Klimatické konference OSN se konají už třicet let, přesto globální emise dál rostou. Klimatický reportér DR Matěj Moravanský připomíná, že COP vznikl jako každoroční setkání států, které v roce 1992 podepsaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Jejich historie je však podle něj plná nenaplněných slibů, zadržených reforem a rostoucího vlivu fosilního průmyslu. „Každý rok slyšíme velká prohlášení. Realita je ale taková, že spalujeme rekordní množství fosilních paliv,“ shrnuje.

„Úspěch v diplomacii neznamená úspěch v realitě,“ říká Matěj Moravanský. Klimatická jednání podle něj narážejí na pravidlo jednomyslnosti, kvůli němuž mohou klíčové kroky zablokovat i státy závislé na fosilních palivech. „Konsenzus ještě neznamená, že opravdu snižujeme emise,“ upozorňuje.

Letošní COP30 v brazilském Belému ukázal, jak těžké je prosadit byť jen mírné omezení fosilních paliv. Ač mělo brazilské předsednictví ambiciózní plán otevřít debatu o jejich postupném ukončování, finální deklarace toto téma opět opomíjí. „Fosilní paliva se ze závěrečného textu úplně vytratila. Klíčová rozhodnutí zablokovala především Saúdská Arábie a další ropné státy,“ říká Moravanský.

Podle Moravanského však nelze čekat, že zásadní posuny přinesou samotné diplomatické deklarace. Reálný vývoj určují spíše ekonomické trendy, technologický rozvoj a tlak zdola.

Kam se klimatické konference za třicet let své existence posunuly? Dokážou se státy někdy shodnout na konci fosilních paliv, nebo budou ropné velmoci dál brzdit jakýkoli pokrok? A kde dnes hledat strategie, které by mohly zvrátit rostoucí klimatickou krizi?

Poslechněte si nový díl Podcastu Deníku Referendum s Matějem Moravanským.

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových platformách.