Když tenkrát v Hollywoodu roztál ledovec. Máme naslouchat varováním celebrit?
Hana Trojánková BiriczováV pondělí začne v New Yorku globální klimatický summit. V předchozích letech k němu přitahovaly pozornost herci jako Leonardo DiCaprio nebo Robert Redford. Je etické, aby mluvili o tak složité vědecké oblasti, jako je ekologie?
„Stojím před vámi ne jako expert, ale jako znepokojený občan,“ uvedl hollywoodský herec Leonardo DiCaprio svůj první a na OSN velmi stručný projev před delegacemi Klimatického summitu v roce 2014. Trval necelé čtyři minuty, tak akorát, aby ho na YouTube k dnešku pohodlně dokoukala většina ze skoro tří milionů lidí, kteří si ho pustili.
O dva roky později herec produkoval dokument o globálním oteplování Before the Floods stanice National Geographic a účinkoval v něm. Klimatickou krizi v něm označuje za „nejdůležitější událost naší doby“ a hovoří o ní třeba s Barackem Obamou nebo Elonem Muskem. Snímek o znepokojeném občanu DiCapriovi tlumočícím zprávu ekologických odborníků o stavu světa zničeném těžbou fosilních paliv, pěstováním palmového oleje nebo chovem dobytka, si nakonec odnesl Cenu diváků na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu.
Podle filmového serveru Indiewire krátce po premiéře alespoň část filmu vidělo na lineárních, digitálních nebo streamovacích platformách přes šedesát milionů lidí, což byl největší úspěch dokumentu National Geographic za šestnáct let. Ničemu neuškodilo, že pár měsíců před uvedením dokumentu DiCaprio získal oscara za hlavní roli v naturalistickém dramatu Revenant o dobývání přírody a jejích původních obyvatel na americkém kontinentu. Organizace spojených národů tak byla s výběrem svého „Posla míru“ určitě spokojená.
Nejsem odborník, ale poslouchejte mě
Pro spolupráci s celebritami na public relations existuje v OSN speciální odbor. Jeho dlouholetý šéf, Palestinec Maher Nasser, který v mezinárodní organizaci pracuje přes třicet let, kdysi popsal, jak takové námluvy OSN se známou osobností probíhají. Důležitými parametry jsou důvěryhodnost a zmíněná etika.
Maliciousness.
V každém případě si se Schadenfreude nevěděla příliš rady anglická odborná psychologická hantýrka a tak se tam dost často používá převzatý německý výraz (tak často, že jsem na to narazil i já :-).
Tak to jste měl napsat rovnou. Jinak je to asi jako když Bolek Polívka v roli kandidáta na strojvedoucího ve filmu Kalamita podstupoval test barvocitu a svou úvahou nad jednotlivými odstíny červené a jejich názvy přivedl k zoufalství drážní lékařku...
A vůbec, když si angličtina neuměla poradit ani s tak obyčejným výrazem jako je Kindergarten, tak ať si spánebohem klidně používá i Schadenfreude.
No, teď koukám, že tu schadenfreude zná i tak autoritativní anglický výkladový slovník jako je Longman, takže na tom asi něco bude. Nicméně jeho výklad je velice blízký výkladu maliciousness, takže když je normální člověk zamění, asi moc velkou chybu neudělá.
"Jedná se o psychologický jev pojmenovaný schadenfreude, který je zřejmě součástí lidské povahy a člověk se mu musí naučit vědomě bránit."
" ...,ale doložitelný vztah s epistemickou komunitou a věrohodný informační background."