Nobelovu cenu míru pro rok 2025 dostane María Corina Machadová — osmapadesátiletá politička z venezuelského disentu a ústřední postava hnutí proti chávistickému režimu Nicoláse Madura. Oznámil to v pátek Norský Nobelův výbor, jenž cenu udílí.

Machadová se v opozičním hnutí angažuje už přes dvacet let. Reprezentuje v něm radikálnější pravici. V letech 2011 až 2014 byla ve své zemi poslankyní. V letech 2014 a 2019 byla jednou z hlavních tváří protirežimních protestů. Několikrát ohlásila úmysl kandidovat na prezidentku a účastnila se i opozičních primárek. Od roku 2023 má ovšem ve Venezuele oficiálně zakázano zastávat jakýkoliv veřejný úřad, a to až do roku 2038.

Vedle opoziční činnosti je Machadová známa i jako zakladatelka nadace, která pečuje o opuštěné děti ve slumech Caracasu, hlavního města Venezuely.

Norský Nobelův výbor se dle oficiálního prohlášení rozhodl Machadovou ocenit zejména „za neúnavnou práci na prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za její boj za dosažení spravedlivé a nenásilné transice od diktatury k demokracii“.

„Právě demokracie je předpokladem k dosažení trvalého míru. Dnes však žijeme ve světě, v němž je demokracie na ústupu. Právo je zneužívano těmi, kdo ovládají stát. Svobodná média jsou umlčovaná. Kritici vězněni a společnosti tlačené k autoritářské vládě a militarizaci. Letošní laureátka ztělesňuje naději na budoucnost postavenou na ochraně lidských práv; naději na budoucnost, v níž bude lidem konečně umožno žít v míru,“ uvedl ve zdůvodňovací řeči Jørgen Watne Frydnes, aktuální předseda Nobelova výboru.

Tradice ceny a poslední laureáti

Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo právě bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jednak jako ocenění dosavadních aktivit, jednak jako symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá. V základu ocenění je také přesvědčení, že právě dialog, pomoc druhým, dodržování pravidel a obrana základních svobod posouvají lidstvo k ideálu vzájemnosti a mírového soužití.

V případě ocenění perzekuovaného člověka pak cena dotyčnému tradičně poskytuje i určitou ochranu.

První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrymu Dunantovi za úlohu, již sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. Loni ji získala organizace Nihon Hidankjó, která se věnuje soustavnému připomínání důsledků použití jaderných zbraní.

V roce 2023 byla Nobelovou cenou míru oceněna Narges Mohammadiová, vězněná bojovnice za lidská práva z Íránu. V roce 2022 šlo o ochránce lidských práv z Ruska, Ukrajiny a Běloruska — ruský Memorial, ukrajinské Centrum občanských svobod a běloruského aktivistu Aleše Bjaljackého.

V roce 2021 získali Nobelovu cenu míru novináři Maria Ressová z Filipín a Dmitrij Muratov z Ruska, známí bojovníci za svobodu projevu. V roce 2020 pak Světový potravinový program OSN za to, že „zabraňuje využívání hladu jako zbraně ve válečných konfliktech“.