Ne několik tisíc jako loni či předloni, ale opět desetitisíce jako v minulé dekádě. Tolik protestujících přilákal letošní summit G7 — setkání nejvyšších představitelů Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Japonska, Spojených států a struktur EU.

Německo, jež tento rok skupině předsedá, a tudíž summit hostí, naplánovalo jednání o Ukrajině, Řecku, islamistickém extremismu, ženských právech, klimatické země a boji s globální chudobou. Protestující přitom přijeli vyjádřit nesouhlas jak s politikou velmocí v jednotlivých oblastech, tak s působením G7 ve světě obecně.

„Politika států G7 utváří zásadním způsobem podobu současné globální ekonomiky a spolurozhoduje o pravidlech, dle kterých funguje,“ řekl reportérům AFP Max Zimmer, člen přípravného a koordinačního výboru protestujících, a pokračoval:

„G7 se schází od roku 1976. Pro férovější tržní podmínky, zkvalitnění demokracie či odstranění chudoby udělala skupina jen málo pozitivního a při konfrontaci s aktuálními výzvami, jako je globální nerovnost, zmírňování klimatických změn či vyvádění peněz daňových rájů, selhává zcela.“

„Otázkou dneška není, proč proti politice G7 protestovat, ale jak může někdo proti ní neprotestovat (... když) dovedla svět do stavu, kdy 85 nejbohatších osob vlastní dohromady tolik jako celá chudší polovina lidstva, základní civilizační problémy zůstávají nevyřešeny a v daňových rájích je přitom skryta suma 18,5 bilionů dolarů,“ citují agentury z řeči Natalie Alonsové z Oxfam International, která zaujala pozornost na takzvaném Altersummitu — pásmu aktivistických přednášek a debat, které organizují protestující vždy spolu se summitem G7.

Letošní summit G7 byl naplánován štábem Angely Merkelové na neděli 7. a pondělí 8. června. Za místo setkání byl zvolen luxusní hotel v zámečku Elmau ležícím na bavorské straně Alp poblíž rakouské hranice, přibližně 80 kilometrů od Mnichova.

Ostrahu summitu tvořilo na 17 tisíc policistů a desítky helikoptér. Okolí zámku ohrazoval osmnáctikilometrový ocelový plot. Přesto se skupině demonstrantů podařilo v noci na neděli proniknout lesem mezi policejními hlídkami a krátce zablokovat hlavní příjezdovou cestu k zámku.

„Byl to malé symbolické vítězství. Hlavní hosté summitu už byli v dané době na místě, ale pozvané prominentní novináře musela policie převést helikoptérou,“ řekl jeden z organizátorů akce Charliemu Skeltonovi z listu The Guardian, který o protestech referovat celý víkend na Twitteru.

Z demonstrací byla nejmohutnější hned ta první svolaná na čtvrtek do Mnichova. Ulicemi prošlo dle organizátorů 40 tisíc, dle policie 35 tisíc protestujících. V průvodu, jakož i při ostatních akcích byli vidět nejrůznější skupiny — od lidskoprávních aktivistů a zelených až po sympatizanty komunistické Linke.

V průběhu víkendu se pak nejvíce demonstrovalo v sobotu ve známém lyžařském středisku Garmisch-Partenkirchen ležícím asi 15 kilometrů od Elmau. Tamní akce se zúčastnilo přibližně 10 tisíc lidí.

Střety a násilné incidenty byly po celou dobu protestů v místě sporadické. Masmédia tak referovala o akcích během vlastního summitu spíše jen telegraficky.

Podle zpravodajů a reportérů z médií, která sledovala protesty po celou dobu, se největší počet transparentů a hesel demonstrantů vymezoval proti TTIP — netransparentně vyjednávané dohodě o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA.

Na rozdíl od kritiky neoliberalismu či boje s chudobou je TTIP novým tématem, neboť dohoda teprve vzniká. Díky únikům z jednání a praxi známé ze starších podobných dohod je ale zároveň zřejmé, že právě TTIP v sobě zahrnuje většinu prvků, které jsou kritizovány na politice G7 obecně.

„V TTIP nejde dominantně o obchod, protože celní bariéry dnes již mezi EU a USA téměř neexistují, nýbrž o ochranu investic, a to pomocí arbitrážních doložek a nových cest k ovlivňování legislativního procesu. Uvedených mechanismů přitom využívají tradičně především nadnárodní firmy, a tak může vliv businessu na veřejnou politiku perspektivně ještě vzrůst,“ vysvětlil Charliemu Skeltonovi z Guardianu Matthias Kolb, novinář působící v Mnichově.

Vedle USA a Velké Británie je právě Německo největším propagátorem dané dohody. Jako průmyslová a technologická velmoc by dle tematických analýz profitovalo z TTIP v rámci EU nejvíce. Přesto i v Německu se proti dohodě systematicky protestuje. Podle posledních průzkumů citovaných AFP se už 43 procent Němců domnívá, že TTIP jejich zemi neprospěje.

O letošním summitu G7 jinak referovala v živých pásmech i ruská média, jelikož západní státníci projednávali také vývoj na Ukrajině. Nejvyšší představitelé Ruské federace ovšem na summit pozváni nebyli, třebaže dříve se schůzek neformálně (od roku 1991) a poté i oficiálně (od roku 1997) účastnili.

V roce 1997 utvořená skupina G8, v níž se k sedmici nejrozvinutějších zemí připojilo formálně právě Rusko, zanikla fakticky loni, kdy západní státníci odmítli kvůli ruskému záboru Krymu přijet na plánovaný summit do Soči.

Loňské setkání se tak nakonec odehrálo provizorně v Bruselu bez Ruska ve starém formátu G7. V podobně redukovaném složení se sešla skupina i letos.

Poslední summit G8 (to značí s ruskou účastí) proběhl tedy v roce 2013 v Severním Irsku. V roce 2016 se mají státníci sejít v Japonsku a dle jejich společného stanoviska nebudou ruští zástupci pozváni ani tam, pokud se Rusko nezřekne „agresivní politiky vůči Ukrajině a dalším svým sousedům“.

Další informace:

The Guardian G7 protesters unite in opposition to TTIP under the alpine sun

The Guardian G7 summit: anti-poverty campaigners from across Europe rally in Munich

AFP G7 summit opens with tough line on Ukraine

CommonDreams.org 20,000+ Police March In Force Against G7 Protests in Germany

CommonDreams.org Tens of Thousands March Against Global Elites Ahead of G7

Deutsche Welle Anti-G7 demonstrators prepare for summit protest

Deutsche Welle G7 protesters take to streets of Munich

Reuters G7 protest in Munich hot, but not heated

AlternativGipfel.org Internationaler Gipfel der Alternativen