Maďarsko: z protestů proti Orbánovi vzešlo nové opoziční hnutí, půjde i do voleb

Facebook Twitter Vytisknout

Zásadní změnu poměrů či vládní politiky si dosud nevynutily; jsou ale početnější, mnohem organizovanější a nově mají i vlastní politický subjekt. Tak píší zahraniční pozorovatelé v aktuálních článcích o protestech proti vládě Viktora Orbána, maďarského premiéra, jenž dle svých kritiků vládne čím dál autoritativnějším způsobem.

Protesty proti Orbánovi probíhají v Maďarsku už řadu let, akce s pravidelně velkou účastí a bez přispění ostatních parlamentních stran jsou ale k vidění spíše až v posledním roce. Ty nejvýraznější přitom organizuje hnutí Momentum, původně občanské sdružení, které se během letošního jara transformuje postupně v politickou stranu.

V končícím týdnu se věnovala Momentu už i světová masmédia. Dělo se tak zejména v souvislosti s prvomájovým protestem v Budapešti, jenž se stal vůbec největší akcí, která se ve městě v daný den konala.

„Týden co týden, den co den je nás více. Momentum půjde příští rok do voleb (...) Mohu vám slíbit, že v nadcházejících měsících uděláme všechno, abychom stávající režim strachu svrhnuli,“ deklamoval z pódia v pondělí András Fekete-Győr, který uskupení v současné době vede.

Demokracie, EU, právní stát

Politologové hodnotí Momentum jako liberální subjekt, jenž klade ve svých projevech důraz na právní důsledně demokratický stát fungující efektivně a bez zbytečné pompy. Podrobný předvolební program chce hnutí představit do října. Výrazným tématem subjektu — a zároveň i hlavním mottem pondělního protestu — je přitom prozápadní orientace země, kterou Maďarsko podle Momenta za Orbána opouští.

Protestující mluví doslova „o nástupu Ruska“, což používají zvláště v přeneseném významu: v zemi utichl za poslední roky opoziční hlas v masmédiích, vláda využívá k šíření vlastních stanovisek propagandistických postupů a politikové z Obránovy strany Fidesz jednají čím citelněji jako představitelé pověstné Strany moci.

I svůj prvomájový protest nazvali lidé z Momenta „Patříme do Evropy“, aby dle vlastních vyjádření připomněli, že 1. květen není jen svátkem lásky a práce, ale i výročím přistoupení osmi států postkomunistické střední Evropy k Evropské unii — jasným přihlášením se k určité politické a právní kultuře.

Současně ovšem Momentum poukazuje i na nárůst skutečného vlivu Ruska jako státu na dění v Maďarsku. „Rusko je blíže, než si myslíme. V Maďarsku je zaváděn systém strachu odpovídající ruskému modelu. Ano, odjeli se svými tanky, ale vkrádají se zpět svými plynovody, portály se smyšlenými zprávami a vlivem na dnešní politickou elitu,“ uvedli například organizátoři pondělní akce v tiskové zprávě.

Poměry v opozici

Komentátoři nyní debatují, zda se může stát Momentum výrazným opozičním tělesem, nebo bude jen další liberální straničkou, které v Maďarsku v poslední dekádě soustavně vznikají a zanikají. Skeptický tábor je zatím silnější.

Od let hospodářské krize až dodnes je nejvýraznějším opozičním tělesem v zemi postkomunisticko-sociálnědemokratická strana MSZP, jíž doplňují Demokratická koalice expremiéra Ference Gyurcsánye rozkročená okolo středu, zelená a liberální formace I politika může být jiná (LPM), levostředová koalice Együtt a neofašistický Jobbik.

Podpora Fideszu je přitom od rozehrání národoveckých figur za předloňské uprchlicko-migrační krize ohromná: podle posledních průzkumů stále 45 až 53 procent. MSZP se drží s přibližně dvaceti procenty na druhém místě a Jobbik se sedmnácti na třetím.

Opozici navíc v Maďarsku znevýhodňuje kombinovaný volební systém zavedený v roce 2012, jež zajišťuje manipulací s hranicemi okrsků v parlamentu Fideszu drtivou většinu. Nepomáhá ani, že Maďarsku se ekonomicky relativně daří — očekává se na evropské poměry vysoký růst a nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni 4,5 procenta.

Posun režimu zjevný

Kdysi liberální politik Viktor Orbán se hlásí k utužování poměrů v zemí z části i otevřeně. Po opětovném nástupu k moci v roce 2010 se například v často citovaném projevu k zástupcům maďarské menšiny v Rumunsku nechal slyšet, že chce Maďarsko proměnit v „neliberální stát“ podle vzoru Ruska, Turecka a Číny. Liberální demokracie totiž dle jeho slov „nemohou být globálně konkurenceschopné.“

V praxi se tento přístup projevil v následujících sedmi letech utužováním kontroly nad masmédii, omezením nezávislých institucí a kontrolní pravomoci ústavního soudu, pro jeho stranu výhodnou změnou volebního systému či nevybíravým rozmisťováním členů Fideszu do klíčových funkcí.

Právě ve střetech s hnutím Momentum však režim už dvakrát v poledních letech ustoupil. Poprvé se tak stalo po kampani proti záměru Orbánovy vlády uspořádat v roce 2024 v Budapešti letní Olympijské hry. Momentu se podařilo shromáždit 260 tisíc podpisů pro to, aby se o Olympiádě mohlo konat referendum. Vláda pak od návrhu preventivně ustoupila.

Hnutí se pak též zapojilo minulý měsíc do hojně medializovaného konfliktu o novelu vysokoškolského zákona, potažmo o budoucnost Středoevropské univerzity (CEU). I zde vláda slíbila se zástupci CEU ještě vyjednávat.