Vláda Andreje Babiše, která se funkcí ujala loni v prosinci, provádí v nebývalé míře zásadní reorganizaci svěřených úřadů a v mnoha případech redukuje počty úředníků. I proto jsou tyto vládní kroky ostře kritizovány odborníky i občanským sektorem.

Naposledy vzbudil velkou pozornost plánovaný přesun agendy lidských práv a oblasti prevence i léčby závislostí z Úřadu vlády na čtyři ministerstva. Na ministerstvu zdravotnictví, které nyní vede Adam Vojtěch (ANO), vznikne nová sekce pro duševní zdraví a protidrogovou politiku, kam se mají přesunou příslušní úředníci z Úřadu vlády. V jejich čele stane dosavadní tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví Dita Protopopová (ANO), zatímco dosavadní národní protidrogový koordinátor, bývalý pražský primátor z ODS Pavel Bém, má se závěrem června ve funkci skončit.

Obdobně se agenda rovnosti žen a mužů a lidských práv přesune na ministerstvo spravedlnosti vedené Jeronýmem Tejcem (ANO), agendu národnostních menšin bude nově řešit ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře (za Motoristy sobě) a záležitosti romské menšiny a zdravotně postižených se přesunou pod ministerstvo práce, v jehož čele stojí Aleš Juchelka (ANO). Vedle toho vzniknou pod premiérem Andrejem Babišem (ANO) dvě nové kanceláře, pro lidská práva a pro duševní zdraví. Ve svých pozicích naopak zůstanou vládní zmocněnkyně pro lidská práva a současná předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.

Reorganizační plány premiéra Babiše ostře kritizovala opozice, ale i občanské organizace, jejichž zástupci na protest hromadně rezignovali na své posty ve vládních radách a výborech. Agendy lidských práv, menšin a drogové politiky si podle nich žádají nadrezortní koordinaci a jejich izolace na konkrétních rezortech může mít fatální důsledky pro fungování služeb.

Setkání mezi nimi a premiérem v minulém týdnu však k posunu nevedlo. Dva účastníci schůzky, adiktologové Matěj Hollan, někdejší brněnský komunální politik, a Jana Michailidu, bývalá pirátská politička, dokonce schůzku na protest předčasně opustili. Jiní, jako bývalá zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková, naopak jednání označili za konstruktivní. Konečný postup má vláda oznámit tento týden.

Nejde nicméně o jedinou kontroverzní reorganizaci na vládních úřadech v posledních měsících. V dubnu došlo na ministerstvu pro místní rozvoj v čele se Zuzanou Mrázovou (ANO) ke sloučení Agentury pro sociální začleňování s odborem politik bydlení, propuštěno bylo patnáct úředníků a skončili i oba původní ředitelé těchto úřadů. Odbory Agentury pro sociální začleňování proto na toto pondělí vyhlásily stávku, již podpořily i odborové organizace dalších ministerstev. Už dříve byl na ministerstvu pro místní rozvoj zrušen rovněž IT odbor, v důsledku čehož musela odejít i známá odbornice Eva Pavlíková.

Na rozsáhlé propouštění desítek úředníků na ministerstvu práce a sociálních věcí upozornily na počátku jara Hospodářské noviny — celkově zde zaniklo při započtení neobsazených „tabulkových“ pozic na sto úřednických míst. Velké změny proběhly krátce po nástupu nové vlády také v rezortech zahraničí a životního prostředí, do nichž nastoupil předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Ten vedl ministerstvo životního prostředí pouze provizorně několik týdnů, stačil však zde zrušit odbor klimatické politiky. Na ministerstvu zahraničí pak pod jeho vedením zaniklo oddělení globálních rizik a odolnosti.

V dubnu ministerstvo životního prostředí rozvázalo spolupráci například s právníkem Martinem Abelem, který předtím ostře veřejně kritizoval vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka. Ten se na debatě pořádané internetovou televizí XTV vyhazovy úředníků chlubil a prohlásil, že Motoristé sobě svá ministerstva „deratizují“ od „progresivistických, levicových, zelených a jiných parazitů“. Za tato slova jej kritizovali i jeho koaliční partneři včetně premiéra Babiše.

Zbavovat se lidí i tam, kde chybí

Tyto významné organizační změny na ministerstvech se dějí v souladu s platným služebním zákonem, který obsahuje institut takzvané systemizace. Ten umožňuje formálně se zbavit konkrétních úředníků prostřednictvím reorganizace úřadu, při níž místo dotyčného úředníka zanikne.

Zákon o státní službě byl v reakci na tlak z Evropské unie přijat za vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2014, v průběhu let byl však několikrát novelizován, naposledy vloni ještě za úřadování vlády Petra Fialy (ODS). Jednou ze zásadních změn v tomto zákoně je ustanovení, že vláda již nemusí schvalovat všechny systemizace na ministerstvech, ale pouze ty zásadní.

