I když získala čtveřice norských pravicových stran v zářijových volbách většinu, vládu sestaví nakonec pouze dvě uskupení: konzervativní Høyre, která skončila ve volbách druhá hned za sociálními demokraty, a populistická Fremskrittspartiet — Strana pokroku, jež je v médiích spojována především s masovým vrahem Breivikem.

Tako koalice bude mít 77 poslanců ze 169. Zbylé dvě pravostředové strany poslanci — křesťanští demokraté a liberálové — ji s celkem 19 poslanci budou podporovat z opozice. Vyjednavači příslušných uskupení se na tom dohodli v minulých týdnech.

„Je to čistější řešení (...) I když mezi námi a Stranou pokroku zůstává několik oblastí, ve kterých se neshodneme, ukázalo se, že je jich méně, než mnozí doufali,“ řekla agenturám Erna Solbergová, předsedkyně Høyre a nastupující premiérka.

„Máme reálnou šanci prosadit většinu z toho, za co jsme bojovali posledních 40 let. Uděláme vše pro to, abychom ji využili,“ uvedla Siv Jensenová, předsedkyně Strany pokroku, která se stane vládní stranou vůbec poprvé v historii.

I norští komentátoři hodnotí zvolené řešení vesměs pozitivně — vláda bude prý snadněji hledat shodu, a kdyby měla Strana pokroku k Breivikovým myšlenkám blíže, než se dnes soudí, v této konstelaci extrémní nápady neprosadí.

Co chystají?

Rámcová dohoda o koaliční spolupráci, jíž strany podepsaly už před několika týdny, hovoří o zmenšování role státu ve většině veřejných politik, snižování daní a zpřísnění azylové politiky. V aktuální dohodě pak koalice sliby rozvádí.

V rámci liberalizačních opatření chce vláda zrušit omezení nedělního prodeje, zvýšit maximální povolenou rychlost na silnicích ze 100 km/h na 130 km/h či povolit pokerové turnaje a zápasy v boxu. Policistům má být zároveň dovoleno nosit zbraň a radnicím zakazovat žebrotu.

Úplně zrušena má být dědická daň a několik dalších daní sníženo. Zavedena má být řada opatření omezujících přistěhovalectví, vybudovány nové uzavřené tábory pro běžence a také nové věznice. Krom toho chce nastupující koalice investovat do silniční infrastruktury, a to bezmála 17 miliard dolarů.

Oproti původním požadavkům Strany pokroku nebude nová koalice usilovat o rozvolnění restrikcí pro čerpání ze státního fondu, do něhož plynou zisky z těžby ropy. V tomto fondu je nyní přibližně 750 miliard dolarů a dle současných norem mohou být odčerpány maximálně čtyři procenta ročně.

Rozložení sil

V letošních norských volbách získala nejvíce hlasů opět Arbeiderpartiet, místní sociální demokracie. Blok levicových stran ale celkově ztratil, a tak příležitost sestavit vládu dostala pravice. Stalo se tak po osmi letech nepřetržitého vládnutí Jense Stoltenberga, předsedy právě sociálnědemokratické partaje.

Levici bude v novém parlamentu reprezentovat 72 poslanců a pravici 96, přičemž samotné vládní strany obsadí zmíněných 77 křesel. Poslední poslanec z 196 celkových bude zastupovat jednu ze tří zelených stran v norském parlamentu — Miljøpartiet De Grønne. Ta se rozhodla zůstat mimo oba tradiční bloky.

Stoltenberg podal v souladu s norskou tradicí demisi až toho pondělí, tedy poté, co za svou vládu představil návrh příštího rozpočtu. Nová pravicová pravicová koalice se má plnohodnotně ujmout moci 18. října.

Další informace:

The Local — Norway New Norway gov agrees 'historic' coalition deal

The Local — Norway Norwegian PM steps down for new gov

AP Norway's Conservatives to form coalition with anti-immigration party

The Local — Norway New Norway gov to get tough on immigration

The Local — Norway New gov will increase use of 'asylum prisons'

The Local — Norway Progress calls press to protest Breivik link