Ledovce tají rychleji, než se čekalo. Velký korálový útes opět masivně vymírá

↗

Korály se v důsledku vysoké teploty vody zbavují symbiotických řas zajišťujících potravu. Foto Climate Change News

Se začátkem jara vědci opět přinášejí nové poznatky o postupování klimatické krize: Ledovce jsou ohrožené více, než se předpokládalo a v důsledku tání také rychleji stoupá hladina oceánů. Potřetí za posledních pět let masivně vymírá Velký korálový útes ležící u břehů Austrálie. Takzvané blednutí korálů je tentokrát masivnější než obvykle.

Starosti přidává vědcům také Grónsko, které vloni v létě zažilo nejteplejší počasí a zároveň nejmasivnější tání v zaznamenávané historii. Na povrchu grónského ledovce se začaly objevovat trhliny. Podle satelitních snímků v loňském roce ztratil šest set miliard tun ledu, což za pouhé dva měsíce způsobilo zvýšení hladiny oceánů o více než dva milimetry. Taková rychlost překvapila i vědce, jelikož mezi léty 2012 a 2018 ztratil stejný ledovec jen přes dvě stě šedesát miliard tun ledu, tedy o polovinu méně, než za loňské léto.

„Podobná situace je i v Antarktidě, kde tání západní části kontinentu rychle pokračuje. Nicméně tam to nahrazuje východní část, kde díky specifickým podmínkám ledu naopak přibylo,“ řekla Guardianu Isabella Velicognová, jedna z autorek studie z Kalifornské univerzity v Irvine.

Její slova potvrzují i vědci z NASA, kteří v novém výzkumu odhalili, že nejhlubší pevninský ledovcový kaňon Denman ležící na západě Antarktidy roztává velkou rychlostí a díra v něm dosáhla už hloubky tři a půl kilometru pod hladinu moře. Pokud by roztál kompletně, jenom sám o sobě by zvedl hladinu moří o metr a půl.

„Jak rychle se to stane, nevíme, vstupuje do toho mnoho faktorů. Na východě Antarktidy ledu přibývá, ale zároveň vznikají podobné kaňony. Nicméně jak se ukazuje, sledovat tento ledovec bude pro budoucnost nesmírně důležité,“ vysvětlila Guardianu Virginia Brancatová z NASA.

Ledovce tají po celém světě v důsledku globálního oteplování způsobeného člověkem vyvolanou klimatickou krizí. Led odráží sluneční světlo, tmavé povrchy pod ním ale absorbují ještě více tepla, což urychluje tání.

Korály vymírají

Zároveň letecké snímky australského Velkého korálového útesu dokazují, že potřetí v posledních pěti letech masivně vymírá veškerý život v tomto unikátním ekosystému. Proces blednutí, kdy se z důvodu vysoké teploty vody mořské korály zbavují symbiotických řas zajišťujících potravu, v letech 2016 a 2017 zasáhl přes dvě třetiny celého útesu. Bezmála polovina korálů přitom vyhynula.

Letošní blednutí by přitom podle vědců mělo být ještě masivnější než doposud. Podle Davida Wachenfelda z úřadu na ochranu australských mořských parků Velký bariérový útes i přes blednutí stále představuje pulzující a dynamický systém, nicméně situace je čím dál kritičtější.

„Celý ekosystém se teprve začal zotavovat z posledního vymírání, a máme tady další. Rádi bychom této události využili k tomu, abychom znovu volali po urychleném řešení klimatické krize a snižování emisí skleníkových plynů,“ řekl Wachenfeld pro BBC.

Koronavirus komplikuje výzkum klimatu

Klimatičtí výzkumníci zároveň upozorňují, že současné restrikce zavedené vládami v důsledku pandemie ztěžují pokračování výzkumu dopadů klimatické krize. Kvůli šíření nemoci Covid-19 se ruší konference a vědci nemohou studovat v terénu.

Například jen výše zmíněný grónský ledovec navštíví ročně tisícovka vědců, kteří zkoumají jeho proměny. Ruší se i výzkumné cesty do Arktidy a omezit se musela i největší výzkumná polární expedice MOSAiC, na které se podílí vědci z dvaceti států. Vědci upozorňují, že pokud budou restrikce pokračovat ještě několik měsíců, tak ztratíme cenná data o vývoji nárůstu hladiny oceánů.

„Nejistota v rychlosti nárůstu hladiny oceánů může být potenciálně velmi nebezpečná, protože nebudeme schopní varovat vlády a ostrovní státy, jak rychle se mají připravit na hrozící krizi,“ uvedla pro Inside Climate News dánská paleoklimatoložka Dorthe Dahl-Jensenová. Právě její dlouho připravovaná expedice nazvaná EastGRIP měla prokázat, jak mořské proudy ovlivňují rychlost tání. Kvůli restriktivním opatřením musela být prozatím zrušena.

Vědci se také obávají, že současná krize zastíní dopady změn klimatu. Na konci letošního roku se má ve skotském Glasgow konat klimatická konference, která má opět patřit k těm důležitějším. Státy by totiž na ní měly přinést nové závazky ke snižování emisí skleníkových plynů.