Kdyby tam ta vlajka nebyla, nemuseli bychom ji netolerovat
Petr BittnerSpor o vlajku se zaťatou pěstí ukázal, že zatímco levičáci se snaží organizovat proti fašismu a hledají podporu mezi všemi antifašisty, liberálové odmítají tolerovat levicovou politiku. Vítr neshody tedy vane od antikomunistů.
Vlajka, která způsobila rozmíšku mezi spoludemonstrujícími proti fašismu na náměstí Jiřího z Poděbrad, pochází z dílny Socialistické Solidarity. Její výjev zahrnuje zvednutou pěst, mezinárodní to symbol levice, a pak siluety uprchlíků a první verš české verze Internacionály.
Internacionála je starší než bolševismus. Dodnes je to mezinárodní hymna dělnického hnutí, ať už nachází své dílčí zastoupení mezi demokratickými socialisty nebo anarchisty. Její verše spojují osud šičky v Bangladéši s osudem šičky v Prostějově. Internacionála přežije i výstřelek českého antikomunismu, jehož proponenti se dodnes snaží ospravedlnit svou neochotu uznat historický přesah emancipačních bojů odkazem k „hrůzám minulého režimu“.
První verš Internacionály vyzývá v tomto konkrétním kontextu k podpoře, sdílené hrdosti a sjednocení těch nejaktuálnějších „psanců“, jejichž samotná existence vyhrotila společenské konflikty uvnitř evropských států. Uprchlíky dnes neanonymizuje žádný démonický bolševismus, ale přežívající neschopnost našich svobodných evropských režimů produkovat politiku překračující zastaralé hranice národních států.
Uprchlíci dnes „nejsou ničím“ — váznou ve vzduchoprázdnu mezi válkou zničeným domovem a drhnoucí byrokracií hrdých evropských demokracií —, a chtějí „být vším“, čím my, kteří se tady honosíme tolerancí, již dávno jsme.
Roma, migranti inklusiv gastarbaitři všech profesí i národností aj. odštěpky občanské společnosti slouží zneužívání, coby zástojné objekty/projekty občanské nesnášenlivosti.
Který to bude motiv, který by dal v globálním světě roztříštěného těkajícího prekariátu podnět, ke vzniku nutné nadpartikulární solidarity je zatím ve hvězdách.
Vše se doposud utápí ve směšně absurdních šarvátkách mezi moralisty zabalenými v tibetských vlajkách a socialisty s hesly minulého století - Vzhůru psanci TÉTO NAŠÍ ZEMĚ.
To NAŠÍ jsem vsunul ve snaze doplnit správnost záměru výpovědi o poměrech na Jiřáku.
Exkluze jedinců, seskupení, národů, území ....je doprovodným a značně matoucím projevem financkapitalismu...bych dodal.
Tato příhoda má na anglické Wikipedii i své heslo (samozřejmě pro českou pravicovou wikiscénu je to událost hodna utajení).
https://en.wikipedia.org/wiki/Attempted_exclusion_of_Egon_Kisch_from_Australia
Chlapci a děvčata libertariáni (v žádném případě ne liberálové) stojí před volbou, kterou tak krásně vyjádřila ve své písni terorizované manželka odborového předáka Florence Reeceová: Which Side Are You On - Na čí straně stojíte? A ještě jedna věta je tam pro ně důležitým vzkazem - v tomhle nejsou neutrálové.
https://www.youtube.com/watch?v=5iAIM02kv0g
Je pravda, že pokus o nevpuštění Egona Erwina Kische má samostatné heslo pouze na anglické Wikipedii:
https://en.wikipedia.org/wiki/Attempted_exclusion_of_Egon_Kisch_from_Australia
Tomáš Tožička to uvádí jako důkaz, za jak důležitou je ta událost považována mezi anglickými mluvčími; jde konec konců o (ostudnou) součást dějin Austrálie a Velké Británie.
Na ono heslo nicméně odkazuje (což Tomáš Tožička ve své stručnosti nerozvedl) příslušná kapitola Kischova hesla:
https://en.wikipedia.org/wiki/Egon_Kisch#Attempted_exclusion_from_Australia
Tuto kapitolu najdete rovněž v hesle německém:
https://de.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch#Kischs_Landung_in_Australien
nebo v polském:
https://pl.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch#.22L.C4.85dowanie_w_Australii.22
Ruské heslo je stručnější, ale aspoň jednou větou australskou epizodu zmiňuje také:
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B8%D1%88,_%D0%AD%D0%B3%D0%BE%D0%BD_%D0%AD%D1%80%D0%B2%D0%B8%D0%BD
České heslo Egona Erwina Kische sice obsahuje Tomášem Tožičkou zmíněnou fotku:
https://en.wikipedia.org/wiki/File:KischMelbourne1934.JPG
ale o australské aféře mlčí:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
Můžete sice pochybovat o tom, zda čeští wikipedisté australské události zatajili schválně, zapomněli na ně například i wikipedisté francouzští:
https://fr.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
nebo španělští:
https://es.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
o velestručném esperantském hesle nemluvě:
https://eo.wikipedia.org/wiki/Egon_Erwin_Kisch
prostě všichni kromě wikipedistů anglofonních, germanofonních, polonofonních a rusofonních, nicméně my, Češi, bychom přece jen měli mít ke Kischovi silnější vztah, dokonce i ve srovnání s Poláky a Rusy, i když byl národností německý Žid.
A abych to vrátil zpět. Jestliže levicově liberální projekt wiki nabral v ČR podobu pravicového libertariánství a propagace grunderského kapitalismu, nemůžeme se divit těm výkřikům lidem z blízkých skupin, že nebudou vystupovat proti fašismu když tam bude pěst, že "smrt fašismu " je extrémistické heslo od nějž je nutné se distancovat a pod.
Třeba u Unileveru je fakt poučná ta diskuse k tomu, proč je třeba mazat všechnu tu antikorporátní propagandu a upozorňování, že Unilever podporuje GMO.
Taky je dobrý, že DR pro wikipedisty není dostatečný zdroj. To ale nejsou ani vlastní firemní stránky, když je na nich něco, co by mohlo narušit wikipedistův pohled na krásný svět korporátního kapitalismu.
Nesetkal jsem se s tím ale u historicko-biografických hesel -- a to dost jich pročítám, abych varoval studenty před nejpochybnějšími. Ta bývají špatná pro nekompetenci autorů, používání populárních textů jako zdrojů a pro neochotu kompetentních hesla zpracovávat.
P.s. Taky bych nepovažoval DR za dostatečný zdroj. Z důvodu žánru, podobně nepovažuji za dostatečný zdroj žádný politicko-kulturní týdeník s výjimkou těch, které své články recenzuji a autory redakčně terorizují (myslím, že už dnes neexistují).