O smysl Evropy

Petr Bittner

Evropští sociální demokraté vstupují do období před evropskými volbami v nesnadné situaci. Důvěra veřejnosti ve schopnost politické reprezentace překonat excesy neoliberalismu klesá, na vzestupu je populismus.

Evropu možná čekají nejdůležitější volby v jejích moderních dějinách. V polském Krakově se 10. dubna ve spolupráci Frakce evropských socialistů v Evropském parlamentu a Nadace Friedricha Eberta uskutečnila konference nadcházejícím eurovolbám věnovaná. Na panelech se vystřídala řada středoevropských politických komentátorů a analytiků.

Krizový management

Po ekonomické krizi čelí v podstatě všechny evropské země podobným výzvám. Tou ústřední je trvající status „krizového managementu”. Neoliberální recepty na léčbu dopadů ekonomické krize zásadně selhaly, zhoršená situace dolních padesáti procent legitimizuje radikální pravici jako součást veřejného dialogu.

Neoliberální model krizového managementu se stal i tématem evropské levice a mnohé sociálně-demokratické partaje přijaly podstatnou část neoliberálního výkladu krize. Tady lze hledat kořeny nárůstu preferencí protievropských politických subjektů.

Proč budou nastávající volby do Evropského parlamentu tak zásadní? Evropa vstupuje do fáze, kdy musí znovu definovat svou základnu. Projekt evropské integrace jakoby musel načas ustoupit shůry spadlé krizi a z projektu kultivace evropských humanistických tradic se na několik let stala ztrouchnivělá přestupní stanice neoliberálního rychlíku, která se pod termíny evropských hodnot pouze schovávala.

Pokud chce Evropa pokračovat v procesu integrace a kultivace demokratických režimů, musí tyto „evropské hodnoty” znovu nalézt v samotné své základně, nikoli jen v ideových poučkách. Neoliberální vlády a bezskrupulózní uplatňování ideologie ekonomismu nejsou evropské a už vůbec ne hodnotové. V neoliberální optice, kterou si Evropa Angely Merkelové v krizi osvojila, se skrývá i neschopnost současné zahraniční politiky EU.

Jak se stavět vůči Putinově invazi, když samotná Evropská unie byla ochotna nastolit jakýsi „krizový režim”, který dá všanc všechny dosavadní deklarované výdobytky? Proč někdy ustoupit z evropských demokratických hodnot a jindy na nich trvat? A kdo určí, kdy takový úkrok stranou lze učinit?

Evropa se musí začít ptát sama na sebe, Evropa musí žádat svou legitimitu u svých občanů. Evropa musí ukázat, proč je tím nejlepším současným projektem a v čem tkví tato její výjimečnost.

Evropa a demokracie

Evropská verze demokracie se musí do budoucna stát nepřekročitelným horizontem. Demokratické hodnoty, zahrnující v sobě participativní nástroje, dialog s občanskou veřejností a bezpodmínečné dodržování občanských práv a lidské důstojnosti, už do budoucna nelze pozastavit za účelem vybruslení z nějaké krize. Evropská demokracie musí být prvotní a nepodmíněná.

×