Rakousko: otřes u lidovců vyústil v předčasné volby, mají být týden před českými

Facebook Twitter Vytisknout

Jen týden před českými parlamentními volbami, konkrétně 15. října, si zvolí novou poslaneckou sněmovnu také Rakušané. Dohodl se na tom tamní premiér a předseda sociálnědemokratické SPÖ Christian Kern s prezidentem Alexandrem Van der Bellenem a novým lídrem lidovecké ÖVP Sebastianem Kurzem na začátku týdne. Půjde o volby předčasné konající se rok před řádným termínem. Jejich uspořádání si přitom vynutil právě Kurz v rámci několikadenního hlubokého otřesu ÖVP, který vyústil v rezignaci dosavadního předsedy ÖVP a vicekancléře Reinholda Mitterlehnera a v nástup teprve třicetiletého Kurze do čela strany.

Podle pozorovatelů se ÖVP mění teď z tradičně-konzervativního uskupení v Kurzův osobní volební blok — v podobné těleso, jaké si zformoval loni ve Francii pod názvem En Marche! nový francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Na jednání předsednictva ÖVP o řešení jednoho z dalších vnitrostranických sporů slíbil minulý týden Kurz zbytku vedení, že jako jeden z nejpopulárnějších rakouských politiků vyvede stranu z vnitřní krize, že ji zmodernizuje a zreformuje a že s ní vyhraje příští volby. Za to si ovšem řekl nejen o předsednické křeslo, ale i o bezvýhradnou podporu při vyvolání předčasných voleb a o mimořádné pravomoci k vedení strany, k přípravě programu i pro sestavování kandidátek (...) Staré vedení ÖVP mu nakonec všechno schválilo,“ vysvětlil v úterním tematickém bloku Deutsche Welle známý expert na Rakousko Christian Bartlau.

Propad ÖVP a Kurzův vzestup

Rakouští lidovci prochází těžkým obdobím už řadu let. Od roku 2002 se jim nepodařilo vyhrát parlamentní volby. Stále se přitom drželi u vlády jako mírně slabší partner sociálních demokratů. Minulým rokem počínaje se přitom v ÖVP vše ještě zhoršilo — stranický kandidát Andreas Khol v prezidentské volbě ostudně propadl, odchod do důchodu ohlásilo zároveň několik proslulých lidoveckých lídrů jako dolnorakouský hejtman Erwin Pröll, který držel ÖVP u vlády v Dolních Rakousech bez přerušení 25 let, či hornorakouský Josef Pühringer, jenž zastával úřad souvisle od roku 1995.

Sebastian Kurz začal být všeobecně známým po roce 2010, kdy se stal ve svých třiadvaceti letech tváří lidovecké kampaně Schwarz macht geil (Černá je cool) zacílené na mladé. V roce 2013 získal post ministra zahraničí a integrační politiky. Už od roku 2011 si ovšem vytvářel politickou image rozeného silného lídra, bojovníka s radikálním islámem a člověka prosazujícího důslednou asimilaci přistěhovalců. To mu vyneslo velkou popularitu, jež za předloňské uprchlicko-migrační krize ještě narostla.

Právě Kurz měl potom zásadní podíl na uzavření takzvané balkánské uprchlické cesty skrze dohody s Tureckem a Makedonií, která hranici nakonec zcela zadrátovala. Kurz také prosadil schválení 90tisícového stropu pro registraci žadatelů o azyl v Rakousku — krok, který vyvolal známý diplomatický spor s Německem.

Dle znalců rakouského prostředí se Kurz snaží danou profilací uzmout jedno z nejvýraznějších témat silným národoveckým populistům ze strany FPÖ, proslaveným před lety Jörgem Haiderem. Je však otázkou, kam až v napodobování jejich postupů míní zajít. Kurz už v minulosti vyjádřil pochopení pro politiku maďarského premiéra Viktora Orbána. Po volbách se přitom očekává, že v případě vítězství ÖVP, nebo FPÖ, sestaví lidovci pod jeho vedením koalici právě s posthaiderovci.

Velkokoaliční únava a obavy z budoucnosti

Pozorovatelé se zatím neobávají o budoucnost Rakouska jako liberální demokracie. Žádná ze stran nezíská v říjnu téměř jistě většinu. Ke změně ústavy jsou přitom v Rakousku zapotřebí dvě třetiny poslaneckých hlasů.

Také konání předčasných voleb není žádným velkým překvapením. Velká koalice vládnoucí Rakousku nepřetržitě od roku 2007 držela v posledních měsících pouze díky vysokým preferencím opozičních posthaiderovců z FPÖ. Sociálnědemokratický ministr obrany Hans Peter Doskozil zápasil symbolicky právě s Kurzem o to, kdo je důraznějším ochráncem Rakušanů před nekontrolovanou migrací. Lidovecký ministr vnitra z ÖVP Wolfgang Sobotka se zase přel soustavně s premiérem Christianem Kernem z SPÖ, kdo měl kdy odpovědnost prosadil rakouský pohled v rámci EU.

Sociální demokraté přitom změnili vedení už loni po prohře v prvním kole prezidentských voleb a po vystřídání Wernera Faymana současným premiérem Kernem začali jejich preference zase růst. Kern i Kurz jsou navíc aktuálně oblíbenější než lídr posthaiderovců Heinz-Christian Strache. Uspíšení voleb je tak pro SPÖ i ÖVP svým způsobem výhodné.

↗

Vývoj podpory rakouských stran od posledních voleb: modrou FPÖ, červenou SPÖ, černou ÖVP, zelenu Zelení a fialovou liberální NEOS. Zdroj WmC

Co však pozorovatele více znervózňuje, je moc, kterou Kurz nad lidovci získal. V rámci dohody se zbytkem předsednictva si nechal schválit rozhodující slovo při výběru generálního tajemníka strany, případných členů nové vlády i vedení koaličních jednání. Žádal a dostal též právo veta při sestavování kandidátek a obsazování hlavních stranických orgánů.

Do říjnových voleb půjdou lidovci ne jako ÖVP, ale jako Liste Sebastian Kurz — die neue ÖVP (Kandidátka Sebastiana Kurze — nová ÖVP). A lidovecké nominanty mají na kandidátce doplnit Kurzem vybraní „nestraničtí odborníci“.

Na podzim 2018 má Rakousko předsedat Evropské unii a podle znalců tamní politiky je velkou Kurzovou ambicí zorganizovat v dané době nový Vídeňský kongres, na němž se dohodne panoramatická reforma EU. Vzhledem k řečenému se přitom předpokládá, že větší demokratizaci Unie Kurz věru prosazovat nebude.