Margaret Thatcherová kdysi ironicky poznamenala, že problém socialistů spočívá v tom, že jim nakonec dojdou i cizí peníze. Co se však stane, až cizí peníze dojdou bankéřům, k čemuž se podle všeho kvapem schyluje?

Buď zavčas přistoupíme k inovacím ve veřejném zájmu, a to způsobem, jejž by Thatcherová označila za socialistický, anebo přijde další katastrofální finanční krize.

Než jedno takové řešení hrozící finanční krize navrhnu, je třeba okomentovat zásadní proměnu peněžního systému — proměnu, která probíhá v důsledku pozvolného nástupu takzvaných stablecoinů.

Co stablecoiny jsou? Na rozdíl od bitcoinu a dalších kryptoměn, které nejsou ničím kryté a jsou značně nestabilní, jsou stablecoiny vydávány soukromými společnostmi s příslibem, že jejich digitální tokeny budou věrně kopírovat hodnotu amerického dolaru.

Nabízejí proto levnější, rychlejší a vůči americkým sankcím odolnější a spolehlivější způsob převodu peněz zejména do zahraničí než zastaralé mezibankovní systémy jako SWIFT. I proto mohou sloužit nejen zločincům, ale i obyčejným lidem.

Ovšem důvodů, proč nám finančníci stablecoiny horlivě nabízejí, je ještě víc: přesunutím obchodování s akciemi, dluhopisy, deriváty a dalšími cennými papíry do vlastního blockchainu mohou obchodování výrazně zrychlit a zefektivnit. Pokud se navíc jejich stablecoin prosadí jakožto dominantní, budou vlastnit nejen trh, ale i měnu, v níž se obchody uskutečňují, což jim zajistí astronomické finanční zisky.

Problémem ovšem je, že stablecoiny vytvářejí podmínky pro další finanční kolaps. Z prostého důvodu. Jejich emitenti mají totiž snahu vydávat více tokenů, než kolik dolarů mají v rezervě na jejich krytí.

A protože emitenti stablecoinů drží značnou část svých dolarových rezerv v bankách, jakýkoli bankovní krach vyvolá také stablecoinovou paniku spočívající v masivním přílivu žádostí o konverzi stablecoinů na reálné dolary, což následně spustí řetězec dalších bankovních krachů.

Navíc existuje nebezpečná zpětná vazba spojující stablecoiny, akcie a dluhopisy: jakmile se finanční obchodování přesune na blockchainy podporované stablecoinem, případný masový odliv tohoto stablecoinu může ohrozit akciový trh i trh s americkými státními dluhopisy v hodnotě 29 bilionů dolarů.

A pak je tu i globální zranitelnost způsobená stablecoiny krytými dolarem, přitom však emitovanými mimo Spojené státy firmami, které americké úřady v případě nouze pravděpodobně zachraňovat nebudou.

Jak významný je posun od konvenčního měnového systému k této džungli soukromých stablecoinů dobře demonstruje, že americký senát odhlasoval 17. června takzvaný GENIUS Act, jehož hlavním cílem je legalizovat a podpořit zavádění stablecoinů. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tím z geopolitických, zištných a ideologických důvodů v podstatě provádí privatizaci dolarového systému.

Americké ministerstvo financí předpovídá, že americké „transakční vklady komerčních bank (neúročené účty)“ v celkové hodnotě 6,6 bilionu dolarů (ekvivalent 660 procent ročního obranného rozpočtu USA) se na základě zákona GENIUS Act převedou na stablecoiny. Nejde o nic jiného než o obrovskou časovanou bombu nastraženou v samých základech našich ekonomik.

Skutečně veřejný systém

Co s tím? V první řadě umožnit, aby si obyvatelé USA mohli stáhnout digitální peněženku Federálního rezervního systému z kteréhokoliv obchodu s aplikacemi. Znamenalo by to, že by pak mohli požádat zaměstnavatele, aby jim do této peněženky posílal výplatu, a dokonce by si na něj mohli převádět peníze ze svých účtů u komerčních bank a využívat jednodenních úrokových sazeb a bezplatných platebních příkazů.

S využitím stejné blockchainové technologie, jakou už používají emitenti stablecoinů, by centrální banka mohla zaručit, že každá platba či převod bude ryze soukromý, přitom by ale všem umožnil sledovat celkový oběh peněz v systému, čímž by úřadům zabránil ve vytváření nových peněz bez vědomí veřejnosti.

Byl by to bez nadsázky král všech stablecoinů, beze všech nevýhod. Rychlost, efektivita a soukromí by se spojily s vyšším úročením vkladů — ve srovnání s komerčními bankami — a se solidním zabezpečením v podobě digitálních tokenů stoprocentně krytých dolary americké centrální banky: bez rizikového chování a destabilizujících mechanismů, které postihují soukromé stablecoiny. Navíc by tento veřejný systém měl ještě jednu výhodu: umožnil by vznik osobního svěřenského fondu pro každého.

Uvědomme si, že v současném systému částečných rezerv vytvářejí komerční banky mnohonásobně více dolarů, než kolik reálně obdrží na vkladech — díky takzvanému multiplikačnímu efektu peněžního trhu.

Pokud se tedy odhady amerického ministerstva financí potvrdí a skutečně se přesune 6,6 bilionu dolarů z bankovních účtů do stablecoinů, nabídka dolarů v ekonomice dramaticky poklesne. To přiměje centrální banku výrazně zvýšit úrokové sazby, aby totéž mohly udělat i komerční banky — ve snaze zabránit dalšímu odlivu vkladů a propadu peněžní zásoby. Výsledkem bude katastrofální dopad na reálnou ekonomiku.

Naopak pokud by se uskutečnil hromadný přesun bankovních vkladů do peněženek vedených u centrální banky, zvyšovat úrokové sazby by nebylo vůbec zapotřebí. Úplně by stačilo, aby se spočítalo, o kolik peněžní zásoba klesá, a každému obyvateli by pak centrální banka na účet připsala částku potřebnou k udržení stabilní peněžní zásoby.

Zjednodušeně řečeno, aniž by stát musel zvyšovat daně nebo si půjčovat jediný cent, mohla by centrální banka v rámci této nové veřejné kryptoměnové sítě nabídnout každému významný osobní svěřenský fond, čímž by vznikl nový, skutečně veřejný peněžní systém.

Zpět ke kořenům

Bankéři touto myšlenkou nebudou nepochybně vůbec nadšeni. Jakmile by totiž přišli o své výsadní postavení v doméně plateb a úspor, byli by donuceni chovat se tak, jak by se ostatně chovat měli — tedy jako skuteční finanční zprostředkovatelé, kteří přeměňují úspory Evy v půjčky pro Petra.

I finanční trhy by v nové realitě museli pro transakce používat nový tokenizovaný dolar centrální banky, avšak bez přemrštěných zisků, které by jim plynuly, kdyby se jim umožnilo tokenizovaný dolar privatizovat. Bankéři a finančníci by nám tak konečně začali nabízet své služby za podmínek, které nám dají svobodu volby.

Tento nový, skutečně veřejný peněžní systém, i s významným svěřenským fondem pro každého z nás, by nám zajistil vskutku nevídanou svobodu od bankéřů a finančníků. Právě proto o něm neuslyšíte od žádné z hlavních politických stran, jejichž financování kampaní nezávisí na nikom jiném než na bankéřích a finančnících.

Z anglického originálu Defusing the Stablecoin Time Bomb publikovaného na webu Project Syndicate přeložil OTAKAR BUREŠ.