Jen týden před českými parlamentními volbami, konkrétně 15. října, si zvolí novou poslaneckou sněmovnu také Rakušané. Dohodl se na tom tamní premiér a předseda sociálnědemokratické SPÖ Christian Kern s prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a novým lídrem lidovecké ÖVP Sebastianem Kurzem na začátku týdne. Půjde o volby předčasné konající se rok před řádným termínem. Jejich uspořádání si přitom vynutil právě Kurz v rámci několikadenního hlubokého otřesu ÖVP, který vyústil v rezignaci dosavadního předsedy ÖVP a vicekancléře Reinholda Mitterlehnera a v nástup teprve třicetiletého Kurze do čela strany.

Podle pozorovatelů se ÖVP mění teď z tradičně-konzervativního uskupení v Kurzův osobní volební blok — v podobné těleso, jaké si zformoval loni ve Francii pod názvem En Marche! nový francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Na jednání předsednictva ÖVP o řešení jednoho z dalších vnitrostranických sporů slíbil minulý týden Kurz zbytku vedení, že jako jeden z nejpopulárnějších rakouských politiků vyvede stranu z vnitřní krize, že ji zmodernizuje a zreformuje a že s ní vyhraje příští volby. Za to si ovšem řekl nejen o předsednické křeslo, ale i o bezvýhradnou podporu při vyvolání předčasných voleb a o mimořádné pravomoci k vedení strany, k přípravě programu i pro sestavování kandidátek (...) Staré vedení ÖVP mu nakonec všechno schválilo,“ vysvětlil v úterním tematickém bloku Deutsche Welle známý expert na Rakousko Christian Bartlau.

Propad ÖVP a Kurzův vzestup

Rakouští lidovci prochází těžkým obdobím už řadu let. Od roku 2002 se jim nepodařilo vyhrát parlamentní volby. Stále se přitom drželi u vlády jako mírně slabší partner sociálních demokratů. Minulým rokem počínaje se přitom v ÖVP vše ještě zhoršilo — stranický kandidát Andreas Khol v prezidentské volbě ostudně propadl, odchod do důchodu ohlásilo zároveň několik proslulých lidoveckých lídrů jako dolnorakouský hejtman Erwin Pröll, který držel ÖVP u vlády v Dolních Rakousech bez přerušení 25 let, či hornorakouský Josef Pühringer, jenž zastával úřad souvisle od roku 1995.

Sebastian Kurz začal být všeobecně známým po roce 2010, kdy se stal ve svých třiadvaceti letech tváří lidovecké kampaně Schwarz macht geil (Černá je cool) zacílené na mladé. V roce 2013 získal post ministra zahraničí a integrační politiky. Už od roku 2011 si ovšem vytvářel politickou image rozeného silného lídra, bojovníka s radikálním islámem a člověka prosazujícího důslednou asimilaci přistěhovalců. To mu vyneslo velkou popularitu, jež za předloňské uprchlicko-migrační krize ještě narostla.

Právě Kurz měl potom zásadní podíl na uzavření takzvané balkánské uprchlické cesty skrze dohody s Tureckem a Makedonií, která hranici nakonec zcela zadrátovala. Kurz také prosadil schválení 90tisícového stropu pro registraci žadatelů o azyl v Rakousku — krok, který vyvolal známý diplomatický spor s Německem.