Romové z Ukrajiny, kteří na jaře pobývali na pražském Hlavním nádraží, už mají provizorní ubytování. Místní orgány je dlouhou dobu podezřívaly, že disponují dvojím — ukrajinským, ale také unijním maďarským — občanstvím, a tím pádem by v České republice neměli nárok na pomoc jako ostatní ukrajinští občané.

Prozatím se dočkali provizorního ubytování, které však neznamená přiměřené a důstojné řešení jejich situace. Byli přesunuti do táborů v Malešicích nebo v Troji. Jan Škop, člen Iniciativy Hlavák — která uprchlíkům dlouhodobě pomáhá — dodává, že se jedná o zlepšení jejich životních podmínek, ale zároveň upozorňuje, že lidé dál zůstávají v nejistotě.

„Situace je pořád stejná, stále tu jsou v táborech v Troji a Malešicích uprchlíci, kteří nemají kam jít,“ popsal pro Deník Referendum. Podle Škopa jde mnohdy o lidi, kteří mají v České republice nárok na ochranu, ale nejsou pro ně údajně volné ubytovací kapacity. „Ty, kteří nemají nárok tu zůstat, policie posílá pryč,“ říká.

V obou pražských táborech nadále přebývají hlavně romské rodiny — etnických Ukrajinců je v nich podstatně méně. „Tábor v Malešicích je brán jako plnohodnotné ubytování a lidé bydlící v něm ztrácejí nárok na finanční podporu,“ upozorňuje Škop.

S novým zněním zákona přijatého speciálně kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, takzvaného Lex Ukrajina, upravila vláda podmínky pomoci. Nově tak platí, že běženci, kteří mají zajištěno bezplatné ubytování, stravu a hygienické potřeby, ztrácí nárok na podporu pět tisíc korun měsíčně — což se týká i lidí z tábora v Malešicích. „Část romských uprchlíků se vrací, protože zjistí, že tu nemají budoucnost. Zkouší to jinde v Evropě, nebo jedou zpět na Ukrajinu,“ říká Škop.

Podle dobrovolníků začalo prověřování toho, zda nemají lidé prchající před válkou více pasů, až s příchodem romských uprchlíků. Mluvčí Policie České republiky David Schön Deníku Referendum sdělil, že etnickou příslušnost Policie v rámci prověrek neeviduje: „Do dnešního dne bylo provedeno 6312 prověrek dvojího občanství, u dvou set osob s pozitivním výsledkem.“

Právě dvojím občanstvím argumentovalo během jarních měsíců také ministerstvo vnitra v čele s Vítem Rakušanem (STAN). Dokonce tvrdilo, že Romové přijíždějící z Ukrajiny do České republiky mají jen maďarské občanství. Ukázalo se však, že se tyto problémy týkají jen 3,16 procent z nich. „Změna v přístupu k ukrajinským Romům, nenastala ze strany ministerstva ani po tomto zjištění. Úřad dosud nepřišel s návrhem, který by situaci těchto lidí řešil,“ popisuje Jan Škop.

O řadě uprchlíků s dvojím občanstvím, kteří do České republiky míří z Ukrajiny, mluvil na jaře také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). Deník Referendum jej oslovil s dotazem na původní zdroj této informace.

„V jarních měsících, tedy v době nejintenzivnější uprchlické krize, se pravidelně jednou týdně scházel Krizový štáb Moravskoslezského kraje. Veškeré informace, které jsem následně zveřejňoval, jsem měl právě z těchto jednání. V Moravskoslezském kraji byly v souvislosti s možným dvojím občanstvím prověřovány desítky osob, u některých bylo vlastnictví dvou pasů skutečně potvrzeno,“ sdělil Vondrák.

Deník Referendum oslovil také hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha (KDU-ČSL), který na jaře uváděl, že do České republiky přicházejí jako uprchlíci lidé z Maďarska. „Informace dostávám průběžně na společných jednáních. Informaci o tom, že k nám do KACPU přišli lidé, kteří nemluví ukrajinsky, ale pouze maďarsky, jsem dostal od pracovníků KACPU. Zástupci Policie zároveň sdělili, že [uprchlíci] přijeli z Maďarska,“ uvedl Grolich. „V těchto případech následuje ověřování občanství ze strany Maďarska,” dodal.

Podle neziskových organizací a dobrovolníků, kteří s uprchlíky pracují, by se dalo jednání s ukrajinskými Romy ze strany České republiky pokládat za diskriminační.