Pražský magistrát chce k nespokojenosti vlády i některých krajů naplnit dřívější varování a uzavřít KACPU, krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Vedení hlavního města soustavně říká, že jsou zdejší kapacity k podpoře válečných uprchlíků na hranici svých možností, a žádá funkční systém přerozdělování běženců s dalšími regiony. Stále také není uzavřena kapitola romských uprchlic, podle mnohých dobrovolníků diskriminovaných na základě záminek.

„Praha je přetížená. Ať už se to týká bydlení, škol nebo lékařské péče. Dlouho jsem volal po přerozdělování do regionů, přímé koordinaci premiérem, navrhoval jsem řešení. Nic. Proto [ve středu patnáctého] uzavíráme asistenční centrum pomoci,“ sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na Twitteru. Potvrdil tak starší rozhodnutí pražského krizového štábu i svá varování, že hlavní město nemůže nadále sloužit jako hlavní uprchlické centrum, a pokud si nové běžence nezačnou rozebírat ostatní kraje, Praha prostě zavře.

Pražským KACPU prošlo od začátku války přes 98 tisíc lidí. Hřib v pondělí upřesnil, co uzavření přinese: centrum bude nahrazeno informační službou sdělující nově příchozím, kde jinde mohou vyhledat pomoc. Primátor rozhodnutí „ve středu o půlnoci centrum uzavřít a ve čtvrtek již neotevřít“ podává jako nezvratné, ale do budoucna je ochoten povolit — jestliže stát spolu s dalšími kraji vytvoří podle něj spravedlivější mechanismus, jak si běžence rozprostřít.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) reagoval ujištěním, že se nově příchozím zvládne pomoci i bez zapojení Prahy. Plánuje ale další schůzku jak s Hřibem, tak s hejtmany. Pražského primátora v tiskové zprávě obvinil z vedení politického boje. „Je evidentní, že [Hřib] pojal další pomoc Ukrajině jako své předvolební téma. Je to nesolidární vůči ostatním krajům, které hrozí podobnou odpovědí,“ uvedl ministr.

Rozhodnutí pražského magistrátu již dříve kritizovaly další kraje coby údajně nekolegiální. Na notně nevyvážené rozprostření uprchlíků v republice však už delší dobu upozorňují někteří experti. Například studie sociologické organizace PAQ Research, Českých priorit a dalších autorů již polovinou března varovala, že některým běženci nejvyhledávanějším lokalitám nemusí stačit kapacity, a bude tak zapotřebí zavést systém přerozdělování i v rámci krajů a obcí.

Daniel Hůle z organizace Člověk v tísní psal o nutnosti relokovat běžence začátkem června a varoval, že „tuhle hru musí premiér začít pískat, jinak se spustí lavina sobectví“ — tedy možného uzavírání dalších a dalších center pomoci.

Přestože v průběhu celé krize probíhalo dílčí přerozdělování například mezi Prahou a Středočeským krajem, minimálně do konce května se téměř každý čtvrtý uprchlík zapisoval právě v hlavním městě. Výsledkem jsou takové rozdíly v počtu běženců ku celkovému počtu obyvatel kraje, až Praha některé regiony překonává údajně čtyřnásobně. Uzavření pražského KACPU tak podle Hůleho „není kampaní, ale zoufalstvím, že vláda uprchlickou krizi neřídí.“

Nedostatek koordinace vládě vytýkají také další části neziskového sektoru, který podle svých zástupců musí suplovat roli státu i v začlenění běženců do společnosti. „Narážíme na chybějící informace o volném ubytování, školách i zaměstnání, znesnadňuje to stěhování našich klientů do regionů,“ podotkla pro Aktuálně.cz ředitelka Sdružení pro migraci a integraci Magda Faltová.

Ukrajinské Romky nezmizely, odsouvají se na okraj…

Svébytnou skupinou uprchlíků zůstávají ukrajinské Romky s dětmi, které se v České republice dlouhodobě potýkají s podezíravostí úřadů. Stát čelil obviněním ze systémového rasismu. Podle svědectví řady dobrovolníků zapojených do přímé pomoci měl soustavně bránit běžencům tmavé pleti využívat například KACPU, případně s nimi zacházel nápadně přísněji a posílal je do právního vakua táhlým ověřováním, zda náhodou nejsou maďarskými občany.

