Míra globálního hladovění nezadržitelně roste. Na vině je nejen pandemie covidu-19 či ruská agrese, ale nadále především masivní klimatická krize. Řešení známe a musíme je provést právě nyní. Na tahu jsou teď především státy G7.
Globální potravinový systém je nefunkční. Ač produkuje víc než dost kalorií na to, aby uživil každého, až 811 milionů lidí — více než 10 % světové populace — každý večer uléhá o hladu. Efektivní řízení, které by zajistilo přístup k potravinám pro všechny, bohužel stále schází. Globálně koordinované úsilí o vyřešení krátkodobých i dlouhodobých aspektů potravinové krize musí být prioritou dneška.
Všechny čtyři rozměry potravinové bezpečnosti — dostupnost, přístup, stabilita a využití — jsou dnes v ohrožení kvůli souhře několika negativních faktorů. Jde o klimatické změny, konflikty, covid-19 a náklady. Tyto faktory narušují globální obchod a zvyšují ceny potravin, čímž krátkodobě zvyšují i podíl hladovějících. Klimatická krize vyvolaná člověkem však zároveň představuje hrozbu střednědobou až dlouhodobou.
Klimatické změny už začaly ovlivňovat prostředí, v němž potraviny vůbec lze produkovat. Mimořádná sucha, vlny veder a záplavy podkopávají zemědělskou činnost v tak odlišných regionech, jako jsou Africký roh a Středozápad Spojených států. Nedávná šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nenechává nikoho na pochybách: klimatická krize bude mít pro potravinové systémy po celém světě stále ničivější důsledky.
Ruská válka
Ruská válka proti Ukrajině tuto strašlivou situaci dále zhoršuje. Ozbrojené konflikty jsou už dlouho hlavními příčinami hladu na regionální úrovni. Na Ukrajině však spolu válčí dva z největších producentů zemědělských komodit, což zasahuje celý globální obchod. Index cen potravin, který sestavuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství, v důsledku toho v březnu dosáhl absolutního maxima.