Podle Světového svazu ochrany přírody (IUCN) hrozí vyhynutí sedmdesáti procentům druhů rostlin, padesáti procentům obojživelníků, sedmatřiceti procentům sladkovodních ryb, jednadvaceti procentům savců a dvanácti procentům všech ptáků.

Přehled organizace podala v pondělí v Berlíně na konferenci Organizace spojených národů, která letošek vyhlásila rokem biodiverzity a oficiálně jej tu zahajovala. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon zde varoval, že „druhy mizí neudržitelným tempem.“ Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila nezbytnost okamžité změny trendu. Připustila ale, že dřívější závazky v ochraně druhů jsou dnes neuskutečnitelné.

Zástupci ekologických organizací vyzvali světové politiky, aby ukončili „projevy založené na zbožných přáních“ a pustili se do akce. Magnus Wessel z německé Unie na ochranu přírody a biodiverzity v reakci na vystoupení Merkelové upozornil, že ona sama ve své zemi nezavádí dostatečnou politiku na ochranu ohrožených druhů.

Na slavnostním zahájení vystoupil taky Emile Frisson, generální ředitel Mezinárodní organizace pro biologickou rozmanitost, což je výzkumná organizace zabývající se výhradně otázkami zachování rozmanitosti zemědělských plodin a hospodářských zvířat. Frisson řekl, že ztráty mohou přímo ohrozit přežití člověka.

„Jakákoli diskuse o zachování biodiverzity musí vzít v potaz, že rozmanitost plodin a hospodářských zvířat je naprosto zásadní pro přežití člověka,“ řekl Frisson. „Je to důležité nejen kvůli výživě, ale i v rámci boje proti klimatickým změnám a chudobě v některých částech světa.“

Biodiverzita je nyní v důsledku lidské činnosti výrazně ohrožena. Podle Světového svazu ochrany přírody bezprostředně hrozí vyhynutí až sedmnácti tisícům druhů. Celkově je na Červeném seznamu ohrožených druhů uvedeno takřka osmačtyřicet tisíc položek a jejich počet se stále zvyšuje.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) uvádí, že mezi léty 1970 a 2005 vyhynulo sedmadvacet známých procent druhů. Dosud přitom známe jen 1,75 milionů druhů, přičemž odhady jejich celkového počtu se pohybují mezi třemi až třinácti miliony.

Úmluva o biologické rozmanitosti rovněž upozorňuje na problém přílišného lovu některých druhů. „Mnoho jich mizí, protože jsou loveny nad udržitelnou mez. To ohrožuje celé ekosystémy, ve kterých žijí,“ stojí v úmluvě.

Na úbytku druhů se podílejí také současné změny klimatu. Změny období květu a ve způsobech migrace byly pozorovány po celém světě. V Evropě se začátek vegetačního období posunul za uplynulých čtyřicet let průměrně o deset dní. Tyto změny negativně ovlivňují potravinové řetězce a vytvářejí v ekosystémech stres.

Na konci roku 2009 vyšla z podnětu Evropské unie zpráva „Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti,“ podle které likvidace světové fauny a flóry představuje ztrátu až pěti miliard eur ročně. Kompenzace škod způsobených zničením korálových útesů, erozí, extenzivním zemědělstvím a podobně budou podle zprávy stát čtyřicet až pětačtyřicet miliard dolarů.

Zpráva byla určena delegátům Kodaňské konference a upozorňovala je na nejdůležitější okruhy problémů, jimiž klimatické změny ohrožují biologickou rozmanitost. Světoví politici ale většinu jejích závěrů ignorovali.

Úbytku biodiverzity se daří čelit zatím jen málo, třebaže v posledních dvaceti letech byly rozšířeny chráněné oblasti na zhruba dvanáct procent zemského povrchu a některé druhy se podařilo před vyhynutím zachránit.

Další informace:

IPS 'Pious Words Won't Save Endangered Species'