Ze strany úřadů i vlády především dříve zaznívalo, že romští uprchlíci mají „často“ takzvaně dvojí občanství, a jsou tedy formálně Maďaři, i když třeba fakticky pocházejí z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra kvůli údajnému problému na hlavním nádraží zavedlo smíšené hlídky policistů a sociálních pracovníků, kteří přítomným rozdávali letáky v maďarštině a vyzývali je k odjezdu směr Budapešť. Podobný postup „přehrávání“ Romek s dětmi na Maďarsko se podle všeho používal i jinde.

Dobrovolníci pracující s uprchlíky přitom celou argumentaci dlouhodobě kritizovali s tím, že je dvojí občanství podružné, týkající se jen menšiny příchozích. Úřady po dlouhou dobu „maďarským“ občanstvím romských uprchlíků zhusta argumentovaly, aniž dokládaly konkrétní čísla. Když se je snažil zjistit portál Romea.cz, resort vnitra jej údajně odkázal na cizineckou policii, a ta zase zpět na ministerstvo.

Romea nyní ovšem s odkazem na výrok mluvčího policejního prezidia píše, že prověřování dvojího občanství problém odhalilo u asi 150 lidí ze zkoumaných pěti tisíc. Mělo by tedy jít o jen zhruba tři procenta romských běženců — tedy číslo zcela neodpovídající vyjádřením vládních i některých krajských činitelů. Ti označovali příchod ukrajinských Romů za „dávkovou turistiku“, jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) navíc tvrdil, že „tyto specifické skupiny sem někdo [organizovaně] posílá“.

V Praze stovky Romek-uprchlic s dětmi dlouhé týdny pobývaly bez hygienického a dalšího zázemí na hlavním nádraží, za podobně nedůstojnou označovali a označují dobrovolníci i situaci v Brně. Hlavní město reagovalo výstavbou hned dvou stanových osad. Novější je umístěna v Malešicích, o chod se stará mimo jiné Organizace pro pomoc uprchlíkům a lidé z Iniciativy hlavák.

Nových uprchlíků ubylo

Stanovou osadu zbudoval i Jihomoravský kraj, a to na parkovišti poblíž automotodromu u Ostrovačic u Brna. Na odlehlé místo míří hlavně lidé, u nichž úřady prověřují podezření na dvojí občanství. Začátkem června, kdy hasiči areál zbudovali, odhadoval jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) podíl ukrajinských Romů-„Maďarů“ mezi nově příchozími na asi dvacet procent. A Plzeňský kraj nadále zvažuje, zda stanovou osadou rozšířit areál na opět notně izolovaném místě, v Nových Domcích u Rozvadova.

Budování stanových osad někteří odborníci označují za nevhodné, případně zdůrazňují, že má na cestě uprchlíků jít o co nejkratší zastávku. Hůle trend zkritizoval v kontextu údajně celkově nekoordinované pomoci. „Jakmile budou [osady] přibývat, už to přestane být přetlačovaná mezi kraji a vládou, ale začne se z toho stávat společenský problém. Moc bych poprosil pana premiéra, aby opravdu začali tu krizi řídit centrálně a jednoznačně,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima News.

Nově navrhovaná novela takzvaného lex Ukrajina počítá se zachováním systému registrace a ubytovávání uprchlíků i s koncem nynějšího nouzového stavu. Nouzové formy bydlení mají nadále zařizovat kraje a obce, počítá se ovšem, že by v něm nikdo neměl zůstat déle než tři měsíce, potažmo měsíc v případě stanů a tělocvičen.

Počet příchozích Ukrajinců se oproti začátku války výrazně snížil. Podle pravidelných hlášení ministerstva vnitra dostává každý den státní dočasnou ochranu kolem tisíce lidí. Dohromady ji má již přes 370 tisíc běženců, část se ale již vrátila na Ukrajinu — přestože přesný počet přítomných není znám, podle většiny odhadů na českém území zůstává 280 až 300 tisíc osob.

Hojně diskutovaných ukrajinských Romů jsou řádově tisíce. Přesný počet těch, kteří se nyní nacházejí v České republice, není zřejmý. Z neformálních informací od dobrovolníků vyplývá, že jen z pražského hlavního nádraží se jich vyšší stovky, vedeny frustrací ze zdejších podmínek, vypravily dále na Západ.