Norsko přestane používat produkty spojené s kácením pralesů

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Norsko, respektive norský stát, přestane používat produkty spojené s kácením pralesů a dalšími formami masového odlesňování. Rozhodla o tom tamní vláda na konci května, do světových médií se ale informace dostala až nyní.

Prakticky naplňuje rozhodnutí direktiva pro všechny státní orgány a instituce, aby při nákupu potravin, vybavení a dalšího zboží nepoužívaly produkty, jež mají přímou spojitost s odlesňováním. Státní orgány se mají direktivou řídit také při zadávání veřejných zakázek, přičemž z konkurzů mají být vyloučeny samozřejmě i firmy, které v pralesech přímo kácejí.

„Dosáhli jsme důležitého vítězství v boji proti kácení deštných pralesů,“ řekl pro agentury Nils Hermann Ranum z Norské nadace deštných pralesů, která o zavedení podobného opatření dlouho usilovala.

„V minulých letech se k podobnému závazku přihlásilo několik společností, ale dosud se k tomu neodhodlala žádná vláda,“ doplnil Ranum.

Pozorovatelé se v posledních letech přou, zda se podařilo globální odlesňování zpomalit, nebo zda postupuje naopak stále rychleji. Celosvětová plocha původního pralesa se nicméně za dobu systematického sledování jevu od roku 1947 zmenšila nesporně z šestnácti milionů kilometrů čtverečních na asi 6,2 milionu. Pokud by tak trend pokračoval, zmizela by celá zbylá část původního porostu do poloviny současného století.

Hlavním faktorem podněcujícím kácení pralesů jsou dle ekologických organizací zisky z prodeje vzácných dřev a touha po získání další zemědělsky využitelné půdy. Stále více uvědomělých lidí se tak připojuje k bojkotům firem prodávajících výrobky z tropických stromů nebo využívajících palmový olej či sóju, která je ovšem na odlesněné půdě pěstována především pro výkrm hovězího dobytka.

Dlouhodobá politika

Znalci hodnotí rozhodnutí norské vlády jako důležité, zároveň ale též zcela zapadající do dlouhodobé politiky státu. V roce 2008 například darovala norská vláda Brazílii, která má na svém území šedesát procent amazonských pralesů, miliardu dolarů na boj proti odlesňování. I díky tomu se jihoamerickému státu podařilo za sedm let snížit kácení o tři čtvrtiny.

Norská vláda rovněž v minulých čtyřech letech přispěla 250 miliony dolarů na ochranu pralesů v Guayaně. Libérie se zase díky norské pomoci stala první africkou zemí, která úplně přestala s kácením lesů.

„Další země by měly Norsko následovat a přijmout stejný závazek. Jako první by měly začít jednat Německo a Velká Británie, kteří se k podobnému závazku již přihlásily na půdě OSN při vyjednávaní klimatické dohody,“ uvedl Ranum z Norské nadace deštných pralesů v už citovaném tiskovém prohlášení.

Zákaz benzínových aut se nekoná

Médii zároveň proběhla o minulém víkendu zpráva, že se Norsko chystá od roku 2025 zakázat prodej benzinových a dieslových aut. Zprávu původně otiskl norský deník Dagens Næringsliv, který ve svém článku citoval výrok místopředsedy Liberální strany Oly Elvestuena, podle nějž se v roce 2025 budou v Norsku prodávat pouze vozidla nevypouštějící emise.

Konzervativci premiérky Erny Solbergové, kteří v Norsku dnes menšinově vládnou, skutečnost okamžitě popřeli. V tiskovém prohlášení píší doslova: „Vláda se s partnery skutečně dohodla na dalších krocích směrem ke společnosti bez vypouštění uhlíku. (...) Nicméně o zákazu prodeje benzinových a dieslových aut od roku 2025 nemůže být ani řeč.“

I sám liberál Ola Elvestuen později poupravil původní výrok s tím, že si vláda určila ambiciózní cíle pro rozvoj nízko-emisních a bez-emisních vozidel pro rok 2025, které představí v příštím roce při zveřejnění nového plánu dopravy. Původní zpráva však dosud koluje po internetu.

Vlivný poslanec sociálnědemokratické Strany práce Terje Lien Aasland s nadsázkou komentoval, že vláda s liberálními spojenci dosáhla svojí zmatenou komunikaci již úplného klimatického chaosu. „Dohoda je nejasná, strany se dokonce nemůžou dohodnout, na čem se dohodly,“ řekl Aasland Norské tiskové agentuře.