Velký rozruch zvláště v amerických médiích budí od úterka prohlášení Donalda Trumpa, který naznačil, že po Íránu by mohly Spojené státy intervenovat také na Kubě. Země už čtvrtý měsíc nedostává zásoby paliv z Venezuely, kde v zimě USA unesly prezidenta a iniciovaly částečnou změnu režimu. Ostrovní stát je navíc pod zostřenou americkou blokádou. V důsledku toho kolabuje tamní energetika i služby.

„Množí se plošné výpadky elektřiny, a to zvláště přes noc. Přes den pak například nejezdí autobusy, a tak lidé tráví více času na cestě do práce než v ní,“ přibližuje z místa reportérka Al-Džazíry.

Některé tituly informují už i o přípravách konkrétních vojenských operací, jiné jsou zdrženlivější. Tlak části republikánské elity na změnu kubánského režimu je ovšem dlouho známá záležitost — a podobnou konstantou je i schopnost současného prezidenta odvádět pozornost od nepříjemných témat výraznými kroky na jiných frontách.

Experti oslovení stanicemi CBS a NBC mají za to, že plnohodnotná invaze na jedenáctimilionovou Kubu je teď nepravděpodobná — už třeba proto, že vojenská mašinérie tamního režimu se na ni od posledního podobného pokusu v šedesátých letech soustavně připravuje. Pravděpodobnější je proto nátlaková diplomacie či dohoda s částí elity — podobně jako ve zmíněné Venezuele.

Na íránské frontě panuje mezitím relativní klid, provázený však stálým růstem cen ropy a plynu. Navzdory neúspěšnému pokusu o jednání po oznámení klidu zbraní, zostřené rétorice a hrozbám ohledně Hormuzské úžiny ze strany Íránu nyní neútočí ani americká strana. Snahy o vyjednání pevnější dohody zprostředkovává Pákistán.