Zásadní změnu poměrů či vládní politiky si dosud nevynutily; jsou ale početnější, mnohem organizovanější a nově mají i vlastní politický subjekt. Tak píší zahraniční pozorovatelé v aktuálních článcích o protestech proti vládě Viktora Orbána, maďarského premiéra, jenž dle svých kritiků vládne čím dál autoritativnějším způsobem.

Protesty proti Orbánovi probíhají v Maďarsku už řadu let, akce s pravidelně velkou účastí a bez přispění ostatních parlamentních stran jsou ale k vidění spíše až v posledním roce. Ty nejvýraznější přitom organizuje hnutí Momentum, původně občanské sdružení, které se během letošního jara transformuje postupně v politickou stranu.

V končícím týdnu se věnovala Momentu už i světová masmédia. Dělo se tak zejména v souvislosti s prvomájovým protestem v Budapešti, jenž se stal vůbec největší akcí, která se ve městě v daný den konala.

„Týden co týden, den co den je nás více. Momentum půjde příští rok do voleb (...) Mohu vám slíbit, že v nadcházejících měsících uděláme všechno, abychom stávající režim strachu svrhnuli,“ deklamoval z pódia v pondělí András Fekete-Győr, který uskupení v současné době vede.

Demokracie, EU, právní stát

Politologové hodnotí Momentum jako liberální subjekt, jenž klade ve svých projevech důraz na právní důsledně demokratický stát fungující efektivně a bez zbytečné pompy. Podrobný předvolební program chce hnutí představit do října. Výrazným tématem subjektu — a zároveň i hlavním mottem pondělního protestu — je přitom prozápadní orientace země, kterou Maďarsko podle Momenta za Orbána opouští.

Protestující mluví doslova „o nástupu Ruska“, což používají zvláště v přeneseném významu: v zemi utichl za poslední roky opoziční hlas v masmédiích, vláda využívá k šíření vlastních stanovisek propagandistických postupů a politikové z Obránovy strany Fidesz jednají čím citelněji jako představitelé pověstné Strany moci.