Mohlo by se zdát, že takřka jednomyslné hlasování obou komor Kongresu Spojených států o zákonu, který nařizuje ministerstvu spravedlnosti vydat všechny spisy týkající se pedofila a organizátora sexu s nezletilými Jefferyho Epsteina, bude tečkou za aférou, která otřásá americkou společností od začátku druhého prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Ten zákon podepsal poté, co nejprve vyzval republikánské zákonodárce, aby pro něj hlasovali.

Ve skutečnosti ale skandál okolo Epsteinových složek jen vstupuje do nové fáze. Trump k podpoře zákona o vydání složek nevyzval proto, že by najednou prozřel a skutečně věřil tomu, co začal v posledních dnech veřejně prohlašovat — tedy, že on a Republikánská strana nemají v případě Epsteinových složek co skrývat. Ke svému vstřícnému gestu byl v podstatě donucen tím, že se v řadách republikánů začala rodit vzpoura.

Ještě několik dní před hlasováním, které Trump nakonec podpořil, se jeho nejbližší spolupracovníci v Bílém domě pokoušeli přesvědčit několik rebelujících členů Sněmovny reprezentantů, aby stáhli svůj podpis pod peticí, která měla donutit předsedu Sněmovny Mika Johnsona, aby dal o vydání Epsteinových složek hlasovat. Rebelové však neustoupili.

Johnson předtím po téměř dva měsíce odmítal svolat členy Sněmovny do Washingtonu. Po mimořádných volbách v jednom z volebních okrsků v Arizoně, v nichž zvítězila demokratická kandidátka, bylo totiž jasné, že poté, co novou kongresmanku uvede do úřadu, bude pod peticí dostatek podpisů k tomu, aby o vydání Epsteinových složek dát hlasovat musel.

Trump až do své otočky ty republikánské členy Kongresu, kteří oznámili, že podpoří demokraty při hlasování o vydání složek, označoval v podstatě za zrádce. Jednou obětí jeho hněvu byla i jeho do té doby nejvěrnější spojenkyně a jedna z hlavních tváří Trumpova hnutí Udělejme Ameriku opět velkou! (MAGA) Marjorie Taylor Grenneová. Trump ve světle její sílící kritiky vůči jeho postojům k Epsteinovým složkám oznámil, že stahuje svoji podporu pro její znovuzvolení ve volbách do Kongresu v příštím roce.

Tlak na zveřejnění složek výrazně zesílil poté, co demokraté v Kongresu zveřejnili okolo dvaceti tisíc emailů, které si Epstein během let vyměnil s různými lidmi. Jméno Donalda Trumpa, který opakovaně tvrdil, že se s Epsteinem sice znal, ale neudržoval s ním úzké vztahy, se totiž v emailové korespondenci objevuje ve více než dvou tisících položkách.

Republikáni v Kongresu na zveřejnění emailů reagovali tvrzením, že byly účelově vybrány demokraty, a vzápětí sami zveřejnili dvacet tisíc dokumentů, které se týkají Epsteinových aktivit. Trump svojí výzvou, aby republikáni hlasovali pro zákon o vydání Epsteinových složek, už jen reagoval na skutečnost, že Bílý dům zkrátka nad tím, co má být zveřejněné, ztratil kontrolu.

Odvést pozornost

Schválení zákona bohužel neznamená, že na světlo vyjde vše, co s Epsteinem souvisí. Několik dní před hlasováním o zákonu a o vydání složek totiž Trump nařídil ministerstvu spravedlnosti, aby zahájilo vyšetřování některých prominentních demokratů kvůli jejich údajnému podílu na Epsteinových aktivitách. Jsou mezi nimi kupříkladu bývalý prezident Bill Clinton a ministr financí a rektor Harvardovy univerzity Larry Summers.

Když byla ministryně spravedlnosti Pam Bondiová tázána novináři, proč Trumpově žádosti vyhověla, ačkoli ještě před několika měsíci tvrdila, že vyšetřování v Epsteionvě případu je ukončeno, prohlásila, že se prý vyskytly nové informace. O jaké informace má jít, už sdělit odmítla.

Američtí právní experti upozorňují, že skutečné cíle zahájení vyšetřování některých prominentních demokratů kvůli jejich spojení s Epsteinem jsou dva. Jedním je odvést pozornost od republikánů. Druhým pak znemožnit vydání některých dokumentů. Ministerstvo spravedlnosti totiž může i navzdory přijatému zákonu o vydání Epsteinových složek odmítnout vydat některé dokumenty s tím, že jsou součástí „živého vyšetřování“.

I tak se předpokládá, že po uplynutí třicetidenní lhůty, kterou zákon pro vydání složek určuje, bude mít americká veřejnost přístup k celé řadě nových informací. V ohrožení je nejen Trump osobně, ale i hnutí MAGA jako takové.

V nesnázích

Trump byl během volební kampaně schopný sjednotit různé proudy v pravé části politického spektra i s pomocí ujišťování, že Epsteinovy složky usvědčují z podílu na pedofilních aktivitách a sexu s nezletilými především přední demokraty. Využíval toho, že část hnutí MAGA uvěřila konspiračním teoriím o tom, že čelní demokraté jsou zapleteni v organizování sexu s nezletilými a pedofilních aktivitách v globálním měřítku.

Symbolem se stala tzv. pizzagate. Autoři této konspirační teorie tvrdili, že řada pedofilních aktivit je řízena z prodejny s pizzou ve Washingtonu, kterou spojovali právě s některými přeními demokraty. Nejrůznější emaily, které byly v té době zveřejněny, měly prý v podobě objednávek na dodávky pizzy a dalších italských jídel, být jen kódy, s jejichž pomocí si zákazníci objednávali sexuální služby.

