Sem luz, sem água. Tedy „bez světla, bez vody“. To je jen jedno z hesel protestujících v řadě brazilských měst, které postihly výpadky elektřiny a dodávek vody. Zemi totiž sužují největší sucha přinejmenším od roku 1930, podle některých dokonce v historii. A v ohrožení je na padesát milionů lidí.

Úroveň srážek je v Brazílii už od poslední zimy nečekaně nízká, zatímco teploty jsou výrazně nadprůměrné. „Do pěti měsíců dojde voda v celém metropolitním Sãu Paulu,” říká Jefferson (31), student environmentálních studií na Universidade de São Paulo (USP). „Podobná situace je v pěti z deseti metropolitních oblastí v Brazílii. Rio de Janeiro, Recife, Belo Horizonte a Campinas jsou všechny v ohrožení.“

Zásoby se vody se blíží k nule, včetně největšího zdroje pro dvacetimilionové São Paulo Cantareira, kde úroveň vody klesla k pěti procentům. Už téměř sto měst začalo s omezováním dodávek, včetně koloniálního skvostu Olindy na severovýchodě, kde běží voda jen třikrát týdně. A rekordní vedra uprostřed teoreticky deštivého období léta přilévají do ohně, zvlášť kvůli nadměrnému užívání klimatizace. V samotné metropoli Sãu Paulu zatím na omezování dodávek nedošlo, ale výpadky jsou v některých čtvrtích na denním pořádku. A nedostatek samotné vody není konec problému. Brazílie je z velké většiny závislá právě na vodní energii, takže problém začíná být s elektřinou.

Tradičně největšími oběťmi jsou obyvatelé nejchudších čtvrtí, kde — ač se údajně nejedná o strategii — dochází k výpadkům podezřele častěji. Podzimní průzkum společnosti Datafolha spočítal, že v Sãu Paulu existuje přímá vazba mezi výší příjmu a pravděpodobností komplikací s vodou a elektřinou. Městští politici se mimo jiné evidentně bojí ztráty atraktivity megalopole pro velký byznys a četné zahraniční společnosti, jež tu sídlí. Před volbami se ostatně hlasitě dušovali, že jakékoli plánované omezování spotřeby nepřipadá v úvahu.

Nyní je jasné, že to musí být jinak.

Nutno říct, že zrovna obyvatelé Sãa Paula dokázali svou spotřebu už výrazně snížit; od minulého ledna více než o čtvrtinu. Hlavní městská vodárenská společnost Sabesp ovšem stále odhaduje významné úniky, mimo jiné kvůli zastaralému vodovodnímu potrubí. Sabesp nyní zahájil masivní modernizaci, vzhledem k těžko představitelné rozloze jimi spravovaného potrubí se ovšem výrazně projeví spíše až při příští podobné krizi. Podobně město a řada neziskových organizací spustily velké kampaně vyzývající obyvatele k úsporám, média kromě kriminality také neřeší skoro žádná jiná témata. Podařilo se tak vyvolat slušnou celospolečenskou paniku. Televize včetně největší stanice Globo ukazují reportáže od vyschlých přehrad a nelichotivé předpovědi počasí. V řadě kostelů jsem zaznamenal zoufalé modlitby za déšť.

Situaci však především musí řešit vláda, protože sucho se týká těch ekonomicky nejdůležitějších částí země a její celkové energetické stability. Poměrně šokující bylo pro Brazílii ohlášení prezidentky, že se začala dovážet elektřina ze sousední Argentiny. Děsí spekulace o až šedesátiprocentním zvýšení cen vody. Na několika mimořádných zasedáních vlády se každopádně situace probírala, ale zatím se veřejně nedospělo k žádné jasné strategii na celostátní úrovni. Což se přičleňuje k mnoha dalším důvodům stupňující se kritiky prezidentky Dilmy Rousseffové, která od nástupu do funkce neposkytuje rozhovory pro média a jako by se vytratila. Akademiky navíc šokuje přístup nového ministra pro vědu, technologie a inovace Alda Rebela, který spolu s novým ministrem životního prostředí hlasitě odmítli jasné závěry vědců o vlivu odlesňování Amazonského pralesa a také globální změny klimatu na současná rekordní sucha. Rebelo označil několik výzkumů prokazující toto spojení za „předmostí imperialismu“.

Bez jasného plánu nebo vyslyšení modliteb národa však vládu bezpochyby čekají problémy; oněch padesát milionů ohrožených lidí totiž může snadno vyjít do ulic. Na některých místech už se to děje; v posledním měsíci zaznamenala Brazílie největší účast na demonstracích od přelomového roku 2013. A především mezi chudými komunitami, které zároveň tvoří páteř podpory pro prezidentku samotnou, se hromadí zoufalství.

Zatímco nespokojenost s korupcí a klientelismem v politice může být utišena sliby nebo přípravou celostátního referenda o politické reformě, které má letos proběhnout, bez vody a bez elektřiny se brazilské domácnosti obejdou jen těžko. Stejně jako Brazílie bez plánu, jak přežít historické sucho.