Nejlepším místem pro život je stále Norsko, ukazuje žebříček OSN

Gaby Khazalová

Česká republika si v každoročním srovnání zemí světa na základě Indexu lidského rozvoje podržela osmadvacáté místo. Nejvíce loni poklesla kvalita života v Sýrii a Libyi.

Již po dvanácté v řadě obsadilo Norsko první příčku žebříčku OSN, který hodnotí země podle kvality života. Každoroční zprávu zveřejňuje vždy koncem roku Rozvojový program OSN (UNDP). Výzkumníci srovnávají 188 zemí pomocí takzvaného Indexu lidského rozvoje (HDI) slučujícího další dílčí indexy, jež měří očekávanou délku života, přístup ke vzdělání a životní úroveň.

„Norové si dokážou zajistit stálý růst příjmů a zároveň poměrně dobře i jejich rovné přerozdělování,“ vysvětluje norský úspěch vedoucí programu Jens Wandel a zmiňuje další faktory, které tradičně přispívají k rozvoji země: investice do školství a zdravotnictví nebo genderová rovnost.

Česká republika se stejně jako minulý rok umístila na osmadvacátém místě a řadí se spolu s dalšími osmačtyřiceti státy mezi země s velmi vysokým indexem. Oproti minulému roku zaznamenala největší pokles Libye, a to o sedmadvacet příček, následovaná Sýrií, která klesla o patnáct míst.

Faktor práce

Zpráva zdůrazňuje také roli práce jako základního komponentu rozvoje lidské společnosti a upozorňuje na rizika plynoucí z proměny jejího charakteru v globální digitální společnosti. Vedoucí výzkumník Selim Jahan připomíná, že se úroveň rozvoje jednotlivých společností tradičně zvyšuje, „pokud má každý, kdo chce pracovat, šanci najít zaměstnání a slušné podmínky pro jeho výkon”.

Na 840 milionů lidí je přitom dnes klasifikováno jako pracující chudina, tedy lidé, kteří sice nejsou bez práce, ale vydělávají méně než dva dolary za den.

V mnoha zemích jsou lidé dle Jahana vyloučeni z pracovního trhu nebo dostávají za stejný typ práce méně než jiní. Analýza ukazuje, že například ženy pracují globálně v součtu hodin více než muži, a přesto mají na pracovním trhu nerovné postavení — zaměstnání hledají složitěji nebo za něj nedostávají stejnou odměnu jako muži. Zpráva OSN má tak mimo jiné sloužit jako výzva k řešení jednoho z nejpalčivějších problémů dneška — k zajištění slušných pracovních podmínek.

Index HDI vznikl na počátku devadesátých let jako protiváha tradičním žebříčkům pracujícím pouze s tvrdými ekonomickými daty. Pomocí měření výše zmíněných faktorů upozorňuje na to, že ekonomický růst nemusí vždycky znamenat kvalitnější život.

Další informace:

CommonDreams.com By Sharing Prosperity Most Evenly, Norway Wins Again

The Independent Norway is the best place to live in the world, according to the UN

Vlastní Zpráva o lidském rozvoji 2015