Jistá část hnutí MAGA těmto výmyslům uvěřila. Dokonce i americká náboženská pravice byla ochotná odpustit Trumpovi jeho nejrůznější prohřešky proti dobrým mravům a oplétačky se zákonem, protože tvrdil, že po svém zvolení všechny údajné pedofilní aktivity, včetně těch souvisejících s Epsteinem, rozkryje a potrestá. Sliboval tehdy dokonce plné zveřejnění Epsteinových složek.

Když se po zvolení prezidentem začal Trump všemi silami zveřejnění složek bránit, většina republikánů nejprve nejrůznější vytáčky, s jejichž pomocí svůj postup zdůvodňoval, přijala. Jenže ve světle úniků informací, které naznačovaly, že se s Epsteinem zapletli nejen přední demokraté, ale i republikáni a význačné postavy amerického byznysu, začal postupně sílit i mezi některými republikány tlak na plně zveřejnění složek.

Sám Trump po celou dobu tvrdil, že se s Epsteinem sice znal, ale na jeho aktivitách se nepodílel. Navíc s ním prý zcela přerušil kontakty před zhruba dvaceti lety, když zjistil, že Epstein údajně k sobě bez Trumpova souhlasu přetahuje některé zaměstnance z prezidentovy floridské rezidence Mar-a-Lago.

K přerušení vztahů mezi Trumpem a Epsteinem nejspíš skutečně došlo, i když na časové ose, kterou Trump nabízí, leccos nesouhlasí. Epstein byl za svoje aktivity souzen v roce 2008 a později propuštěn na podmínku.

Zveřejněné emaily nyní ukázaly, že řada prominentních osobností, včetně britského prince Andrewa, s ním udržovala styky i po jeho propuštění z vězení. A řada z nich zmiňuje Trumpa ve velmi nepříznivém světle. Některé naznačují, že Epstein měl na Trumpa kompromitující materiály. V jednom emailu dokonce tvrdí, že může Rusku poskytnout k Trumpovi „klíč“.

Řada emailů je bez patřičného kontextu nejasná. Epstein měl ve zvyku používat kryptický jazyk. Nicméně dokumenty, které budou zveřejněny po přijetí zákona, by to, co řada emailů jen naznačuje, mohly „dovysvětlit“. A také přinést nové informace.

Nad celou aférou se vznáší i spekulace o Epsteinově smrti ve vězení v roce 2019, tedy během Trumpova prvního prezidentského mandátu. Oficiálně byl případ uzavřen jako sebevražda, ve světle informací o tom, že Epstein mohl Trumpa vydírat hrozbami o zveřejnění kompromitujících informací, jak naznačují nyní i některé zveřejněné emaily, se však znovu rozhořely divoké spekulace.

Ministerstvo spravedlnosti a FBI se pokusily některé dřívější domněnky vyvrátit zveřejněním záběrů z kamer umístěných před Epsteinovou celou, spekulace ovšem nakonec jen přiživily, protože v záznamech chybí několik minut.

K utišení situace nepřispělo ani to, že Epsteinova partnerka Gislaine Maxwellová, která byla odsouzena ke dvaceti letům nepodmíněně, byla po interview s bývalým Trumpovým právníkem a nyní náměstkem na ministerstvu spravedlnosti přesunuta do vězení s mírnějším režimem poté, co prohlásila, že si není vědoma ničeho, co by usvědčovalo Trumpa z toho, že se zapletl v Epsteinových aktivitách. Maxwellová má v novém vězení privilegia, která nejsou v případech lidí odsouzených za pedofilní aktivity a organizaci sexu s nezletilými obvyklá.

Rozpad MAGA?

Ať už se z dokumentů, které bude muset ministerstvo spravedlnosti nakonec vydat, vynoří cokoliv, zdá se, že dosavadní vývoj v Epsteinově skandálu už odstartoval postupný rozpad hnutí MAGA. Nejde přitom jen o roztržku mezi ikonickou postavou hnutí, Marjorie Taylor Greeneovou, a Trumpem.

I další republikáni si zjevně začínají uvědomovat, že jejich dosavadní naprostá loajalita k Trumpovi jim může uškodit ve volbách do Kongresu v příštím roce. Několik desítek z nich proto naznačilo, že budou pro zákon hlasovat, ještě před tím, než Trump republikánské zákonodárce vyzval, ať zákon o zveřejnění Epsteinových složek podpoří. Šlo o vzpouru.

Jednota MAGA se však tříští i proto, že Trumpova hospodářská politika, včetně chaotického uvalování cel na řadu zemí, začala výrazně zdražovat zboží v amerických obchodech. Index spotřebitelské spokojenosti je na historickém minimu.

A Trump se navíc propadá v průzkumech popularity. Podle některých průzkumů ho už podporuje méně než 40 procent Američanů.

Vynucené zveřejnění Epsteinových složek Trumpovo postavení dál zhorší. Je totiž téměř jisté, že se objeví nové, pro něj škodlivé informace. Navíc je pravděpodobné, že když už byl Bílý dům ke zveřejnění složek víceméně dotlačen, bude se nyní snažit zabránit zveřejnění některých informací s tím, že jsou důležité pro státní bezpečnost nebo by byly nepřípustným ohrožením soukromí obětí. Argumentovat se bude i tím, že některé informace nelze zveřejnit, protože jsou součástí živého vyšetřování předních demokratů.

Americká veřejnost bude počínání Bílého domu pozorně sledovat. Další kličkování a snahy potlačit zveřejnění informací jen posílí podezření, že Trump byl do Epsteinových aktivit zapleten mnohem více, než připouští. Jeho prezidentství se tak ocitlo v bodě zlomu, i kdyby se informace, které ho přímo usvědčují z podílu na Epsteinových aktivitách, nakonec neobjevily.