Asociace ekologických organizací Zelený kruh vydala brožuru Indikátory blahobytu — všechno, co jste kdy chtěli vědět o štěstí (ale báli jste se zeptat). Je to sborník několika statí, které se snaží, slovy jednoho z autorů Jiřího Čáslavky, o překročení perspektivy HDP čili hrubého domácího produktu.

Právě tento ukazatel se stal v posledních několika desetiletích velmi populárním. Bývá totiž prezentován a chápán jako univerzální a nejsrozumitelnější ukazatel stavu ekonomiky jako celku, a jeho růst dokonce jako podmínka blahobytu a štěstí. „To je velká chyba některých ekonomů a mnoha politiků,“ zdůraznil na semináři k uvedení publikace v pondělí 22. listopadu Jiří Čáslavka z institutu Glopolis. Žádný z pokusů o alternativu k HDP, například ukazatel ekonomického blahobytu (MEW), se zatím šířeji neprosadil. V současné době jsou zřejmě perspektivnější snahy o popularizaci různých dílčích ukazatelů zejména v oblasti environmentální (ekologická stopa, uhlíková stopa nebo index živoucí planety) nebo sociální (index lidského rozvoje známý pod zkratkou HDI).

„Ekologická a uhlíková stopa jsou nejnadějnější pokusy, jak se jinak dívat na blahobyt v dlouhodobé, udržitelné perspektivě,“ uvedl na semináři Viktor Třebický z Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj. „Uhlíková stopa, tedy množství uvolněných skleníkových plynů během určité aktivity, je vlastně součástí stopy ekologické. V posledních letech svou uhlíkovou stopu počítají a zveřejňují mnohé výrobní a obchodní společnosti jako výraz své společenské zodpovědnosti.“

Tomáš Hák z Centra pro životní prostředí UK připomněl nedávný vývoj: na konferenci OSN o životním prostředí ve Stockholmu v roce 1972 byl kladen důraz na dostupné, úplné a aktuální informace o stavu životního prostředí. Následná konference v Rio de Janeiro v roce 1992 připomněla, že chybějí ukazatele udržitelného rozvoje. „I těch už máme hodně, možná až příliš,“ řekl Tomáš Hák. „Ze souborných čili agregátních ukazatelů stojí určitě za pozornost index environmentální výkonnosti. Má anglickou zkratku EPI a vyvinul ho pracovní tým na univerzitě v Yale. Britská New Economics Foundation zase zavedla index šťastné planety, HPI, který zahrnuje i životní spokojenost obyvatel příslušného celku,“ uvádí dva příklady Tomáš Hák.

„Ani jeden z nich ale zatím není široce uváděn a hodnocen. Nemá potřebný respekt mezi politiky ani voliči. I ředitel statistického úřadu Evropské unie (EUROSTAT) Walter Rademacher říká, že potřebujeme lepší ukazatele stavu společnosti. Už se na evropské úrovni jakž takž rozvíjejí tzv. satelitní účty o životním prostředí, ale potřebujeme srozumitelné a věrohodné ukazatele kvality života — blahobytu, chcete-li,“ dodává Tomáš Hák.

Stanislav Kutáček z Trastu pro ekonomiku a společnost představil jiný důležitý ukazatel, ale nikoliv planetární, nýbrž naopak místní — totiž lokální multiplikátor. „Peníze je třeba točit, to je zásada srozumitelná i každému živnostníkovi,“ přiblížil základní úvahu Kutáček. „Lokální multiplikátor ve své verzi LM3 hodnotí, jaký ekonomický blahobyt způsobí v definované místní ekonomice určitý vklad. Místní politici se často chlubí, kolik peněz dokáží do regionu přinést z různých dotačních systémů. Kdyby se víc starali o rozvoj místních vazeb a malých hospodářských cyklů, mohli by získat více ekonomické prosperity za méně peněz,“ radí Stanislav Kutáček.

V závěrečné diskusi na semináři mj. zaznělo, že je obtížné navrhnout nějaký společný univerzální index pro státy s velmi odlišnou strukturou ekonomiky a úrovní spotřeby. Někteří účastníci zdůrazňovali význam rostoucí lidské populace, jiní doporučovali rozvíjet a spojovat ostrůvky pozitivní deviace (směrem k udržitelnosti) nebo povinné vzdělávání ve školním věku.

„Chceme povzbudit veřejnou debatu o používaných indikátorech,“ řekla Deníku Referendum Kateřina Ptáčková, ředitelka sdružení Zelený kruh. „V naší publikaci nabízíme přístupnou formou a v přiměřeném rozsahu inspiraci pro politiky na místní i celostátní úrovni, pro lektory ekologického vzdělávání i pro další zájemce. Vlastně pro každého, kdo si uvědomuje, že jeho cíle nejsou měřitelné jednoduchým a plochým, či dokonce jednorozměrným ukazatelem HDP,“ uzavřela Kateřina Ptáčková.