Abychom pochopili, co se v Brazílii děje teď, musíme se podívat na vývoj v posledních desítkách let. Na začátku století bylo každoroční odlesňování tamních pralesů na rekordních hodnotách. Požáry tehdy byly každý rok větší a ničivější než letos. Situace byla natolik vážná, že na základě mezinárodního i domácího tlaku brazilská vláda spolu se zástupci zemědělských společností přijaly v roce 2006 sérii opatření, známých jako sójové moratorium.

Byla stanovena hranice, za kterou průmysl nesměl, a prakticky každé další kácení a vypalování pralesů bylo od té doby ilegální. Díky tomu se podařilo odlesňování výrazně omezit — zhruba o 80 procent — a Brazílie byla první zemí, která dokázala míru odlesňování nejen zpomalit či její růst zastavit, ale dokonce je i řešit. A oprávněně byla ostatním zemím dávána za příklad.

Čísla hovoří jasně. Když v roce 2003 nastupoval do funkce prezident Lula da Silva, za jehož vlády bylo sójové moratorium přijato, zmizelo přes 25 tisíc kilometrů čtverečních pralesa. V roce 2012 rozloha vykácené plochy činila už „jen“ 4600 kilometrů čtverečních.

V posledních letech se však Brazílie potýkala s vleklou politickou krizí související s korupčními skandály, ekonomickou recesí a dalšími domácími problémy a trend se začal obracet. Ochrana pralesů již nebyla tak efektivní a zeleň začala opět mizet rychleji. Po nástupu nového prezidenta Jaira Bolsonara a jeho probyznysové politiky pak odlesňování začalo růst raketovým tempem především v letních měsících. A když na to upozornil ředitel Národního institutu pro výzkum vesmíru Ricardo Magnus Osorio Galvao, dostal od Bolsonara padáka.

Ale vraťme se ještě k sójovému moratoriu. Společně s kácením pokleslo po zavedení tohoto opatření i množství a intenzita požárů. Zde ovšem není vývoj tak zřejmý, když se podíváme na grafy, protože tu hrají roli i jiné faktory. Například v letech 2007, 2010 a 2016 byly v tropických oblastech extrémně suché roky, především kvůli klimatickým jevům jako například El Niňo. V sezoně požárů se proto plameny šířily rychleji a snáze.

Nicméně i tak je nesmyslné argumentovat, že letošní požáry netvoří žádnou výjimku, protože jsou blízko průměru za posledních patnáct let. Protože v posledních patnácti letech jsme tu měli obrovské požáry před zavedením sójového moratoria a v některých suchých letech, a oproti tomu menší požáry po zavedení moratoria. Když tato data zprůměrujeme, může to vypadat, že jsou letošní požáry v normě, ale ve skutečnosti je to důkaz, že požáry jsou letos větší a ničivější, než donedávna byly.

Letošní požáry jsou již dnes největší od roku 2010 a stále hoří. Oproti minulému roku je to zatím nárůst o 120 procent. Množství registrovaných požárů od začátku roku se již blíží hranici 100 tisíc, každý den přibude několik stovek dalších ohnisek. A je důležité si uvědomit, že letos není suchý rok a že hoří i vlhké oblasti tropického deštného lesa.

To znamená, že prakticky všechny tyto požáry museli zapálit lidé, protože deštný les se z přirozených důvodů sám nezapálí. Je příliš vlhký a příliš často zde prší. Ten, kdo zde požáry zapálil, si musel dát záležet, aby se rozhořely. Kdyby byl suchý rok, byla by rozloha spálenišť dvojnásobná a srovnatelná s nejhoršími požáry ze začátku století.

Nárůst kácení a vypalování pralesů v letošním roce je zjevný. A souvisí prokazatelně s nástupem nového prezidenta Bolsonara do funkce. Bolsonaro se již v kampani netajil tím, že chce Amazonský prales více otevřít obchodním korporacím a že chce odejmout různým oblastem status chráněného území. A to ani nestihl. Zatím vlastně seškrtal rozpočty úřadům, které odlesňování hlídají, a snížil pokuty za kácení a vypalování pralesa. Zatím je to, co se v Amazonském pralese děje, stále naprosto ilegální. Sójové moratorium je stále v platnosti.

Proti politice prezidenta Bolsonara se v Brazílii i za hranicemi zvedla vlna kritiky. A vypadá to, že před tlakem ustupuje. Nejdříve poslal do zasažených oblastí na pomoc armádu. A nyní mluví o tom, že „environmentální zločiny“ (tedy ilegální kácení a vypalování pralesů) bude trestat stejně tvrdě jako jakoukoli jinou kriminalitu.

V tlaku ale nesmíme polevit. Důvodem, proč jsou brazilské pralesy vypalovány, je na prvním místě živočišná výroba. Uvolňují místo plantážím na sóju, kterou se krmí hospodářská zvířata, nebo se z nich stávají pastviny pro dobytek. Vzhledem k tomu, že evropští spotřebitelé kupují brazilské hovězí nebo si dávají maso ze zvířat z velkochovů, která jsou krmena sójou, odlesňování se bezprostředně týká i nás. I my můžeme požadovat větší ochranu Amazonského pralesa.