↗

Na brněnském Náměstí Svobody se sešla zhruba třicítka lidí. Foto Jakub Krahulec, DR

Proti narůstání emisí z osobní dopravy a nedostatečnému plnění klimatického závazku Brna protestovalo v pondělí asi třicet sympatizantů hnutí Extinction Rebellion. Shromáždění zdůrazňovalo celosvětové hrozby spjaté s emisemi skleníkových plynů a vyzývalo k podpoře otevřeného dopisu magistrátu. V tom aktivisté žádají uhlíkovou neutralitu do poloviny století a vyhlášení stavu klimatické nouze.

Brno se před třemi lety připojilo k evropskému paktu starostů a primátorů, jež členské obce zavazuje ke snaze o snížení vypouštěného množství oxidu uhličitého o čtyřicet procent do roku 2030. Pakt naplňuje brněnský Akční plán snižování emisí, SECAP, který v příštích deseti letech počítá se čtvrtinovým poklesem oproti současnému stavu. A právě to považují Extinction Rebellion za nedostatečné.

„V roce 2020 budou v Brně podle SECAPu emise 1 675 313 tun oxidu uhličitého a plán je snížit roční emise na 1 285 540 do roku 2030. Jde tedy o snížení emisí o pouhých třiadvacet procent za deset let. Většina z navrhovaných projektů jsou rekonstrukce a zateplení budov, které by se stejně musely provést,“ uvedli protestující.

Podle vedoucího oddělení motivačních programů odboru životního prostředí Magistrátu města Brna, Martina Košťála, Akční plán v metodice společné pro desítku tisíc měst počítá se snižováním emisí od roku 2000, přičemž ke konci letošního roku by oproti přelomu milénia mělo být z brněnského úhrnu emisí ukrojeno již sedmnáct procent. Brno tedy dle něj evropský pakt dodržuje.

To potvrzuje také Jiří Koželouh z organizace Hnutí DUHA: „Brno má v SECAPu cíl snížit emise o čtyřicet procent oproti roku 2000 a splnit tak podmínky paktu. Pro léta 2020 a 2030 si proto stanovil snížení o třiadvacet procent“. 

A dodává: „Extinction Rebellion netvrdí, že Brno jedná v rozporu s paktem. Ale kritizuje, že snižování je příliš pomalé a málo ambiciózní. A to už je věc názoru. Brno je podle mého silné město, které by určitě zvládlo i rychlejší zateplování domů nebo instalaci fotovoltaických panelů a dalších obnovitelných zdrojů. Zejména u toho druhého je ovšem brzdou spíše stát, který má velké zpoždění se zavedením systémové podpory obecních obnovitelných zdrojů.“

Nárůst emisí v dopravě

Extinction Rebellion kritizují zejména navyšování emisí z dopravy: „Vrcholem je, že SECAP plánuje zvýšení ročních emisí v soukromé a osobní dopravě ze 157 na 229 tisíc tun, tedy o pětačtyřicet procent.“

Podle Košťála nemá město na soukromé původce dopravy přímý vliv. Do emisní bilance města se nezapočítává ani provoz na silnicích první třídy, které jsou ve správě krajů. „Máme predikci zvýšení provozu, ale město určitě nechce zvýšit emise. Snažíme se vytvořit obchvaty, zajistit postupně parkoviště park & ride, máme dotační program na šalinkartu, snažíme se z centra auta dostat. Je to ale hlavně na lidech, jak se budou dopravovat. Víme, že třeba s cyklostezkami jsme na tom špatně, ale pracuje se na tom,“ ubezpečil Košťál a poukázal na další osvětovou činnost v otázkách klimatu.

Odhad dopadů zvýšení dopravy je podle Koželouha problematický, protože Akční plán většinu svých opatření nevyčísluje. „Chápu to tak, že opatření v dopravě Brno pro splnění cíle nepotřebuje, takže je v souhrnné tabulce neřeší. Ovšem smířit se s tím, že emise v dopravě vzrostou natolik výrazně, je podle mého nepřijatelné. Sice to naštěstí díky postupné obměně vozového parku neznamená o tolik vyšší emise prachu či oxidů dusíku, ale zhoršení života ve městě by to samozřejmě znamenalo,“ domnívá se.

Podle organizace Dejchej Brno, která dlouhodobě kritizuje především překračování limitů koncentrace polétavého prachu, by Brno mělo více usilovat o snížení emisí z dopravy, a to prostřednictvím územního plánu. „Požadujeme, aby Kancelář architekta města Brna sebrala odvahu a regulovala individuální automobilovou dopravu ve prospěch nemotorové dopravy už v územním plánu formou regulativů,“ uvedla pro Deník Referendum Hana Chalupská.

Klimatická nouze

V neposlední řadě protestující požadují větší zapojení občanů do chodu města a vyhlášení klimatické nouze. K té v České republice přistoupila už Praha 6 a Praha 7, v Evropě zase města jako Paříž, Budapešť či Londýn.

„Vyhlásit stav klimatické nouze je nesmysl, neopravňuje to nikoho k ničemu, není to tak jako když si v Římě zvolili diktátora, který mohl dělat, co chtěl, když byli v nouzi. Schvalování dokumentů a prosazování prioritních projektů to neusnadňuje,“ řekl Košťál Deníku Referendum.

Část ekologů ovšem upozorňuje, že vyhlášení klimatické tísně či nouze nic neřeší, není-li provázeno konkrétními systémovými kroky. Podobně je předmětem výtek i nadužívání uhlíkové neutrality: ta sice označuje stav rovnováhy mezi emitovanými a vstřebávanými emisemi, v praxi může ale spočívat i v investování do různě účinných uhlíkových kompenzací namísto reálného snižování emisí.