Český helsinský výbor zveřejnil v úterý již devatenáctou zprávu o stavu lidských práv v České republice. Předsedkyně Českého helsinského výboru Táňa Fischerová v úvodů dokumentu zdůraznila, se situace v České republice v loňském roce nezlepšila. Zpráva o stavu lidských práv zpracovává řadu nejzávažnějších témat, která jsou pro dané období z hlediska ochrany základních lidských práv a svobod specifická.

„V právním státě jsou ochrana lidských práv a kvalita justičního systému jedním z nejdůležitějších principů. Tato zpráva má komplexně zachytit problematiku dodržování lidských práv za dané období,“ doplnila ředitelka Českého helsinského výboru, Markéta Kovaříková.

Podle Fischerové i v loňském roce problematických otázek přibylo a není téměř oblasti, ve které by nedocházelo ke zhoršení. V důsledku narůstajících sociálních problémů ve společnosti zůstávají základní lidská práva a jejich dodržování i nadále na okraji zájmu a to nejen politické veřejnosti.

V oblasti sociálních práv je situace mnohých lidí nejen neradostná, nýbrž podle zjištění ČHV přímo zoufalá. „Lidé přicházejí o práci nikoli vlastní vinou, jen stěží získávají novou a bez finančních prostředků nejsou schopni dostát svým závazkům,“ připomněla Fischerová s tím, že pro mnohé tak nastává začarovaný kruh, pocit beznaděje a absolutní frustrace.

„V souvislosti s výše uvedeným dochází pro většinu občanů, z nejrůznějších skupin obyvatel, ke zhoršování kvality života prakticky ve všech oblastech. Snižuje se dostupnost zdravotní péče. Stále přibývá lidí s nejistou bytovou situací a lidí bez domova. Zákon o sociálním bydlení stále neexistuje, ani se na něm nepracuje a situace se v této oblasti prudce zhoršuje,“ zdůraznila předsedkyně Českého helsinského výboru.

Fischerová dále zdůraznila, že Nečasova vláda neudělala nic proti spekulantům s ubytovnami a nechala jim tak volné pole pro lichvu. Podle výroční zprávy se česká veřejnost jen málo zajímá o situaci Romů, jež se prudce zhoršuje. „Protiromské nálady se šíří do dalších krajů . K radikálním projevům osob a uskupení, které můžeme označit za extremistické, se přidává ,běžná' veřejnost a osvojuje si výroky, které by ještě donedávna nevyslovila,“ píše se v dokumentu.

„Vzrůstající nenávist vůči romské komunitě bezpochyby vyplývá," pokračuje Fischerová, „ i z neutěšené situace občanů majoritní společnosti". Jedním z viníků tohoto stavu je podle jejího mínění politická elita, která svou nečinností a přehlížením zásadních problémů přispívá k celkové radikalizaci obyvatel.

Dalším z palčivých problému loňského roku byl podle dokumentu projekt sKaret, které přivedly mnoho příjemců dávek do kritické situace. Příznivou zprávou je, že jejich platnost bude s největší pravděpodobností ukončena. „Škody, které byly napáchány za relativně krátkou existence tohoto opatření, ale přetrvávají,“ zdůraznila Fischerová.

Připomněla také, že ČHV letos publikoval kritickou zprávu o vazebních podmínkách ve věznicích. „Věříme, že subjekty odpovědné za tuto oblast přijmou naše připomínky jako podnět a ČHV tím přispěje ke zlepšení podmínek vazby, kde se na obviněné musí pohlížet jako na nevinné,“ dodala Fischerová. Vzpomněla také to, že ČHV podpořil stanovisko k návrhu nového cizineckého zákona, kterým dochází k zásadnímu zhoršení práv cizinců v naší zemi.

„Věříme, že ve stávající podobě nebude zákon přijat. Odsuzujme extradice osob do zemí, ve kterých podle našeho názoru není garantováno dodržování základních práv osob, s nimiž bylo nebo má být vedeno trestní řízení. Především je nepřípustné vydat osobu bez ukončeného azylového řízení,“ zdůraznila Fischerová.

Výroční Zpráva o stavu lidských práv obsahuje témata diskriminace, problematiky hate crime, vězeňství, policie, svobody slova, sociálních práv, sociálního bydlení, protiústavních a populistických předpisů, postavení Romů, práv dětí, žen, seniorů, osob se zdravotním postižením, pacientů, sexuálních menšin, cizinců a problematiku extradic.

Ve zprávě jsou zahrnuty i další citlivé otázky, na které chce ČHV poukázat a zaujmout k nim jasné stanovisko, ale současně také otevřít celospolečenskou diskusi. Mimo jiné se jedná například o téma zhoršujících se životních podmínkek mnoha osob, neexistenci zákona o sociálním bydlení či témata vězeňství a migrace.