Pokud se nezmění trendy v produkci uhlíkatých emisí a nadužívání přírodních surovin, bude okolo roku 2030 lidstvo potřebovat další planetu podobnou Zemi, aby své potřeby uspokojilo. Vyplývá to ze souhrnné zprávy, kterou ve středu zveřejnil Světový fond na ochranu přírody WWF.

Analytikové známé ekologické organizace vycházeli při formulaci závěru z výpočtu takzvané ekologické stopy. Tento mechanismus umožňuje na základě dat o spotřebních návycích obyvatelstva jednotlivých států určit, nakolik využívá konkrétní populace v průměru kapacity planety.

Aktuální rozbory WWF vycházejí z údajů za rok 2007, protože novější nejsou k dispozici. Tehdy žilo na planetě celkem 6,8 miliard lidí způsobem, který v průměru překračuje hranici udržitelnosti o padesát procent. Uvedená prognóza stavu, do něhož dospěje lidstvo za dvacet let, je přitom založená na konzervativních modelech populačního růstu, spotřeby a pokračování klimatických změn, které připravují instituce OSN.

WWF navíc připomíná, že kdyby každý člověk využíval přírodní zdroje ve stejné míře jako průměrný obyvatel USA či Spojených arabských emirátů, zvětšila by se v roce 2030 ekologická stopa na trojnásobek úrovně z roku 2007. K zachování příslušného životního stylu by tedy nestačily ani čtyři planety podobné Zemi.

Jde také o biodiverzitu

Zmiňovaná zpráva je součástí materiálu Živoucí Země, který byl připraven jako podklad pro velkou konferenci signatářů Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD) v japonském městě Nagoya. Na ní by měla být mezi 18. a 29. říjnem prodiskutována opatření, která by zpomalila dramatický pokles druhové pestrosti.

Již v sedmdesátých letech minulého století se podařilo nezvratně prokázat, že míra biodiverzity přímo souvisí se stálostí, resp. stabilitou ekosystémů — tedy krom jiného i se schopností přírody vypořádat se se zásahy člověka do přirozených jevů. Index, kterým se míra druhové pestrosti měří, nicméně zaznamenal mezi léty 1970 a 2000 přibližně třicetiprocentní pád.

Nejohroženější jsou z uvedeného hlediska tropické pralesy, kde došlo ke zhoršení o šedesát procent. V mírném pásu se naopak situace pozvolna zlepšuje. Podle analytiků je to tím, že jak Evropa, tak Severní Amerika prodělaly nejtěžší fázi industrializace již dávno. Navíc začaly v posledních dekádách řádně dbát na čistotu vody, ochranu ovzduší, hospodaření s lesy a konečně i s odpady.

Samotná OSN vyhlásila záchranu biodiverzity za hlavní téma své ekologické politiky v roce 2010. Členské státy se k ochraně druhové pestrosti zavázaly také ve druhé části sedmé kapitoly Rozvojových cílů tisíciletí.

Další informace:

AFP Time to find a second Earth, WWF says

Vlastní text zprávy WWF