Investigativní reportáž maďarského webového magazínu Direkt36 líčí příběh pádu oligarchy Lajose Simicsky, který stál za vzestupem Viktora Orbána. Skýtá fascinující vhled do mocenských technik režimu, v němž se zhlíží moc Andreje Babiše.
Několik měsíců před dubnovými parlamentními volbami v roce 2018, v závěrečné etapě své války proti maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, si byznysmen Lajos Simicska opatřil přístroj, který běžní lidé používají jen zřídka.
Když měl na předměstí Budapešti schůzku s výkonným vedením své obchodní říše, vešel do místnosti jeden z jeho pomocníků a předal mu žlutý aparát. Simicska si ho vzal a uložil do aktovky. Zaměstnancům vysvětlil, co přístroj umí: detekuje škodlivou úroveň radiace.
„Věřili byste tomu? Až sem jsme to dopracovali,“ řekl s nuceným úsměvem a zdůraznil, že jde o vážnou záležitost. Sdělil přítomným, že obdržel varování, že se ho kdosi může pokusit zlikvidovat pomocí vysoké dávky záření. Neřekl, kdo by mohl mít takový zájem, a neprozradil, odkud varování pochází.
Prohlásil, že si napřed nepřipouštěl, že by ho někdo mohl chtít zabít, ale pak se rozhodl brát hrozbu vážně, jelikož pochází z důvěryhodného zdroje. Zakoupil tedy dva detektory, jeden si nainstaloval doma a druhý nosí u sebe.
Ať bylo za upozorněním na možný atentát cokoli, Simicskova reakce ukazovala, jakou měrou v jeho letitém konfliktu s Viktorem Orbánem narostlo napětí. Celá desetiletí byli s Orbánem přátelé a spojenci.
Z dnešní vládnoucí strany Fidesz učinili dominantní politickou sílu Maďarska. Orbán vedl útok na politické frontě, zatímco Simicska pracoval v zákulisí a zajišťoval straně pevné finanční zázemí. Jejich spojenectví skončilo roku 2014 kvůli zjevnému boji o moc a ze Simicsky se stal jeden z nejnebezpečnějších Orbánových nepřátel.
Simicska nakonec vyšel z konfliktu bez fyzické újmy, ale byl donucen přijmout porážku. V dubnu 2018, několik dnů po parlamentních volbách, ve kterých opět drtivě zvítězila Orbánova strana, ukončil činnost dvou svých zpravodajských médií. Krátce poté prodal veškeré své podniky. Vlastnictví jeho obrovské komerční říše přešlo na osoby blízké Orbánovi.
Simicskova kapitulace mnohé překvapila. Podrobnosti odhalené centrem investigativní žurnalistiky Direkt36 naznačují, že jeho rozhodnutí pramenilo z událostí, jež se staly dávno před volbami.
Přestože se spojenectví Simicsky a Orbána roku 2014 rozpadlo, Simicska se úporně snažil přímému boji s premiérem vyhnout. Snažil se Orbánovi svou podnikatelskou říši prodat a vysvětloval mu, že se chce úplně stáhnout z byznysu. Orbán však jeho nabídku odmítl.
Simicska poté přešel vůči bývalému příteli do ofenzívy, ale dnes už je zřejmé, že jeho tažení postrádalo jasnou strategii. I podle svých blízkých postupně ztrácel víru, že Orbána porazí.
Přinejmenším šest měsíců před parlamentními volbami si Simicska uvědomil, že Jobbik, opoziční pravicová strana, kterou podporoval, nemá šanci na vítězství. Zároveň se ocitl pod intenzívním osobním tlakem. Svěřil se poradcům, že kromě varování před radiací obdržel i výhrůžky, že jeho děti budou obviněny z kriminálního jednání.
V posledních týdnech volební kampaně působil Simicska nezvykle odevzdaně. Neposkytoval rozhovory a nepublikoval protivládní informace, přestože očividně disponoval i takovými, které by Orbánovi uškodily.
Už roku 2014 prozradil některým svým důvěrníkům, že nahrál video, v němž hovoří o tajemstvích, která s Orbánem sdílejí. Věřil, že mu taková nahrávka zaručí osobní bezpečí. Žádné citlivé informace však nezveřejnil, dokonce ani když už bylo jasné, že úsilí opozice samo o sobě k zastavení Orbána nepostačí.
Následující příběh pádu Simicskovy říše je založen na rozhovorech s téměř třiceti lidmi, kteří déle než čtyři roky nahlíželi do oligarchových aktivit. Někteří se s ním znali desítky let, jiní zastávali vedoucí posty v jeho podnikatelském impériu.
Mnozí s námi hovořili pod podmínkou, že neodhalíme jejich totožnost. Informace uváděné v článku pocházejí buď od přímých účastníků daných událostí nebo z velmi zasvěcených zdrojů. Lajos Simicska, který tráví většinu času v jedné odlehlé vesnici, rozhovor odmítl. Viktor Orbán na naše otázky neodpověděl.
