Norsko, respektive norský stát, přestane používat produkty spojené s kácením pralesů a dalšími formami masového odlesňování. Rozhodla o tom tamní vláda na konci května, do světových médií se ale informace dostala až nyní.

Prakticky naplňuje rozhodnutí direktiva pro všechny státní orgány a instituce, aby při nákupu potravin, vybavení a dalšího zboží nepoužívaly produkty, jež mají přímou spojitost s odlesňováním. Státní orgány se mají direktivou řídit také při zadávání veřejných zakázek, přičemž z konkurzů mají být vyloučeny samozřejmě i firmy, které v pralesech přímo kácejí.

„Dosáhli jsme důležitého vítězství v boji proti kácení deštných pralesů,“ řekl pro agentury Nils Hermann Ranum z Norské nadace deštných pralesů, která o zavedení podobného opatření dlouho usilovala.

„V minulých letech se k podobnému závazku přihlásilo několik společností, ale dosud se k tomu neodhodlala žádná vláda,“ doplnil Ranum.

Pozorovatelé se v posledních letech přou, zda se podařilo globální odlesňování zpomalit, nebo zda postupuje naopak stále rychleji. Celosvětová plocha původního pralesa se nicméně za dobu systematického sledování jevu od roku 1947 zmenšila nesporně z šestnácti milionů kilometrů čtverečních na asi 6,2 milionu. Pokud by tak trend pokračoval, zmizela by celá zbylá část původního porostu do poloviny současného století.

Hlavním faktorem podněcujícím kácení pralesů jsou dle ekologických organizací zisky z prodeje vzácných dřev a touha po získání další zemědělsky využitelné půdy. Stále více uvědomělých lidí se tak připojuje k bojkotům firem prodávajících výrobky z tropických stromů nebo využívajících palmový olej či sóju, která je ovšem na odlesněné půdě pěstována především pro výkrm hovězího dobytka.