsia je průměrný plošný index horka, tedy pocitová teplota, vyšší přibližně o čtyři stupně.

V první polovině února vypukly četné požáry na území Chile. Při požárech zemřely desítky lidí, na čtyřicet tisíc lidí bylo nuceno opustit své domovy. Podle studie zkoumající vztah příčin a průběhu požáru se změnami klimatu sehrály zásadní úlohu lokální povětrnostní podmínky, neboť silný vítr pomohl požáru se šířením.

Výzkumníci sice v tomto konkrétním případě neprokázali přímou souvislost mezi klimatickou změnou a intenzitou požáru a za hlavní důvod rozsáhlého požáru označili neudržitelné nakládání s krajinou, především monokulturní lesní hospodářství, přesto ale tvrdí, že „pokud svět rychle nepřestane spalovat fosilní paliva, nebezpečí požárů kvůli častějšímu požárnímu počasí vzroste“.

Vyšší globální teplota spojená s efektem El Niño ovlivňuje i srážky v Amazonii. Oblast deštného pralesa zažívá bezprecedentní sucho trvající již od léta minulého roku. „Hladiny řek jsou nejnižší za 120 let, což ohrožuje odhadem 30 milionů lidí žijících v povodí řeky Amazonky v několika zemích včetně Brazílie, Peru, Kolumbie, Venezuely, Ekvádoru a Bolívie, neboť se tím narušuje doprava, zdejší komunity se dostávají do izolace a umírá divoká zvěř,“ píší výzkumníci na webu World Weather Attribution.

Naplňují se tak scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který před rizikem velkých a dlouhotrvajících období sucha opakovaně varoval.