Amazonské pralesy se blíží kritickému bodu. Pokud jejich ničení bude pokračovat, mohly by se v dalších pětašedesáti letech zmenšit až na jednu třetinu své původní velikosti, varuje tropický biolog a odborník na biodiverzitu z washingtonského Centra pro vědu, ekonomiku a životní prostředí Thomas Lovejoy.

Amazonský prales ohrožují změny klimatu, odlesňování a požáry, tvrdí Lovejoy. Jejich vliv se navíc vzájemně posiluje.„Světová banka vydala studii, v níž tyto tři efekty propojila. Kritický bod Amazonie je podle studie dvacet procent jejího odlesněného území,“ řekl Lovejoy v rozhovoru pro Tierramérica. Dodal, že je to „děsivý výsledek“.

Studie „Posouzení rizik odumření Amazonie“, za níž byl Lovejoy odpovědný, čerpala z výsledků několika mezinárodních výzkumných institucí, například z údajů japonského Institutu pro meteorologický výzkum nebo brazilského Centra pro předpověď počasí a změny klimatu. Výsledky analýzy byly následně přezkoumány mezinárodním panelem vědců.

Podle Lovejoye již Amazonské pralesy ztratily sedmnáct až osmnáct procent svých lesů. Řekl, že prales je důležitý i kvůli vlastnímu dešťovému systému, který přináší srážky do mnoha oblastí mimo území pralesa, například do západobrazilského státu Mato Grosso nebo do severní Argentiny.

Narušení těchto vodních řetězců hrozbu zániku pralesa ještě posílí. Na jeho jihu a jihovýchodě bude v důsledku mnohem méně srážek, tím pádem i větší sucho. Kvůli tomu budou lesy náchylnější k požárům, které se mohou rozšířit i do dalších oblastí. A to zase dále sníží množství srážek. Tento proces získá podobu pozitivní zpětné vazby, bude tedy sám sebe čím dál víc podporovat.

„Lesy se nakonec přemění na brazilské savany. Během procesu dojde k častým požárům, velkému lidskému utrpení, ztrátě biologické rozmanitosti a emisí uhlíků do atmosféry,“ řekl Lovejoy.

Podle odborných odhadů obsahuje jeden hektar amazonského deštného pralesa zhruba devět set tun živých rostlin, více než sedm a půl stovek druhů stromů a patnáct set jiných druhů. V Amazonii bylo rozpoznáno dva tisíce druhů ryb. Jediný brazilský rybník může obsahovat větší rozmanitost ryb než všechny evropské řeky.

Horské hřebeny And a amazonské džungle jsou domovem více než poloviny světových druhů rostlin a živočichů. Může tam sídlit až jedna pětina dosud známých světových druhů ptáků.

Mnohé druhy možná vyhynou ještě před koncem století. Na jejich konci se budou nejvíce podílet změny klimatu a ztráta přírodního prostředí. Mezivládní panel pro změny klimatu odhaduje, že na konci století zanikne třicet procent všech druhů. Přední entomolog Harvardu E.O. Wilson řekl, že vymírání může dokonce postihnout až padesát procent druhů.

Mezinárodní společenství uzavřelo v roce 1990 dohodu o snaze zpomalit tempo snižování biodiverzity do roku 2010. „Tento cíl nesplníme,“ řekl pro Tierramérica Ahmed Djoghlaf, výkonný tajemník Úmluvy o biologické rozmanitosti na konferenci v Paříži. Doufá ale, že mezinárodní rok biodiverzity jejich cíli napomůže.

Další informace:

IPS Biodiversity: The Amazon Is Not Eternal