Vážený pane ministře,

dovoluji si Vás oslovit s žádostí o řešení situace ukrajinských uprchlíků. Systém podpory je již nyní nedostatečný a s chystanými změnami se situace ještě zhorší. Z terénu se u nás schází zásadní výhrady k systému nastavení podpory uprchlíků, kteří nemají dostatek finančních prostředků k zajištění svých životních potřeb včetně bydlení.

Dle dat Vašeho ministerstva již tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje, což přináší příjmy do státního rozpočtu. Uprchlíci na odvodech a daních přispívají do státního rozpočtu více, než z něj dostávají. Od 1. září 2024 dojde k zásadní změně v poskytování humanitárního ubytování pro osoby s dočasnou ochranou.

Všechny osoby (vyjma nově příchozích po dobu prvních 90 dnů), tedy i tzv. zranitelné osoby, kterými jsou zejm. senioři, osoby se zdravotním postižením či děti, ztratí nárok na nouzové humanitární ubytování hrazené státem. I tyto osoby si budou muset hradit náklady na bydlení z vlastních zdrojů a dohodnout s ubytovatelem na ceně ubytování. Případně, pokud k dohodě nedojde, najít vlastními silami jiné bydlení.

Pro mnoho lidí s dočasnou ochranou je obtížné získat a udržet si ubytování a uhradit své základní životní potřeby. Důvodem je kromě finanční situace i celková nedostupnost bydlení v České republice (bytová krize), která se v posledních dvou letech ještě zvýraznila. Již nyní významné procento uprchlíků (57 %) trpí příjmovou chudobou, pracují pod svou kvalifikací na nízkopříjmových pozicích. Plánované změny, které se odehrají od 1. září 2024, povedou k dalšímu ztížení podmínek pro jejich důstojný život.

I přes výše uvedené návrh tzv. lex Ukrajina VII, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, nepřináší podstatnější změny v sociální podpoře osob s dočasnou ochranou. Jedinou podporu pro uprchlíky tak zůstane humanitární dávka, která je však v mnoha případech nedostatečná a nestačí na zaplacení nákladů na bydlení a dalších životních potřeb.

Nedostatečná podpora je přitom v rozporu s čl. 13 směrnice o dočasné ochraně. Ta stanoví povinnost členských států poskytnout osobám s dočasnou ochranou určitou úroveň pomoci, kam patří i povinnost zajistit přiměřené ubytování. Na rozpor nyní nastaveného systému podpory bydlení se směrnicí o dočasné ochraně upozornil ve své nedávné zprávě i veřejný ochránce práv.

Důsledkem této situace je skutečnost, že část uprchlíků není schopna pokrýt základní životní potřeby a zajistit si standardní bydlení. Tato situace může nahrávat nedůvěryhodným osobám (nepoctivým zaměstnavatelům, ubytovatelům, zprostředkovatelům), kteří zneužívají tísně cizinců a jejich závislosti na ubytování. Cizinci tak vykonávají prekérní práci, stávají se obětí vykořisťování a nevyužívají svůj potenciál pro lepší uplatnění na trhu práce.

To vede nejen k obchodu s chudobou v rámci ubytování, ale také k předčasnému opouštění vzdělávacího systému mladými, kteří se musí finančně podílet na zajištění rodin. Všechny tyto skutečnosti mají výrazné negativní dopady na státní rozpočet v podobě snížení možných příjmů z daní a odvodů do státního rozpočtu.

Velmi si vážíme toho, co se podařilo dosud, bohužel jsou některá opatření nefunkční. Proto Vás vyzýváme, abyste realizoval kroky, které povedou ke zlepšení sociální situace uprchlíků, kteří nemají dostatečné prostředky na úhradu životních potřeb. Takové kroky by měly zahrnovat zejména:

• zvýšení části humanitární dávky, která má pomoci s úhradou nákladů na bydlení, tak aby výše podpory byla adekvátní a odrážela reálné ceny tržních nájmů a reálné ceny za poskytnuté ubytování. Současná výše dávky (i s ohledem na změny k 1. září 2024) je pro nalezení a udržení bydlení pro určitou část uprchlíků zcela nedostatečná;
• rozšíření skupiny tzv. zranitelných osob: Některé osoby nesplňují administrativní kritéria pro zařazení mezi tzv. zranitelné osoby, přesto však z různých objektivních důvodů pracovat nemohou (jedná se např. o onkologicky nemocné pacienty). Tyto osoby jsou v současné době ve velice obtížné situaci, jelikož nemají nárok větší míru podpory;
• změna výpočtu humanitární dávky tak, aby byla podpořena motivace účasti na legálním trhu práce. Současné pravidlo, kdy se od humanitární dávky odečítá 100 % příjmů (o každou korunu vydělanou v rámci zkrácených úvazků se sníží výše dávky, tj. celkový příjem zůstane stejný) je značně demotivační a nahrává přechodu do šedé ekonomiky;
• zvýšení humanitární dávky pro osoby se zdravotním postižením včetně dětí: Tyto osoby mají z objektivních důvodů zvýšené náklady na své životní potřeby a sníženou schopnost uplatnit se na trhu práce. Současná výše HUD neodpovídá reálným nákladům na jejich životní potřeby a současně je (oproti např. příspěvku na péči) vystavena testu příjmů. Tato zvlášť zranitelná skupina osob se tak často ocitá v existenční nouzi;
• stanovení jasných pravidel možnosti přístupu k bezplatným službám sociální péče, na kterou mají osoby se zdravotním postižením nárok tak, aby úhrada za tyto služby byla pro jejich poskytovatele administrativně co nejméně náročná a byla zajištěna a předem deklarovaná dlouhodobá udržitelnost jejich financování. S tím souvisí i dostupnost a kapacita sociálních služeb, která je celkově zcela nedostatečná nejen pro cizince, ale i pro majoritní společnost;
• vytvoření plánu, jak bude řešena situace osob, které po 1. září 2024 nebudou moci zůstat v nouzovém ubytování a nepodaří se jim najít jiné vhodné ubytování. Je nutné zejména vyjasnit, jaké nástroje budou mít představitelé státní správy a místní samosprávy, jakož i lidé pracující v pomáhajících profesích k dispozici pro práci s těmito osobami, kam je bude možné ubytovávat a co jim radit, aby nečelily bezdomovectví.

Předem velmi děkujeme za Vaší reakci.

S úctou.

Za Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR

Andrea Krchová

Za členské organizace Konsorcia:

Kristýna Titěrová, META

Valeriia Shauro, Kroky dobra Anna

Marie Vinařická, Centrum pro integraci cizinců

Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci

Martin Rozumek, Organizace na pomoc uprchlíkům

Michaela Tetrao, Most pro

Petra Damms, Dignity Restoring Hope

Dalimil Petrilák, Pomáháme lidem na útěku

David Michal, Diakonie

Elena Tulupova, Amiga

Alexandr Zpěvák, InBáze

Zuzana Schreiberová, Multikulturní centrum Praha

Markéta Hronková, La Strada

Petra Srdínková, Kalyna komunitní centrum

Anežka Gündogdu, Iniciativa Hlavák

Bernardeta Babáková, Nesehnutí

Zuzana Ramajzlová, Člověk v tísni