Podcasty DR: Venezuelská krize — důsledek dlouhodobého tlaku amerických jestřábů

Fatima Rahimi

Redaktor DR Petr Jedlička rozebírá, proč část amerických politických elit usilovala o vojenský zásah ve Venezuele už za Trumpova prvního mandátu, proč nastal až nyní a co současný zásah vypovídá o proměně americké zahraniční politiky.

O současné dramatické situaci ve Venezuele hovořila Fatima Rahimi s Petrem Jedličkou. Grafika DR

Podle novináře, analytika a vedoucího zahraniční rubriky Deníku Referendum Petra Jedličky dlouhodobě v americké politice působí vlivná skupina prosazující vojenský zásah proti Venezuele. Mezi její nejvýraznější představitele patří současný ministr zahraničí Marco Rubio. Tato lobby se už během Trumpova prvního mandátu snažila přimět prezidenta k intervenci, tehdy však neuspěla — stejně jako v úsilí prosadit změnu režimu silou venezuelské opozice.

Od konce loňského léta se u venezuelských břehů začala soustředit část americké flotily: přibližně patnáct tisíc vojáků, letadlová loď a další vojenská plavidla. Americké síly fakticky vymáhaly blokádu venezuelského exportu ropy a zasahovaly proti lodím, většinou rybářským, vyplouvajícím ze země. „Unikla videa, kde američtí vojáci střílejí na lidi z potápěných lodí. Ne vždy šlo o jejich potopení, řadu posádek zajali,“ popisuje Jedlička.

Trump zásah zdůvodňoval bojem proti pašování drog a tvrzením, že venezuelský režim představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro Spojené státy — údajně tím, že do země vysílá ozbrojené gangy a násilné jedince vydávající se za uprchlíky. Podle pozorovatelů jsou však oba tyto argumenty silně nadsazené a skutečnost je jiná.

Jaké jsou skutečné motivy americké intervence? Proč Trump nepřenechal iniciativu venezuelské demokratické opozici? A co tento zásah znamená pro budoucnost mezinárodního práva?

Poslechněte si nový díl Podcastu Deníku Referendum.

×

Podcasty DR můžete odebírat a hodnotit na Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových platformách.

Diskuse

Díky.

V souvislosti se závěrem rozhovoru mě napadlo --- jak by to vlastně mělo vypadat, aby to dopadlo správně nebo dobře???

O jedné věci nejde pochybovat --- venezuelská ropa musí zůstat pod zemí.

A z toho pramení otázka, jak zajistit prosperitu v zemi, která se na ropě stala zcela závislou. Výtěžky z těžby tvoří 98% venezuelských příjmů. Nejbystřejší mozky Venezuely už kdysi varovaly, že ropa bude zkázou. Probíhá to i jinde -- najdou se nějaká významná fosilní ložiska a protože je to jednoznačně nejvýnosnější, začnou mizet jiné dovednosti. Přestane se cokoliv vyrábět nebo pěstovat (s vyjímkou stejně sypající koky), země začne všechno nakupovat v zahraničí a nakonec už prostě žije čistě z výnosů z ropy či plynu. Pak stačí jakýkoliv otřes a je z toho národní katastrofa...

Takže doufejme, že americké ropné koncerny do Venezuely nevstoupí.

Těžbě nefosilních surovin zabránit nepůjde (z mého pohledu je to dobře), venezuelané by měli trvat na co nejšetrnějším způsobu těžby a silných sanačních fondech.

Samozřejmě by měly být svobodné volby, které jistě smetou dosavadní režim.

Co dál?

P.S. Nejde jen o to, co je nad hladinou, největší palební síla je pod ní. Ta americká vojenská převaha je opravdu masivní.

A neměla by být - v ideálním připadě - pomoc Venezuele mezinárodní a řízená OSN ?????