„Kroky premiéra Orbána vnímám jako odvážné, mimořádně potřebné, kéž by něco takového udělala i dnešní česká vláda,“ řekl v pátečním vydání Lidových novin exprezident Václav Klaus v souvislosti s kontroverzní maďarskou legislativou, která ze země vyhnala Středoevropskou univerzitu (CEU), špičkovou akademickou instituci zaměřenou na společenské a humanitní vědy. CEU totiž vychovává především občansky aktivní lidi — a takoví se Klausovi ani jím tolik obdivovanému Orbánovi nikdy nehodili a nehodí do krámu.

Maďarský parlament schválil novou legislativu, která omezuje působení zahraničních akademických institucí v zemi, v rekordně krátkém čase a v podstatě s okamžitou platností. O tom, že se jedná o útok cílený přímo na CEU, nepochybuje vůbec nikdo — a sám Viktor Orbán koneckonců nepopírá, že je to součástí jeho dlouhodobého a strategického boje proti Georgi Sorosovi, zakladateli CEU. Maďarsko už dříve podobně omezilo činnost neziskových organizací a nadací a premiér se také netajil tím, že mu jde především o „Sorosovu“ Open Society Foundations, která má v Budapešti jednu ze svých hlavních evropských kanceláří.

A právě to je důvod, proč mu zrovna Václav Klaus starší tak nadšeně tleská — s Orbánem má totiž očividný odpor k liberálním filantropům typu Sorose společný. Klaus je dokonce paradoxně tak trochu průkopníkem, protože jeho vláda s argumentací velmi podobnou nynější maďarské vystrnadila CEU z jejího původního působiště v Praze. I Klaus, stejně jako nyní Orbán, zmiňoval „nestandardní podmínky“ a nutnost mít pravidla nastavená pro všechny stejně. O tom, že vyhnání CEU znamená soumrak akademických svobod v Maďarsku, a o tom, jak alarmující je tento další krok poté, co Orbán přidusil neziskovky a ovládl většinu médií, už toho bylo napsáno mnoho. Pořád ale stojí za to se pozastavit právě nad onou zneklidňující podobností mezi způsobem myšlení, který Klaus prosazoval v našem prostředí už v 90. letech, a ideologií, jež právě Maďarsko definitivně žene do spárů autoritářské a antidemokratické vlády.