Tento zákon, který už i v současné podobě nabízí možnosti významných čistek na státních úřadech, nyní plánuje vláda Andreje Babiše celý zrušit a nahradit jiným, který mimo jiné komplikuje úředníkům možnost se proti neoprávněným vyhazovům bránit. Zákon koncem loňského roku navrhla skupina vládních poslanců Zuzana Ožanová (ANO), Renata Vesecká (za Motoristy sobě), Libor Vondráček (Svobodní) a Radek Vondráček (ANO), kteří argumentovali potřebou flexibility a otevřeně též záměrem zbavit se úředníků dosazených údajně předchozí vládní garniturou. Návrh obratem podpořila vláda a nyní jej ve sněmovně čeká závěrečné kolo projednávání.

Vládu za její popsané kroky ostře kritizují odbory. „Jde o zbrklé, s nikým nekonzultované rušení systemizovaných míst, prováděné bez jakékoli analýzy. Pro odbory je zásadní, aby se o podobných opatřeních nemluvilo až ve chvíli, kdy jsou prakticky hotová. Změny, které mohou znamenat rušení pracovních míst, přenášení agend na zbývající zaměstnance nebo zhoršení dostupnosti služeb občanům, musí být projednávány včas, věcně a transparentně,“ říká pro Deník Referendum předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

„V řadě případů se totiž neškrtá pouze tam, kde by šlo o skutečně zbytné pozice. Naopak dostáváme informace o tom, že se ruší místa i tam, kde už dnes zaměstnanci chybějí, agenda přibývá a chod úřadů stojí jen na mimořádném nasazení lidí, kteří svou práci vykonávají často nad rámec běžných možností. Efektivita nemůže znamenat mechanické snižování počtu zaměstnanců bez znalosti konkrétních agend, pracovního zatížení a dopadů na veřejnost,“ upozorňuje Bednář dále.

„Už od nástupu této vlády probíhají rozsáhlé systemizace, při nichž stát propouští zkušené odborníky. Navíc vláda od ledna prosazuje zrušení služebního zákona, čímž si chce ještě více rozvázat ruce pro personální politiku podle svých představ. Obojí je velkou hrozbou pro kvalitu státní správy. Politici možná propuštěním úředníků krátkodobě něco málo ušetří, ale v dlouhodobém horizontu je přínos těchto kroků ekonomicky sporný,“ říká pro Deník Referendum ředitelka iniciativy Česko, funguj! Karolína Kopka.

„S každou velkou vlnou čistek mezi úředníky stát ztrácí know-how, které bude buďto znovu dlouhé roky budovat, nebo si ho koupí externě přes veřejnou zakázku — což ale může být ve výsledku dražší varianta,” upozorňuje také.

I Karolína Kopka upozorňuje podobně jako odbory na to, že státní správa se pro motivované lidi stává stále méně atraktivním zaměstnavatelem. „Pokud chce někdo vstoupit do služeb státu, čeká ho zajímavá práce, ale často nižší plat ve srovnání se soukromým sektorem, malá perspektiva kariérního růstu a velmi složité vnitřní procesy, které mohou být demotivující,“ říká a dodává, že významným benefitem práce ve státní správě dřív bývala právě stabilita této profese, která však po zrušení služebního zákona vezme za své.

Průvodní jev nástupu autoritářství

Způsob, jakým vláda využívá stávající zákonné nástroje k rozsáhlým reorganizacím a vyhazovům na ministerstvech, kritizují i odborníci. „Systemizace byla do zákona o státní službě zavedena pouze jako mimořádný nástroj. Jejím účelem měla být dílčí změna vládních priorit ve veřejné politice. Nikdy neměla sloužit jako nástroj personální politiky,“ zdůrazňuje politolog Marek Rybář z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle něj tento princip ignorovaly již předchozí vlády, vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě však nástroj systemizace zneužívá k personálním čistkám v rozsahu, který je v českém prostředí po roce 2015 bezprecedentní.

„Systemizace zároveň představuje velmi ilustrativní ukázku změn, které by nastaly v případě přijetí nového zákona o státních zaměstnancích. Personální čistky, jež by následovaly po každé změně vlády, by ve svém důsledku vedly ke ztrátě odborné expertizy na ministerstvech, ke zhoršení kvality tvorby veřejných politik a k rozšíření prostoru pro korupci,“ popisuje Rybář pro Deník Referendum. „Takovou zkušenost mají i země, které obdobně oslabily či fakticky demontovaly svůj systém státní služby, například Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Albánie a další,“ dodává.

Další odborníci upozorňují, že reorganizace úřadů bez jasného účelu a čistky mezi úředníky, doprovázené navíc snahami podobné kroky ještě více zjednodušit zrušením služebního zákona, může být výrazem autoritářských vládních tendencí.

„Systemizaci, čistky, oslabení nezávislosti a ochrany úředníků ve služebním zákoně, rozvrat Agentury pro sociální začleňování, stejně jako přesuny odborů a agend z Úřadu vlády musíme vnímat v kontextu honu na neziskovky, destrukce veřejnoprávních médií či náznaků, že soudy, včetně Ústavního, nemusejí být nezávislé. Koalice si chce veřejnou správu podřídit a obsadit loajálními lidmi,“ říká politolog Lukáš Jelínek pro Deník Referendum. „Zároveň ale pracuje na podrývání důvěry ve stát a instituce, což je průvodní jev nástupu autoritářství. Nevím, zda je motorem dění Babiš, nebo někdo za ním či vedle něj, o nutkání koalice vydat se orbánovskou cestou však už nepochybuji.“