Michael Kocáb je syn evangelického faráře. Možná se už v českých zemích pozapomnělo, jako leccos důležitého, že velmi silnou stránkou evangelíků je práce se slovem. Důraz na Bibli, na Písmo, je v základu evangelické víry. Správně zvolené slovo může něco osvětlit, může něco změnit. I tento fakt jako kdyby se u nás pozapomněl.

Co ale lidský rod charakterizuje lépe, než že je schopen domluvy a změny za pomoci slov? Správně zvolené slovo nemusí být jen slovo z Bible. Slova mají hlad po pravdě. Vážnost slova a schopnost slova postihnout pravdu existuje, ať se používá nebo ne.

Paní redaktorka DVTV se Michaela Kocába zeptala, jestli bude kandidovat na prezidenta, a jestli rozhovor, který právě vede, není náhodou začátek kampaně. Kocáb zvolal, že jeho případná kampaň by byla radostná, podobná koncertu. A dodal, že naše společnost potřebuje odbřemenit.

Odbřemenit, to je to slovo. Je mu rozumět, přestože se nepoužívá.

Znovuzabydlená země

Podíl tuzemských dovolených je letos vysoký. Stojí za to všimnout si, jak česká země vypadá. Za třicet let svobody tady lidé na svých kouscích světa udělali neuvěřitelný kus práce. Opravili spousty domů, které by spadly, kdyby nepadl bolševik.

Přísný modernismus v architektuře postupně odumřel, nahradil ho důraz na pohodlí. Trh tvarových inspirací je volný, občas vznikne i nějaký šišatý dům, ale celkově vznikají domy konzervativních tvarů, které respektují ráz staré okolní zástavby.

Neděje se tak jen pod tlakem stavebních předpisů, ale protože lidé chtějí. Pokud tedy nepostaví něco z katalogu. Ale i domy z katalogů jsou o mnoho lepší než v devadesátých letech.

Kdo se v českých zemích za slunečného počasí kouká přes ploty, břemena nepředpokládá. V naprosté většině míst, i v místech s mizernou pověstí, to vypadá k světu.

Zatímco náš soukromý prostor vzkvétá, společný prostor je děsivě zdevastovaný. Volby jsou událostí ve společném prostoru. Událostí tam, kam se nechodí.

Břemena

Význam slova „břemeno“ zní: „Těžký předmět, jenž může být přenášen.“ Unese se to, ale ztuha. A ne daleko. Kdo se u nás vydá mimo svůj soukromý prostor, dostane naložená břemena. Čím dál se vydáte, tím víc vláčíte. Proto lidé zůstávají doma.

Prostor venku považují za obsazený, plný okupantů. Kdo se vydá ven, a je silný, také by obvykle rád něco okupoval. Prostor venku lomozí, jeho zvuk je ohlušující.

Zdejší společnost dobře reaguje na tornádo, jak se ukázalo. Srozumitelné neštěstí. Představitelná nouze. Pak se zdvihne vlna dobroty.

Přál bych si, aby se zvedla vůle odbřemenit se. Zaznamenat i méně viditelná tornáda a reagovat na ně.

Jako na koncertě

Slovo koncert pochází z italského slova concerto. Kromě koncertu, kdy někdo hraje a někdo poslouchá, slovo znamená dohodu, úmluvu. Jednat in concerto znamená jednat ve shodě.

Připadá mi, že jsme se dostali do krajiny břemen a mimo shodu. I když by vlastně mělo jít o úplně ideální čas. Daně se momentálně vybírají pravicové a výdaje se dějí levicově a s vánočními dárky. Kdo by si nepřál Vánoce i během roku? Nejde o ideální čas, ale o dluhy, které provázejí lži.

Heslo v „Krizi vás ochráníme“ vztažené k počtu mrtvých v pandemii by se asi ve zbožných dobách považovalo za znamení shůry. Lež k pohledání ve vládě, kterou by nedovolil antimonopolní úřad ani úřad na ochranu politické soutěže, kdyby pro politiku něco takového existovalo.

I naprosto očividný, do očí bijící, střet zájmů nám musí vykreslit Evropská unie. Není to svého druhu tornádo? Co už chceme viditelnějšího, abychom se zvedli ke změně?

Bude pozdě, až u vás zazvoní

Shodou příjemných okolností jsem za minulý půlrok konečně dopsal svou prózu. Ohledával jsem si při psaní třicet let svobody. Došel k procítěně literárně doloženému zjištění, že nežijeme v demokracii, ale v postkomunismu. V čase, kdy instituce, namísto toho, aby pomáhaly růstu, slouží jako paraván na levárny.

Byl to dobrý půlrok. Zjistil jsem si, sám pro sebe, že bude pozdě, až poměry venku začnou zdejší lidi za vlasy vytahovat z jejich pečlivě ohrazených domovů znovuzabydlené země.

Jsme po této vládě zadlužení, na cestě z Evropské unie, veškeré zavedené struktury jsou nastavené na to, aby se peníze, které přijdou na obnovu, utratily na zacementování postkomunismu. Nevím, jak to říct těm, kdo si myslí, že na ně nedojde. Dojde.

V naší zemi existuje latentní krutost, která se v současné volební kampani projevuje průmyslově produkovanou nenávistí, jež za peníze okupuje nejdříve virtuální, pak reálný svět.

Slova Odbřemenit a Concerto. Ti blbové, co předstírají vážnost, se nám snaží vnutit, že do politiky nepatří. Ale ony jsou kompasem pro ty, kdo chtějí žít vlídně a hezky i mimo zdi domova. Do domova si pro nás přijdou, když to venku nebude připomínat domov.

Nebudou to chlapi v kabátech jako za války nebo v padesátých letech. Dnes už se na lidi došlapuje jinak. Ti z dluhových pastí, léta v šedé ekonomice, by mohli vyprávět. Díky za slovo odbřemenit, pane Kocábe.