↗

„Již nyní významné procento uprchlíků (57 %) trpí příjmovou chudobou, pracují pod svou kvalifikací na nízkopříjmových pozicích. Plánované změny, které se odehrají od 1. září 2024, povedou k dalšímu ztížení podmínek pro jejich důstojný život,“ varují v otevřeném dopise ministru Jurečkovi občanské organizace na pomoc uprchlíkům. Foto Michal Čížek, AFP

Vážený pane ministře,

dovoluji si Vás oslovit s žádostí o řešení situace ukrajinských uprchlíků. Systém podpory je již nyní nedostatečný a s chystanými změnami se situace ještě zhorší. Z terénu se u nás schází zásadní výhrady k systému nastavení podpory uprchlíků, kteří nemají dostatek finančních prostředků k zajištění svých životních potřeb včetně bydlení.

Dle dat Vašeho ministerstva již tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje, což přináší příjmy do státního rozpočtu. Uprchlíci na odvodech a daních přispívají do státního rozpočtu více, než z něj dostávají. Od 1. září 2024 dojde k zásadní změně v poskytování humanitárního ubytování pro osoby s dočasnou ochranou.

Všechny osoby (vyjma nově příchozích po dobu prvních 90 dnů), tedy i tzv. zranitelné osoby, kterými jsou zejm. senioři, osoby se zdravotním postižením či děti, ztratí nárok na nouzové humanitární ubytování hrazené státem. I tyto osoby si budou muset hradit náklady na bydlení z vlastních zdrojů a dohodnout s ubytovatelem na ceně ubytování. Případně, pokud k dohodě nedojde, najít vlastními silami jiné bydlení.

Pro mnoho lidí s dočasnou ochranou je obtížné získat a udržet si ubytování a uhradit své základní životní potřeby. Důvodem je kromě finanční situace i celková nedostupnost bydlení v České republice (bytová krize), která se v posledních dvou letech ještě zvýraznila. Již nyní významné procento uprchlíků (57 %) trpí příjmovou chudobou, pracují pod svou kvalifikací na nízkopříjmových pozicích. Plánované změny, které se odehrají od 1. září 2024, povedou k dalšímu ztížení podmínek pro jejich důstojný život.

I přes výše uvedené návrh tzv. lex Ukrajina VII, který je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, nepřináší podstatnější změny v sociální podpoře osob s dočasnou ochranou. Jedinou podporu pro uprchlíky tak zůstane humanitární dávka, která je však v mnoha případech nedostatečná a nestačí na zaplacení nákladů na bydlení a dalších životních potřeb.

Nedostatečná podpora je přitom v rozporu s čl. 13 směrnice o dočasné ochraně. Ta stanoví povinnost členských států poskytnout osobám s dočasnou ochranou určitou úroveň pomoci, kam patří i povinnost zajistit přiměřené ubytování. Na rozpor nyní nastaveného systému podpory bydlení se směrnicí o dočasné ochraně upozornil ve své nedávné zprávě i veřejný ochránce práv.

Důsledkem této situace je skutečnost, že část uprchlíků není schopna pokrýt základní životní potřeby a zajistit si standardní bydlení. Tato situace může nahrávat nedůvěryhodným osobám (nepoctivým zaměstnavatelům, ubytovatelům, zprostředkovatelům), kteří zneužívají tísně cizinců a jejich závislosti na ubytování. Cizinci tak vykonávají prekérní práci, stávají se obětí vykořisťování a nevyužívají svůj potenciál pro lepší uplatnění na trhu práce.

To vede nejen k obchodu s chudobou v rámci ubytování, ale také k předčasnému opouštění vzdělávacího systému mladými, kteří se musí finančně podílet na zajištění rodin. Všechny tyto skutečnosti mají výrazné negativní dopady na státní rozpočet v podobě snížení možných příjmů z daní a odvodů do státního rozpočtu.

Velmi si vážíme toho, co se podařilo dosud, bohužel jsou některá opatření nefunkční. Proto Vás vyzýváme, abyste realizoval kroky, které povedou ke zlepšení sociální situace uprchlíků, kteří nemají dostatečné prostředky na úhradu životních potřeb. Takové kroky by měly zahrnovat zejména: