Z Antarktidy se může odtrhnout ledovec o velikosti jižní Moravy

Josef Patočka

Mohutná trhlina v šelfovém ledovci Larsen C se v průběhu posledních týdnů varovně rozšířila. Chybí málo a ledová kra nebývalé velikosti se od Antarktidy odtrhne ještě letos.

Vědci z britské agentury pro výzkum Antarktidy předpovídají, že by se z šelfového ledovce Larsen C mohla ještě letos na jaře odtrhnout ledová kra svou velikostí odpovídající rozloze Jihomoravského kraje. Potvrzuje to pozorování prodlužující se trhliny v ledu, která jen v posledních týdnech narostla o víc než sedmnáct kilometrů. Se zbytkem ledovce tak kru spojuje již jen úzká ledová šíje.

„Jestli se neodtrhne během několika následujících měsícu, budu hodně překvapený,“ řekl BBC profesor Adrian Luckman z univerzity ve Swansea. Pokud se tak stane, mohlo by to dle vědců značně urychlit rozpad celého ledového šelfu. Ten přitom působí jako jakási „zátka,“ jež brání pevninským ledovcům odtávát přímo do oceánu.

Ledovce v oblasti Antarktického poloostrova, zašpičatělého výběžku pevniny směrem k Jižní Americe, podléhají stále rychlejšímu tání, které se přičítá především globálním změnám klimatu. Z dlouhodobého hlediska by podle projekcí mohl být důsledkem tohoto vývoje nárůst hladiny moří až o deset centimetrů.

Zmiňovaná trhlina v šelfovém ledovci Larsen C roste dlouhodobě. Od roku 2011 se zdvojnásobila na délku asi sto šedesáti kilometrů a široká je víc než tři sta metrů. Odtržení kry tak už brání jen sotva dvacet kilometrů široký kus ledu.

Možné důsledky

„Jakmile se kra oddělí, ledovec Larsen C ztratí víc dež deset procent své rozlohy a stane se vůbec nejmenším v zaznamenané historii. Geografii celého Antarktického poloostrova to zásadně změní,“ uvádí vědci ve zprávě. „Již dříve jsme dokazovali, že zbytek ledovce bude kvůli tomu podstatně méně stabilní. Larsen C by tak mohl potktat osud jeho souseda — Larsena B — který se rozpadl v roce 2002 po podobné události, jaká se tu před námi odvíjí dnes,“ píší.

Polovoucí ledový šelf je „krmen“ odtékáním ledovců, které pokrývají pevninu Antarktického poloostrova nad ním. Pokud se šelfový ledovec rozpadne, či podstatně ztratí na mocnosti, pevninské ledovce to „povzbudí“ k podstatně rychlejšímu odtávání, než jaké zaznamenáváme dnes. To pak může vést k rapidnímu nárůstu hladin moří. Tání šelfu totiž hladinu nezvyšuje nijak podstatně, protože již sám plave na vodě.

Ledový masiv Antarktického poloostrova naštěstí neobsahuje zdaleka tolik ledu jako jiné části Antarktidy — především Východní a Západní antraktický ledovcový štít. Narůst mořské hladiny by se tak počítal v jednotkách, nikoli v desítkách centimetrů. I tak by se ale podle odborníků jednalo o zásadní proměnu tvářnosti Antarktidy.

Dva menší ledovcové šelfy v oblasti, Larsen A a Larsen B, se již z větší části rozpadly. Z Larsenu B dosud část zbývá, vědci mu ale nedávají příliš mnoho času. Především se jim ale podařilo změřit, že od jeho rozpadu odtékají pevninské ledovce nad ním do moře o poznání rychleji.

Přestože vědci sami ve zprávě událost přímo změně klimatu nepřičítají, vztah mezi zrychlujícím se táním pevninského i mořského ledu a oteplováním atmosféry vinou emisí oxidu uhličitého je ve vědecké komunitě obecně uznávanou skutečností.

Další informace:

The Washington Post The crack in this Antarctic ice shelf just grew by 11 miles. A dramatic break could be imminent

National Public Radio A Really Big Crack In An Antarctic Ice Shelf Just Got Bigger

BBC Huge Antarctic iceberg poised to break away