Maďarský helsinský výbor, Společnost pro občanské svobody (TASZ) a maďarská Amnesty International. Tak zní jména tří poboček mezinárodních lidskoprávních organizací, které se jako první v Maďarsku vzepřely v minulých dnech vládě premiéra Viktora Orbána, respektive novému zákonu, jenž stigmatizuje jejich fungování.

Zákon konkrétně zavazuje každou organizaci, která dostává ročně ze zahraničí více než v přepočtu 610 tisíc korun, aby se k dané skutečnosti veřejně přihlásila, aby zveřejnila jména všech sponzorů, kteří jí zasílají více než 42 tisíc korun, a aby ve všech svých publikacích v tisku i na internetu uváděla, že je ze-zahraničí-placeným uskupením.

Norma byla schválena maďarským parlamentem v polovině měsíce. Účinnosti nabývá právě nyní.

„Podle Orbánovy vlády je smyslem zákona zpřehlednit fungování občanského sektoru, znesnadnit možnost praní špinavých peněz či podpory terorismu a také prevence skrytého ovlivňování maďarského dění cizími entitami. To vše jsou legitimní cíle. (...) Konkrétní nastavení zákona přijatého v Maďarsku ovšem dopadá nejvíce na činnost renomovaných lidskoprávních organizací, které již transparentní financování mají (...) Znesnadňuje jim získávání dalších prostředků a cejchem ,zahraničního agenta‘ ovlivňuje negativně jejich působení,“ shrnul na serveru Budapest Beacon Balázs Pivarnyik.

Politické motivy

Pozorovatelé z agentur připomínají, že právě velké lidskoprávní organizace mají dobré kontakty na světová zpravodajská média, a tak jsou dnes v Maďarsku — kde Orbánova strana Fidesz ovládá už sedm let parlament i většinu vlivových institucí — nejviditelnějšími kritiky vládních politik.

Nejčastěji je přitom současná maďarská vláda kritizována za porušování mezinárodně-právních norem při svém přístupu k uprchlíkům, respektive za vytváření atmosféry bezpečnostního, ba civilizačního ohrožení a jejího následného politického využívání.

Samy dotčené organizace uvádějí, že se pozkusí napadnout normu ještě u maďarského Ústavního soudu, a případně i u Evropského soudu pro lidská práva. Zmíněná trojice, tedy Maďarský helsinský výbor, TASZ a Amnesty International, chce zákon však zároveň demonstrativně bojkotovat, i když jí za to hrozí pokuty či dokonce zákaz činnosti.

Podle stanoviska Benátské komise — poradního tělesa Evropského soudu pro lidská práva — norma způsobuje „nepřiměřený a zbytný zásah do svobody vyjadřování a spolčování, do práva na soukromí a svobody nebýt diskriminován“. Dle znalců tak mají lidskoprávní organizace reálnou naději u soudů uspět.

„Amnesty International funguje na celém světě dle platných právních norem. Od roku 1990 bude současný zákon v Maďarsku prvním, jehož dodržování vědomě odmítneme,“ uvedla jedna z organizací v úterním tiskovém prohlášení.

Další informace:

AP Amnesty International won’t comply with Hungary NGO law

Politics.hu Venice Commission: Hungary’s law on NGOs still raises concerns

BudapestBeacon.com Trócsányi says NGO law is being politicized by Venice Commission

Politics.hu Hungarians give country’s democracy poor rating in new poll; even Fidesz supporters dissatisfied