Dnešní podobu Amazonie utvářeli i její původní obyvatelé, zjistil výzkum

Zkopírovat odkaz Vytisknout

I když jsou amazonské pralesy považovány obvykle za typický příklad člověkem nedotčené divočiny, jejich druhovou skladbu přetvářeli svým chováním nenápadně a zřejmě po tisíce let lidé — jejich původní předkolumbovští obyvatelé. Tvrdí to studie publikovaná nedávno v časopise Science, jež vnikla na základě několikaletého výzkumu.

„Některé plodiny, jako je kakaovník, açaí, juvie, paraořechy nebo kešu, jsou v pralesích Amazonie tak rozšířené zřejmě proto, že je zde lidé aktivně sázeli už dávno před příchodem evropských kolonistů,“ vysvětlil BBC Nigel Pitman, ekolog z Fieldova přírodopisného muzea v Chicagu, jenž se na výzkumu podílel.

Ke svým závěrům dospěli vědci porovnáním dat z více než tisíce studií skladby lesa na různých místech napříč Amazonií a mapy více než tří tisíc známých archeologických lokalit. Srovnáním druhové skladby porostu v různé vzdálenosti od míst někdejšího lidského osídlení vznikla poprvé ucelená představa o tom, jak předkolumbovští obyvatelé příslušné části Ameriky ovlivňovali své přirozené prostředí.

Následně se výzkumníci zaměřili na pětaosmdesát různých rostlinných druhů, o nichž je známo, že je původní národy Amazonie užívají k obstarání potravy, přístřeší či dalších potřeb. Ukázalo se, že se mnohem častěji a v mnohem hustších koncentracích vyskytují poblíž míst, kde žili lidé.

Vědomě i nevědomky

Základní výzkum, který přivedl autory publikované studie — respektive jejich výzkumné týmy — k testování jejich hypotézy, realizoval již v roce 2013 tým doktora ter Steega z univerzity v Leidenu. Ten na základě vzorků z více než tisíce lokalit zjistil, že přestože se v Amazonském pralese vyskytuje na šestnáct tisíc rostlinných druhů, tvoří více než polovinu stromového porostu jen 227 druhů, tedy méně než procento z celkové druhové pestrosti. Přibližně dvacet z těchto druhů přitom využívaly tak nebo onak původní obyvatelé.

V amazonských lesích žilo před příchodem Evropanů po roce 1492 dle odborných odhadů osm až deset milionů lidí. Velká část z nich padla následně za oběť násilnému vyhlazování či zavlečeným infekčním chorobám jako byly neštovice. Vliv, jejž měli původní obyvatelé Amazonie na podobu pralesa, který jim zajišťoval obživu, ovšem přetrvává dodnes.

„Dávní obyvatelé Amazonie ovlivnili, ať už vědomě či nevědomě, zásadně podobu zdejší krajiny,“ shrnula spoluautorka studie Caroline Lewisová z univerzity v nizozemském Wageningenu.

Další výzkumy by měly zpřesnit, jak přesně a v jaké míře souhra různých historických, environmentálních a ekologických faktorů utvářela dnešní podobu amazonských pralesů. „Jde o naléhavé otázky: oba typy předkolumbovského dědictví, jak archeologická naleziště, tak lesy, jež je obklopují, jsou totiž vytrvale ohrožovány těžbou, výstavbou silnic a dalšími činnostmi, které Amazonii pustoší,“ doplnil chicagský ekolog Pitman pro BBC.