Spolupracovnice DR z Vídně: ve volbách se střetly protiklady, bylo to ozdravné

Expředseda rakouských zelených, profesor ekonomie a veřejný intelektuál Alexander Van der Bellen dokázal vyhrát i opakované prezidentské volby. Opět tak porazil protikandidáta Norbeta Hofera z haiderovské, respektive posthaiderovské strany FPÖ. O tom, proč neuspěli kandidáti z velkých stran a jaký bude Van der Bellen prezident, jsme se bavili už v minulém rozhovoru na konci května — krátce poté, co byly zveřejněny výsledky prvních voleb, jež ústavní soud později zneplatnil. Tentokrát ovšem vyhrál Van der Bellen jednoznačně, nikoliv pouze o 31 tisíc hlasů jako na jaře. Co se od té doby v Rakousku změnilo? Co bylo typické pro tuto druhou předvolební kampaň, jež trvala od začátku léta do konce listopadu?

Letošní kampaň celkově byla především velmi dlouhá. Trvala vlastně rok, protože první přihlášená uchazečka o prezidentský post Irmgard Grissová, jež skončila v prvním kole třetí, ohlásila kandidaturu už loni na podzim. Bylo to vyčerpávající pro všechny zúčastněné, včetně voličů a voliček. Ale zároveň ozdravné. Například ve Vídni bylo v posledních týdnech možno vidět, jak se o volbách všichni baví, jak se mobilizují.

Lidé v Rakousku byli zvyklí na to, že se kandidáti před volbami trochu pošťuchují, ale pak stejně vládne velká koalice, která si rozdělí veškerou moc. Ale to se tentokrát nedělo. Proti sobě stály opravdu protiklady. Neznám snad rozdílnější politiky s rozdílnější vizí než právě Norberta Hofera a Alexandra Van der Bellena. A podle toho vypadala i kampaň.

Bojovalo se do posledního dne a relativně tvrdě. FPÖ se třeba podařilo udělat z Van der Bellena bravurní kampaní na přechodnou dobu levicového extrémistu, který chce přizvat davy uprchlíků. Van der Bellenovy plakáty s mottem Náš prezident středu a jeho kampaň mimo běžné publikum na to však dokázaly zareagovat a do jisté míry předpovědět výsledek.

Stále se řešila tolik migrační a uprchlická krize jako na jaře?

Ne, toto téma ustoupilo postupně do pozadí. Během léta a září se mezi analytiky a v médiích mluvilo zejména o vlastním opakování voleb. Srovnávala se současnost s praxí poválečných voleb v Rakousku. Rozebíralo se zpochybňování výsledku jako nový nástroj populistických hnutí.

Na podzim ovšem, když se přesunul termín odložených voleb ještě z října na prosinec kvůli takzvané lepidlové aféře, téma opakování voleb úplně zapadlo. Jakoby najednou Rakušané přijali svůj osud a rozhodli se, že už to prostě odvolí. Dokonce i funkcionáři FPÖ otevřeně říkali, že tenhle výsledek už prostě bude konečný.

V této podzimní poslední fázi byly pak hlavními tématy Brexit a Trump.