Spojené státy v sobotu brzy ráno zahájily útok na Venezuelu. Terčem rozsáhlých úderů byly především vojenské objekty v Caracasu a dalších třech provinciích. Americký prezident Donald Trump oznámil, že venezuelský prezident Nicolás Maduro byl i se svou ženou Ciliou Floresovou zadržen a odtransportován ze země.

V sobotu v podvečer potom Trump v krajně chaotickém vystoupení na tiskové konferenci řekl, že Spojené státy hodlají Venezuelu přechodně řídit. Prohlásil, že v zemi mají nyní hrát zásadní roli americké ropné korporace. A dal najevo, že USA v nejbližší politické budoucnosti Venezuely nepočítají s demokratickou opozicí čerstvé držitelky Nobelovy ceny míru Márie Coriny Machadové, jejíž blok podle všeobecného přesvědčení vyhrál loňské volby. Jejich výsledek Madurův režim zřejmě zmanipuloval.

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která by dle ústavy nastoupila na Madurovo místo, během vystoupení ve venezuelské televizi už ráno potvrdila, že místo pobytu prezidenta aktuálně není známo. Řekla, že země požaduje okamžité důkazy o tom, že Maduro a jeho žena jsou naživu. Trump na své tiskové konferenci ovšem uvedl, že právě Rodríguezová se stane prezidentkou a řekl, že je ochotna ve všem vyjít Spojeným státům vstříc, protože „nemá žádnou jinou možnost“.

Jiní představitelé venezuelského režimu ale během dne projevovali odhodlání ke vzdoru. Vláda označila vojenský zásah Spojených států za koloniální snahu ovládnout mimořádně hojné venezuelské nerostné bohatství — jihoamerická země má mimo jiné největší známé zásoby ropy na světě a ohromné zásoby cenných kovů. Venezuela také oznámila, že aktivuje všechny připravené obranné plány a útok označila za flagrantní porušení mezinárodního práva.

Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López označil americký útok za „opovrženíhodný“ a „zločinný“ pokus o změnu režimu v Caracasu, a řekl, že „barbarské“ invazní síly „znesvětily naši posvátnou zem“. „Zaútočili na nás, ale nezničili nás. Naším přesvědčením je mír, ale naším dědictvím je boj za svobodu,“ dodal López.

Americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio řekl americkým médiím, že Nicolás Maduro byl zadržen a bude souzen „za své zločiny“ ve Spojených státech. USA už dříve vypsaly na hlavu Nicoláse Madura odměnu padesát milionů dolarů. Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová řekla, že Maduro bude před soudem v New Yorku čelit obviněním z pašování drog a z terorismu.

Americký senátor Andy Kim, který působil na ministerstvu zahraničí během vlády Baracka Obamy, uvedl: „Je to otřesný signál pro všechny autokraty na světě, že únos hlavy cizího státu je pro USA akceptovatelná politika... Dále to odizoluje Spojené státy od našich přátel a spojenců ve světě v době, kdy je potřebujeme více než kdykoli dřív.“ Útok odsoudila i řada dalších politiků z Demokratické strany.

Profesorka mezinárodního práva na univerzitě Notre Dame v Indianě Mary Ellen O'Connellová v rozhovoru pro BBC řekla: „Jedná se o stejný případ flagrantního porušení mezinárodního práva, jako byla ruská intervence na Ukrajině. Je třeba, aby OSN akci Spojených států nejstriktnějším způsobem odsoudila. Svět musí jasně promluvit v duchu Charty OSN a říct Spojeným státům, že takovýto druh svévolného bezpráví mezinárodní společenství není připraveno akceptovat.“

Intervenci jako nelegální a škodlivou pro americké zájmy odsoudila redakční rada nejvlivnějšího amerického deníku The New York Times. „Obáváme se, že důsledkem Trumpova avanturismu bude jen větší utrpení Venezuelanů, zvýšení regionální nestability a dlouhodobé poškození amerických zájmů ve světě. A víme, že jeho válečné štváčství porušuje zákony.“

Prezident sousední Kolumbie Gustavo Petro vyzval k okamžitému svolání Rady bezpečnosti OSN a oznámil vyslání kolumbijské armády na hranice s Venezuelou. Španělsko vyzvalo k okamžité deeskalaci a nabídlo se jako zprostředkovatel mezi Venezuelou a Spojenými státy.

Útok jako porušení mezinárodního práva odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. Za porušení mezinárodního práva americký útok na Venezuelu označila i Francie a s příkře odmítavou reakcí přispěchala i krajně pravicová francouzská politička Marine Le Penová.

Také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který odmítl uznat výsledky venezuelských voleb v roce 2024, americkou intervenci odsoudil: „Agrese proti jiným zemím je hrubým porušením mezinárodního práva, je to první krok ke světu násilí, chaosu a nestability, kde právo silnějšího nahrazuje multilateralismus,“ napsal.