Margaret Thatcherová kdysi ironicky poznamenala, že problém socialistů spočívá v tom, že jim nakonec dojdou i cizí peníze. Co se však stane, až cizí peníze dojdou bankéřům, k čemuž se podle všeho kvapem schyluje?

Buď zavčas přistoupíme k inovacím ve veřejném zájmu, a to způsobem, jejž by Thatcherová označila za socialistický, anebo přijde další katastrofální finanční krize.

Než jedno takové řešení hrozící finanční krize navrhnu, je třeba okomentovat zásadní proměnu peněžního systému — proměnu, která probíhá v důsledku pozvolného nástupu takzvaných stablecoinů.

Co stablecoiny jsou? Na rozdíl od bitcoinu a dalších kryptoměn, které nejsou ničím kryté a jsou značně nestabilní, jsou stablecoiny vydávány soukromými společnostmi s příslibem, že jejich digitální tokeny budou věrně kopírovat hodnotu amerického dolaru.

Nabízejí proto levnější, rychlejší a vůči americkým sankcím odolnější a spolehlivější způsob převodu peněz zejména do zahraničí než zastaralé mezibankovní systémy jako SWIFT. I proto mohou sloužit nejen zločincům, ale i obyčejným lidem.

Ovšem důvodů, proč nám finančníci stablecoiny horlivě nabízejí, je ještě víc: přesunutím obchodování s akciemi, dluhopisy, deriváty a dalšími cennými papíry do vlastního blockchainu mohou obchodování výrazně zrychlit a zefektivnit. Pokud se navíc jejich stablecoin prosadí jakožto dominantní, budou vlastnit nejen trh, ale i měnu, v níž se obchody uskutečňují, což jim zajistí astronomické finanční zisky.

Problémem ovšem je, že stablecoiny vytvářejí podmínky pro další finanční kolaps. Z prostého důvodu. Jejich emitenti mají totiž snahu vydávat více tokenů, než kolik dolarů mají v rezervě na jejich krytí.

A protože emitenti stablecoinů drží značnou část svých dolarových rezerv v bankách, jakýkoli bankovní krach vyvolá také stablecoinovou paniku spočívající v masivním přílivu žádostí o konverzi stablecoinů na reálné dolary, což následně spustí řetězec dalších bankovních krachů.

Navíc existuje nebezpečná zpětná vazba spojující stablecoiny, akcie a dluhopisy: jakmile se finanční obchodování přesune na blockchainy podporované stablecoinem, případný masový odliv tohoto stablecoinu může ohrozit akciový trh i trh s americkými státními dluhopisy v hodnotě 29 bilionů dolarů.

A pak je tu i globální zranitelnost způsobená stablecoiny krytými dolarem, přitom však emitovanými mimo Spojené státy firmami, které americké úřady v případě nouze pravděpodobně zachraňovat nebudou.

Jak významný je posun od konvenčního měnového systému k této džungli soukromých stablecoinů dobře demonstruje, že americký senát odhlasoval 17. června takzvaný GENIUS Act, jehož hlavním cílem je legalizovat a podpořit zavádění stablecoinů. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tím z geopolitických, zištných a ideologických důvodů v podstatě provádí privatizaci dolarového systému.

Americké ministerstvo financí předpovídá, že americké „transakční vklady komerčních bank (neúročené účty)“ v celkové hodnotě 6,6 bilionu dolarů (ekvivalent 660 procent ročního obranného rozpočtu USA) se na základě zákona GENIUS Act převedou na stablecoiny. Nejde o nic jiného než o obrovskou časovanou bombu nastraženou v samých základech našich ekonomik.

Skutečně veřejný systém

Co s tím? V první řadě umožnit, aby si obyvatelé USA mohli stáhnout digitální peněženku Federálního rezervního systému z kteréhokoliv obchodu s aplikacemi. Znamenalo by to, že by pak mohli požádat zaměstnavatele, aby jim do této peněženky posílal výplatu, a dokonce by si na něj mohli převádět peníze ze svých účtů u komerčních bank a využívat jednodenních úrokových sazeb a bezplatných platebních příkazů.

S využitím stejné blockchainové technologie, jakou už používají emitenti stablecoinů, by centrální banka mohla zaručit, že každá platba či převod bude ryze soukromý, přitom by ale všem umožnil sledovat celkový oběh peněz v systému, čímž by úřadům zabránil ve vytváření nových peněz bez vědomí veřejnosti.