↗

Reforma finančního systému potřebná je. Nemůžeme ji však čekat od velkých politických stran, jejichž financování kampaní nezávisí na nikom jiném než na bankéřích a finančnících. Victor Dubreuil: Sudy peněz (1897)

Margaret Thatcherová kdysi ironicky poznamenala, že problém socialistů spočívá v tom, že jim nakonec dojdou i cizí peníze. Co se však stane, až cizí peníze dojdou bankéřům, k čemuž se podle všeho kvapem schyluje?

Buď zavčas přistoupíme k inovacím ve veřejném zájmu, a to způsobem, jejž by Thatcherová označila za socialistický, anebo přijde další katastrofální finanční krize.

Než jedno takové řešení hrozící finanční krize navrhnu, je třeba okomentovat zásadní proměnu peněžního systému — proměnu, která probíhá v důsledku pozvolného nástupu takzvaných stablecoinů.

Co stablecoiny jsou? Na rozdíl od bitcoinu a dalších kryptoměn, které nejsou ničím kryté a jsou značně nestabilní, jsou stablecoiny vydávány soukromými společnostmi s příslibem, že jejich digitální tokeny budou věrně kopírovat hodnotu amerického dolaru.

Nabízejí proto levnější, rychlejší a vůči americkým sankcím odolnější a spolehlivější způsob převodu peněz zejména do zahraničí než zastaralé mezibankovní systémy jako SWIFT. I proto mohou sloužit nejen zločincům, ale i obyčejným lidem.

Ovšem důvodů, proč nám finančníci stablecoiny horlivě nabízejí, je ještě víc: přesunutím obchodování s akciemi, dluhopisy, deriváty a dalšími cennými papíry do vlastního blockchainu mohou obchodování výrazně zrychlit a zefektivnit. Pokud se navíc jejich stablecoin prosadí jakožto dominantní, budou vlastnit nejen trh, ale i měnu, v níž se obchody uskutečňují, což jim zajistí astronomické finanční zisky.