Psát stoprvou úvahu o tom, jak se Občanská demokratická strana podepsala na stavu demokracie, právního státu a ekonomiky v České republice, je i pro toho nejvíce rutinního autora utrpení. Koho by taky zajímaly vzpomínky starých zbrojnošů?

Jenže pětadvacet je pětadvacet. A než poslouchat ty funkcemi ověšené harcovníky, kteří v oslavující ODS zbyli, tedy neutekli, či nebyli vyobcování, to už raději znovu zopakovat, že hlavní a dost možná jedinou zásluhou ODS bylo, že položila základy standardního stranického systému. K čemuž ovšem dodávám — příliš brzy.

Ale jak mne nedávno upozornil jeden ze čtenářů mých ód na širokospektrální Občanské fórum, třeba je lepší, že jsme byli vhozeni do studené vody začerstva, v hektické době spousty ideálů a iluzí.

A ještě jedno plus těm ambiciózním mladým mužům s drahými auty a fialovými saky přičtu. Když v dubnu 1991 projekt ODS startovali, výrazně pomáhali táhnout Československo na Západ, včetně tehdejších politických a ekonomických struktur. Naučili své voliče věřit Evropě, čehož pak nejspíš i litovali.