Vízum za účelem strpění pobytu zajišťuje ukrajinským uprchlíkům určité benefity. Mezi ty hlavní patří možnost získat zaměstnání. Zřejmé však je, že nabízeny jsou jim především takové pozice, které nejsou pro české občany příliš atraktivní.

To by samo o sobě nutně neznamenalo prekarizované nebo špatně placené zaměstnání. Z dostupných údajů víme, že ukrajinští uprchlíci pracují zejména ve výrobě, dopravě, stavebnictví, hotelnictví, gastronomii, úklidových pracích, v obchodech, jako elektromontéři, seřizovači nebo skladníci a prakticky všude tam, kde není nutná znalost češtiny. Z velké části se tak jedná o určitý typ „nezajímavých“ a „neperspektivních“ pozic.

Tím skutečným problémem pro ukrajinské uprchlíky však není povaha jejich zaměstnání, nýbrž sama dočasnost víza, které ji nedává jinou možnost než vykonávat přechodné zaměstnání, a zamezuje tak možnosti kariérního růstu.

V pasti dočasnosti

Díky oficiálním údajům také víme, že zaměstnání si našlo přibližně 50000 z celkového počtu 341798 ukrajinských uprchlíků (vláda však deklaruje, že skutečný počet ukrajinských uprchlíků na území České republiky nezná). Ačkoliv se jedná o relativně malé číslo, stále je to více, než kolik ukazuje celoevropský průměr.

Ukrajinští uprchlíci mají potenciál zaplnit volná nekvalifikovaná pracovní místa, a jsou tak splněným snem nejen mnoha majitelů firem, ale také politiků, kteří o nich uvažují jako o šanci ke zvýšení výkonu české ekonomiky. K zaplňování dlouhodobě neobsazených nekvalifikovaných míst ovšem dochází i navzdory doporučení mnoha expertů, kteří apelují, aby se Česká republika snažila využít vzdělanostní a odborný potenciál Ukrajinců a Ukrajinek prchajících před válkou.

V současné situaci se tak opět reprodukuje rozdělení trhu práce na dobře placený primární sektor zaměstnávající obvykle české občany a na hůře placený sekundární sektor, v němž pracují ukrajinští uprchlíci. Současnost tedy segmentaci trhu nerozbila, a naopak ji posiluje.

Matky s dětmi a senioři

Zaměstnaní ukrajinští uprchlíci přitom ještě mohou mluvit o štěstí. Ve skutečné nouzi se totiž ocitají ty skupiny ukrajinských uprchlíků, které pracovat vůbec nemohou, anebo skupiny, které pracují na částečný úvazek či na dohodu. Problém nezaměstnanosti se pak týká hlavně matek s malými dětmi a seniorů. Tyto skupiny proto mohou trpět skutečnou příjmovou chudobou.

Právě seniory a matky s malými dětmi totiž nelze do zaměstnání tlačit. Přitom zejména „neúplných“ ukrajinských rodin s malými dětmi je nyní v České republice významné množství. Z celkového počtu 341798 osob tvoří až 37,97 % děti a mladiství a až 43,06 % dospělých jsou právě ženy (zatímco počet seniorů nad pětašedesát let je relativně malý — asi 3,5 %) — dohromady se tak jedná o 288922 osob.

Mezi příchozími je 34476 dětí do pěti let, které jsou spolu se svými matkami ohrožené chudobou nejvíce. Práh příjmové chudoby tvoří částka 13640 korun na osobu a matka může nyní od českého státu získat desetitisícový příspěvek pro sebe a pro své dítě (má-li jedno malé dítě), pokud nemůže pracovat (posuzování ovšem probíhá individuálně).

S tímto propočtem však nemůžeme kalkulovat s jistotou, protože matky s dětmi mohou žít v České republice se svými známými, příbuznými, anebo s jinými pomáhajícími osobami. Mohou také získat pomoc díky neziskovým organizacím anebo finanční podporu od svých příbuzných z Ukrajiny, případně mít určité úspory. I tak jsou ale matky s malými dětmi jednou ze skupin nejvíce ohrožených příjmovou chudobou. To je obzvláště alarmující, pokud si uvědomíme jejich vysoké číslo.

Další ohroženou skupinou jsou senioři, kterých je zde sice méně, protože se jich většina k odjezdu z Ukrajiny jednoduše neodhodlala, přesto se ale jedná o významnou skupinu. I když výše uvedené faktory nezapočítáme, můžeme stále tvrdit, že senioři, kteří sice mohou využívat pomoc českého státu a mohou vybírat své velice neparné ukrajinské penze (přibližně 2200 hřiven, tedy asi 1750 korun), budou včetně pomoci českého státu disponovat nedostačujícími financemi.

Co z toho plyne? Tvrzení, že se ukrajinští uprchlíci musí nutně uplatnit na trhu práce, aby se vyhnuli chudobě, může platit jen tehdy, když opomineme matky, děti a seniory. Budeme-li proto postupovat výhradně technicky, ukrajinské uprchlíky podrobíme nepřijatelné komodifikaci.

Kromě velké skupiny, která pracuje především na nekvalifikovaných pozicích a zaplňuje poptávku na trhu práce, musíme proto myslet i na další skupiny — především na matky s malými dětmi — které jsou silně ohroženy chudobou.