Češi považují změnu klimatu za hrozbu, ukazuje výzkum Masarykovy univerzity
Jaroslav BicanKatedra environmentálních studií Masarykovy univerzity zveřejnila výsledky výzkumu, podle kterého většina obyvatel České republiky vnímá změnu klimatu jako hrozbu.
V době, kdy vrcholí přípravy české účasti na mezinárodní konferenci OSN o změně klimatu v Paříži, zveřejnila Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity svůj reprezentativní výzkum. Jak ukazují výsledky založené na vzorku 2023 respondentů, většina Čechů vnímá změnu klimatu jako hrozbu a zároveň není jednotná v názoru, jak na změnu klimatu reagovat.
V české společnosti převažuje názor, že v současné době již probíhá globální změna klimatu: 52 % lidí s tímto názorem souhlasí, 29 % nesouhlasí a 19 % neumí na tuto otázku odpovědět. Většina české veřejnosti se přitom domnívá, že vývoj klimatu ovlivňuje lidská činnost.
„Češi si spojují klimatickou změnu s celou řadou rizik. Více než polovina české veřejnosti se domnívá, že buď dochází, nebo velmi pravděpodobně dojde k vymírání přírodních druhů, nárůstu povodní či naopak suchům a vlnám veder. Jen za trochu méně pravděpodobné pak řada dotazovaných považuje stoupání hladin moří, nedostatek pitné vody a potravin, příliv uprchlíků z oblastí postižených změnou klimatu a válečný konflikt,“ říká vedoucí výzkumného týmu, ekopsycholog Jan Krajhanzl.
Přes uvedené obavy je česká veřejnost rozdělena v názoru, zda víme dost, abychom zdůvodnili, že je potřeba se změnou klimatu něco udělat — mírná převaha 43 % lidí s tím souhlasí, nicméně 40 % má opačný postoj a 17 % neví.
„Většina lidí se domnívá, že oni sami mohou udělat proti změně klimatu jen velmi málo. Více než 60 % veřejnosti si naopak myslí, že odpovědnost za aktivity proti změně klimatu má především průmysl, Evropská unie, mezinárodní společenství a česká vláda, ale i ekologická sdružení či místní úřady,“ dodává spoluautor výzkumu, sociolog Tomáš Chabada.
Výsledky výzkumu jsou zveřejněny čtyřicet dní před začátkem mezinárodní klimatické konference OSN v Paříži. Vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža k tomu říká: „Dohoda z konference OSN v Paříži by měla svět posunout k nízkoemisní a udržitelné ekonomice založené na odolnosti vůči změně klimatu. To je jediný způsob, jak udržet nárůst globální průměrné teploty do 2 °C a zabránit nejhorším dopadům změny klimatu.“
Češi považují změnu klimatu za hrozbu,
ale evidentně ne za dostatečnou hrozbu.
(až by se chtělo říct - narozdíl od jiných hrozeb)
Přitom rychlost změn na globální úrovni vyráží dech a překonává i ty nejhorší scénáře.
Před šesti lety vydal Světový fond na ochranu přírody (WWF) burcující zprávu o stavu korálových útesů v jihovýchodní Asii, na kterých je obživou navázáno cca 100 milionů lidí.
V tom roce 2009 WWF hovoří o nutnosti "okamžitě začít řešit" situaci. A konstatuje, že "musí být podniknuta rozhodná akce".
http://zpravy.idnes.cz/wwf-ochrante-koralove-utesy-nebo-bude-hladovet-100-milionu-lidi-p63-/zahranicni.aspx?c=A090513_141754_vedatech_abr
Máme rok 2015.
Letos nám z těch 60% korálových útesů, které nám za posledních 50 let zbyly, vymře díky umocnění cyklyckými vlivy zhruba 25%.
Čtvrtina světových korálových útesů za jediný rok!!!!!!!
Za pár let, v příštím cyklu, jich už možná vymřou 3/4.
A takhle se to sype všude, kam se oko podívá..................
A žádná "okamžitá řešení" nepřichází. Žádná "rozhodná akce" se nekoná a konat nebude.
Dokonce když se zavíraly velké německé bezemisní zdroje energie, někteří bláznivci tomu tleskali jako nějakému pomatenému úspěchu a vítězství.
Důsledky globálního zhroucení tohoho ekosystému jsou v podstatě nepředstavitelné. Ale je jasné, že budou velké a pochopitelně rovněž globální.
Měl jsem takový sen.
Seděl jsem v kabině letadla řítícího se k zemi.
Přitahoval jsem knipl, mačkal pedály, přepínal tlačítka,,,,,,,,,,,,, ale nic z toho nemělo na letadlo vliv.
Prostě jsme šli k zemi.
Pak jsem se probudil.
Jenže probuzení je výsadou snů, ne reality...