Jaká matka, taká Katka. Prastaré rčení nelže. Stačí se podívat na rodiny, v nichž žijí politikou celé generace. Dědí se to dobré i zlé. Takže pokud je za vycházející hvězdu ODS pokládán Václav Klaus mladší, donedávna její nestranický expert na školskou politiku, ale čerstvě už člen s nemalými ambicemi, mají se modří na co těšit.

Můžete namítnout, že otec je vždy nejistý. To u Klausů neplatí. Ale pro pořádek si porovnejme mediální výstupy obou Václavů z poslední doby. Pěkně do sebe zapadají.

Václav Klaus starší zůstává originál každým coulem. Když v souboji s globálním oteplováním utrpěl „nevýhru“ (což ale samozřejmě nikdy nepřizná), vrhl se do ochrany českého národa — a to tak silně, že mu na rtech visí i konzervativní levice. Značka Zeman&Klaus je pro ni čímsi, co pro motoristy značka Laurin&Klement. I když mě drze napadá i dvojice Laurel&Hardy.

Zájem národa Klause staršího přivedl až k dosud odmítanému občanskému aktivismu, sepisování petic a přesvědčování aktivních politiků. Na řadu z nich 16. dubna v rozhovoru pro Právo práskl, že v osobním rozhovoru říkají něco jiného než při veřejném vystupování.

Tahoun obratu

Když komentoval migrační téma, neodpustil si ukázkový manipulační faul — důkaz kruhem: „Nemohu přijmout standardní tezi, že se to zatím České republiky nedotýká. Skutečně se sem nevalí horda migrantů přes hranice, jako se valí do Makedonie, to určitě ne. Ale přece migrační krize i v ČR totálně změnila atmosféru mezi lidmi. A to jestli migranti napochodovali někam o sto kilometrů dál, je věc druhotná.“ Jinými slovy — atmosféru u nás změnilo něco, co se zde nekonalo, čím jen někteří straší a na čem dolují politické body.

Za uši opět dostali i Klausovi oblíbenci: „Těm evropským bossům, jak se někdy říká ‚evropská elita' se migrace strašně hodila, pokud ji sami nevyvolali. Oni čekají na každou krizi, aby zase šrouby utáhli…“ Následuje tradiční srovnání Evropské unie a komunismu: „I komunismus, čím byl slabší, čím víc nezvládal, tím víc utahoval šrouby a chtěl centralizovat. EU dělá totéž.“

Protože ale křepčíme/truchlíme (každý podle libosti) nad pětadvacetinami ODS, muselo dojít i na ni. „Dokud se bude ODS chovat tak, jak se chová, tak na pravici vznikne něco extrémního,“ praví Klaus starší a pokračuje: „Že ODS není tím, co byla, když byla zakládána, že se posunula někam úplně jinam, je nesporné. Že poztrácela své postavení ve společnosti, je také nesporné, a že nedělá nic zásadního pro to, aby se to mohlo změnit, to je také fakt.“ Dál rozebírá, že po roce 1989 ODS pomáhala v posunu ke svobodě a skutečnému trhu. Pak se to změnilo a strana podle svého zakladatele proti tomuto trendu nebojuje, i když „tady by se mohla ODS vydovádět.“

Málo viditelnou, nezřetelnou ODS Václav Klaus starší zkritizoval i na pondělním semináři svého institutu. „O co slabší je hlas ODS v důležitých společenských tématech, o to víc se ozývá hlas bojující s neexistujícím komunismem a Ruskem. Hlas hlasitě vzývající Ameriku a NATO, hlas prosazující církevní restituce. Jsem přesvědčen, že tudy cesta nevede,“ prohlásil rezolutně.

Takže opět specifická česká cesta. Zatímco třeba polští národovci z Práva a Spravedlnosti, s nimiž si Klaus druhdy notoval, jsou sociální, procírkevní, protiruští, proatlantičtí, tak náš nacionalizující exprezident je protržní, protievropský, proticírkevní… Čert aby se v tom vyznal. Co si z toho potom mají jeho modří sirotci vzít?

Každopádně v Právu ještě Klaus starší dodal, že nositelem, „dokonce tahounem“ obratu ODS mohl být jeho syn.

A co se dozvídáme od něj? Václav Klaus mladší si 22. dubna popovídal s MF Dnes. Do ODS dřív nevstoupil kvůli otci. „Být jako Jiří Dienstbier ml., kterému tatínek zařídí místo v parlamentu, to mi vždycky připadalo hrozně trapné, takže jsem se snažil jít svou vlastní cestou.“ Když už se vybodneme na Dienstbiery, byť nevím, že by jednomu ze studentských předáků umetal cestu dost vytížený otec, tak mě napadá, že stejná charakteristika by pasovala na Klausova stranického kolegu Marka Bendu. Pročpak nepadlo jeho jméno?

Klausovi vadí také Jiří Pospíšil, bývalý ministr spravedlnosti z ODS, dnes europoslanec za TOP 09/STAN: „Byl to jeden ze symbolů úpadku ODS.“ Vyčítá mu, že zastupoval novodobou levici a občanské demokraty táhl doleva. V čem? „Ve všem.“ Přesnější být nedokáže.

Taťka nepoužitelný, těšme se na synka

Klaus mladší se přimlouvá za ekumenickou, integrovanou pravici. Myslí například na Svobodné. Na TOP 09 nikoliv: „To nemá smysl, protože se nedostanou do parlamentu.“ Zajímavý odhad — podle mladého Klause zřejmě budou silnější Svobodní než topka.

Z ODS by chtěl lidovou a protestní stranu. Její potenciál tipuje na velký: „Třeba řada starosocialistických voličů je znejistěna současnou proimigrační politikou… Mám pocit, že třeba z migrační krize, nyní velkého tématu, ODS vytěžila relativně málo.“ Konečně někdo otevřeně hovoří o průniku mezi národoveckou pravicí a levicí. Podobné migraci bych dokonce fandil. Jen ať si ODS vesele těží (když to vytrubuje do světa) a levici čistí.

Když byl Klaus mladší tázán na chuť jít do vedení ODS, odvětil: „Jsem ve straně pár měsíců, takže by to bylo trochu drzé.“ Povedený špílec Petru Fialovi. Ten se přece předsedou ODS stal po tříměsíčním členství. Nebo to byly dokonce měsíce čtyři?

Václavu Klausovi mladšímu přesto slavnou budoucnost v rámci občanskodemokratického rybníku věštím. Jeho soudy nejsou o nic méně arogantní a kategorické než jeho otce. Pouze je neumí dotahovat a brilantně vyargumentovávat. Holt nemá za sebou kursy dialektiky. Trochu připomíná křížence Klause staršího a Topolánka. Silná slova, pevné zásady, okázalé obraty, demagogie, omezenost.

Ale vlastně proč ne. Když může být první místopředsedkyní Alaksandra Udženija, proč by časem nemohl do vedení přibýt též Václav Klaus mladší? Bylo by to od ODS poctivé a po čtvrtletí existence i elegantní. Mnohem víc než škrobený politolog hrající si na tvrdého lídra.

Když už je nepoužitelný taťka („Otec je kritický ke všemu a s věkem se tato vlastnost spíše utužuje, než ohlušuje“), můžeme se těšit na synka. Vždyť jablko nepadá daleko od stolu. A jaký Vašek, taký… Rým si doplňte každý sám, podle míry úcty k tomuto politickému rodu.