Obleky místo uniforem, ale pořád to jsou fašisté

Paul Mason

Krajní pravice si přeje zničit Evropskou unii a šikanovat menšiny. Její obliba roste. Rakousko má nyní demokratické právo zvolit si fašistu za prezidenta. Ovšem zbytek Evropské unie má zase právo podniknout proti takové zemi právní kroky.

Jedním z geniálním nápadů filmu Grandhotel Budapešť bylo jeho umístění nikoli přímo do Budapěšti, ale do obecně pojaté východní země v období mezi válkami. Vymyšlená země Zubrowka začala jako dekadentní monarchie, pak se stala mafiánských státem, zfašizovala se, byla dobyta a vstřebána mezi státy Varšavské smlouvy. A poté — v závěru snímku — se stává obyčejným a bezvýznamným státem Evropské unie ležící někde na východ od Alp.

V reálných zemích východní Evropy žádné komplexní vypořádání s minulostí zatím nenastalo. Ve skutečnosti se tak Andersonův film zdá méně zábavným a více pronikavým, když se podíváme na vzestup pravicového nacionalismu a otevřeně přiznaného fašismu.

Jeďte na východ, pak doprava

Rakousko čeká 22. května prezidentské klání. Volit budou mezi lídrem krajně pravicové Rakouské Strany svobodných a bývalým předsedou Zelených, který nyní kandiduje jako nezávislý.

Obliba krajní pravice v Rakousku nastala i navzdory tomu, že středová vláda natáhla ostnatý drát na hranici, deportovala tisíce uprchlíků a demonstrativně nepozvala Řecko na summit, který uzavřel balkánskou migrační trasu. Rakouská policie hlásí od minulého roku šedesátiprocentní nárůst rasově motivovaných incidentů, zatímco ti, kteří sledují rasismus na internetu, upozorňují na četné případy oslavování nacismu. To je spojeno s nenávistnými projevy určenými migrantům.

Jen šedesát minut zabere cesta z Vídně do Bratislavy. Ve zdejším parlamentu najdete čtrnáct poslanců z otevřeně fašistické strany a dalších patnáct z krajně pravicového seskupení. Premiér Robert Fico vyrazil do březnových voleb se strategií „ani jednoho muslima“ a s bojem proti evropským kvótám. Nyní přibírá pravicové nacionalisty do koalice.

Dvě hodiny odsud leží Budapěšť, kde premiéra Viktora Orbána, pravicového nacionalistu, vyzývá k soutěži o popularitu krajně pravičácká strana Jobbik. Ta nechávala vlastní milice pochodovat ulicemi ve vysokých botách, ale nyní se snaží vylepšit svou fašistickou pověst. Průzkum veřejného mínění v minulém roce ukázal, že čtyřiadvacet procent Maďarů je ochotno otevřeně vyjádřit antisemitské názory. V hlavním městě počet takto smýšlejících vystoupal až na devětačtyřicet procent.

×
Diskuse
VK
May 13, 2016 v 23.39
Vychází-li se ze selektivních údajů, lze prokázat takřka cokoli. Třeba i to, že vzestup krajní pravice není obrazem (mimo jiné) ekonomického selhání.