Důležité je zmínit, že Fialova vláda potvrdila vytčený cíl ukončit spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Modelování scénářů pro energetickou koncepci přitom ukázalo, že konec uhlí v termínu 2033 je proveditelný za podmínky rozvoje obnovitelných zdrojů (OZE), akumulace energie a doplnění OZE výrobou elektřiny z plynu.

Jakkoliv však návrh energetické strategie vychází ze sofistikovaného vědeckého modelování, již v zadání obsahuje neadekvátně nízké stropy pro rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak pevně zadané spuštění nových jaderných reaktorů v nereálných termínech (čtyři nové reaktory v rozmezí 2035-2041) a s podceněnými investičními náklady.

O splnění principu technologické neutrality, který vláda slíbila v programovém prohlášení, tudíž při vší snaze hovořit nelze. Vláda doslova uvedla: „Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu a vědecké poznání, energetickou účinnost a energetické úspory.”

Spíše pod tlakem energetické krize pokračují programy pro energetické renovace, jež mají zajištěno financování na nejbližší roky. Dotační podpora Nová zelená úsporám byla rozšířena o podprogramy pro nízkopříjmové domácnosti v rodinných i bytových domech. Zatím ovšem není vyřešena pomoc chudým domácnostem v nájemním bydlení a není dotaženo nastavení komplexního poradenství v terénu.

Lepší podmínky pro fotovoltaiku

Z úspěchů je možné zmínit i to, že koalice prosadila zjednodušení podmínek pro instalace fotovoltaických panelů na střechy spočívající v tom, že menší elektrárny nemusí mít licenci na obchodování s elektřinou ani stavební povolení či souhlas stavebního úřadu.

Chyba je, že stát v roce 2024 nevyužije výnosy z aukcí emisních povolenek na nové strategické investice do modernizace energetiky, zvyšování odolnosti proti zvyšování cen energií či na adaptaci krajiny na změnu klimatu. Místo toho hledá stávající výdaje státního rozpočtu, které by mohly být označeny za klimatické, a mohly ba tak být pokryty právě z tohoto zdroje.

Fialova vláda tak jedná v rozporu s programovými sliby v oblasti energetiky: „Prostředky Modernizačního fondu a z výnosů emisních povolenek využijeme efektivně k modernizaci energetiky a teplárenství a průmyslu i úsporných opatření, ze kterých budou těžit občané i malí a střední podnikatelé. Prostředky budou využity i na kompenzaci dopadu energetické krize“.

Kabinet však neplní ani sliby týkající se ochrany klimatu: „Zajistíme, aby veškeré výnosy implementace klimatického balíčku Fit for 55 — včetně výnosů z prodeje povolenek, prostředků Modernizačního fondu, Inovačního fondu a Sociálního klimatického fondu — byly efektivně využity na dekarbonizaci české ekonomiky, včetně řešení sociálních dopadů těchto opatření.“

Nový vítr do starých struktur

O čem vláda a ministři průmyslu a životního prostředí často hovoří, zatím se to ale moc nepohnulo, je vpuštění větru do české energetiky. Ministerstvo životního prostředí musí ve spolupráci s dalšími ministerstvy a úřady dokončit návrh tzv. akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren v místech, kde jsou minimální střety s ochranou přírody a dalšími veřejnými zájmy.

Vláda by pak tyto akcelerační zóny měla schválit jako závaznou strategii, která se promítne do územních plánů a výrazného zrychlení (tj. trvání maximálně jeden rok) a zjednodušení povolovacích procesů na umisťování a výstavbu větrných elektráren. Zrychlení povolování musí být zavedeno i mimo akcelerační zóny, a měly by naopak být vymezeny i zóny pro výstavbu větrných elektráren nevhodné.

Sečteno a podtrženo za první dva roky od voleb se vládě podařilo zjednodušit rozvoj střešních fotovoltaik a nastavit pomoc části chudších domácností se snižováním energetické náročnosti bydlení. Potvrdila také konec uhlí nejpozději v roce 2033. Plánuje však zcela nereálný jaderný boom, který by extrémně zatížil účty za energie.

Aby po sobě zanechala reálnou a účinnou energetickou strategii, bude potřeba se ve druhém poločase místo jaderných iluzí zaměřit na odblokování rozvoje větrných elektráren či využití výnosů z aukcí emisních povolenek na transformaci energetiky i adaptaci krajiny. Nevyhnutelné je také spuštění sdílení elektřiny, akumulace a chytrého řízení spotřeby, které pomohou ochránit domácnosti, obce i firmy před výkyvy energetických trhů.