Summit G7 přilákal opět desetitisíce protestujících, největším tématem byla TTIP

Petr Jedlička

Počty a angažovaností demonstrantů připomněla letošní schůzka nejvýznamnějších západních státníků velké protesty z minulého desetiletí. Podle pozorovatelů oživuje hnutí zejména sporná a aktuálně vyjednávaná transatlantická dohoda.

Ne několik tisíc jako loni či předloni, ale opět desetitisíce jako v minulé dekádě. Tolik protestujících přilákal letošní summit G7 — setkání nejvyšších představitelů Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Japonska, Spojených států a struktur EU.

Německo, jež tento rok skupině předsedá, a tudíž summit hostí, naplánovalo jednání o Ukrajině, Řecku, islamistickém extremismu, ženských právech, klimatické země a boji s globální chudobou. Protestující přitom přijeli vyjádřit nesouhlas jak s politikou velmocí v jednotlivých oblastech, tak s působením G7 ve světě obecně.

„Politika států G7 utváří zásadním způsobem podobu současné globální ekonomiky a spolurozhoduje o pravidlech, dle kterých funguje,“ řekl reportérům AFP Max Zimmer, člen přípravného a koordinačního výboru protestujících, a pokračoval:

„G7 se schází od roku 1976. Pro férovější tržní podmínky, zkvalitnění demokracie či odstranění chudoby udělala skupina jen málo pozitivního a při konfrontaci s aktuálními výzvami, jako je globální nerovnost, zmírňování klimatických změn či vyvádění peněz daňových rájů, selhává zcela.“

„Otázkou dneška není, proč proti politice G7 protestovat, ale jak může někdo proti ní neprotestovat (... když) dovedla svět do stavu, kdy 85 nejbohatších osob vlastní dohromady tolik jako celá chudší polovina lidstva, základní civilizační problémy zůstávají nevyřešeny a v daňových rájích je přitom skryta suma 18,5 bilionů dolarů,“ citují agentury z řeči Natalie Alonsové z Oxfam International, která zaujala pozornost na takzvaném Altersummitu — pásmu aktivistických přednášek a debat, které organizují protestující vždy spolu se summitem G7.

Kancléřka Merkelová pozvala státníky na jedno z nejmalebnějších míst Německa. Věž uprostřed snímku patří právě zámku Elmau. Foto WmC

Letošní summit G7 byl naplánován štábem Angely Merkelové na neděli 7. a pondělí 8. června. Za místo setkání byl zvolen luxusní hotel v zámečku Elmau ležícím na bavorské straně Alp poblíž rakouské hranice, přibližně 80 kilometrů od Mnichova.

Ostrahu summitu tvořilo na 17 tisíc policistů a desítky helikoptér. Okolí zámku ohrazoval osmnáctikilometrový ocelový plot. Přesto se skupině demonstrantů podařilo v noci na neděli proniknout lesem mezi policejními hlídkami a krátce zablokovat hlavní příjezdovou cestu k zámku.

„Byl to malé symbolické vítězství. Hlavní hosté summitu už byli v dané době na místě, ale pozvané prominentní novináře musela policie převést helikoptérou,“ řekl jeden z organizátorů akce Charliemu Skeltonovi z listu The Guardian, který o protestech referovat celý víkend na Twitteru.

Z demonstrací byla nejmohutnější hned ta první svolaná na čtvrtek do Mnichova. Ulicemi prošlo dle organizátorů 40 tisíc, dle policie 35 tisíc protestujících. V průvodu, jakož i při ostatních akcích byli vidět nejrůznější skupiny — od lidskoprávních aktivistů a zelených až po sympatizanty komunistické Linke.

×