Nabídka
Ve dnech, které následovaly po parlamentních volbách roku 2014, se Simicska chystal k několika radikálním krokům týkajícím se jeho podnikatelského impéria. Rozhodl se prodat veškerá svá aktiva a požádal svůj tým, aby zjistil hodnotu jeho firem. Hodlal vše nabídnout Viktoru Orbánovi a rázně tak ukončit partnerství, které trvalo celé dekády a utvářelo nedávnou politickou historii Maďarska.
Orbán a Simicska se znali už od střední školy a dlouho se zdálo, že jsou nerozluční. Avšak po roce 2010, kdy se Fidesz v důsledku jednoznačného volebního vítězství vrátil k moci, zavládlo v jejich partnerství napětí.
Poté, co byl Orbán jmenován premiérem, Simicska vedle posílení svého ohromného obchodního impéria, které díky státním zakázkám neustále rostlo, získal rovněž mimořádný vliv na chod maďarských politických záležitostí. Přes prostředníky ve vysokých funkcích na ministerstvech a ve státních firmách přímo ovlivňoval vládní politiku.
„Zdálo se, že Orbán je politický premiér a vedle něj existuje i výkonný premiér Simicska,” objasnil nám bývalý vysoký vládní úředník. Uvedl též, že Orbán se už roku 2011 rozhodl, že s takovouto situací musí skoncovat.
Orbán však také věděl, že musí počkat. Kdyby hned v prvním vládním období zahájil vnitrostranický boj, mohl by ohrozit své znovuzvolení.
7. dubna 2014, den po parlamentních volbách, v nichž Fidesz opět hladce zvítězil, se Orbán a Simicska setkali, aby prodiskutovali budoucnost. Oligarcha tuto schůzku později vylíčil v několika rozhovorech, ale Direkt36 o ní hovořil rovněž s dalším zdrojem.
Podle jeho líčení Orbán oné schůzky z dubna 2014 využil, aby nastínil, jaké má se Simicskou plány a jak vidí jeho budoucí roli. Konflikt obou dřívějších spojenců se otevřel právě zde.
Premiér Simicskovi sdělil, že by si přál, aby zavřel Index, jeden z největších maďarských zpravodajských portálů. Tehdy se ještě běžně nevědělo, že dva měsíce předtím, v únoru 2014, Simicska díky opci získal v Indexu rozhodující podíl a stal se jeho faktickým vlastníkem.
Orbán rovněž nadhodil možnost koupit RTL Klub, největší maďarskou komerční televizi. Když Simicska namítl, že by to bylo příliš drahé, premiér odvětil, že ji pro něj může koupit Rosatom, jaderná společnost vlastněná ruským státem. Orbánova vláda si ji počátkem roku bez veřejného tendru najala na výstavbu nové maďarské jaderné elektrárny.
Orbánova poznámka o Rosatomu okamžitě ukončila už tak napjatý rozhovor. Podle pozdějšího Simicskova vyjádření prý Orbánovi došlo, že před ním neměl roli Rusů zmiňovat.
V rozhovorech pro média Simicska v posledních letech často zdůrazňoval, že mu vadí právě Orbánův čím dál silnější příklon k Rusku a jeho útoky na demokratické instituce. Podle lidí z jeho okolí Simicska skutečně zastával silně protiruské názory pramenící z jeho antikomunistického přesvědčení.
Podle jednoho jeho dlouholetého důvěrníka však nebyla role Ruska tím jediným, co se mu na Orbánových plánech příčilo. Vadilo mu i to, že se Orbán zjevně pokoušel oslabit jeho moc.
Kdyby Simicska zavřel Index, vzdal by se části svého vlivu, protože — jak to formuloval jeden důvěrník — moc podle něj „spočívala ve firmách“. Podle téhož zdroje ho podobné důvody vedly i k protestu proti ruskému angažmá v Orbánových plánech.
„Lajose nerozladil příchod Rusů, ale fakt, že by byl z těchto obchodů vynechán,“ vysvětloval dotyčný zdroj a dodal, že tou dobou už byl Simicska preventivně odsunut na vedlejší kolej v jednáních o nové jaderné elektrárně.
Jakkoli napjatý byl rozhovor, který spolu Simicska s Orbánem den po volbách vedli, zatím ještě neznamenal ukončení spojenectví. Dohodli se, že se sejdou opět za týden a budou v debatě pokračovat.
Roku 2017 v interview pro RTL Klub Simicska řekl, že právě na této schůzce Orbánovi oznámil, že s partnerstvím končí. Podle informací ze Simicskových důvěrných kruhů však Orbánovi řekl ještě něco jiného.
Během schůzky mu sdělil, že je připraven prodat mu celé své podnikatelské impérium. A svým spojencům později řekl, že Orbán ho odmítl. „Viktor mu prý řekl: ,Z tohohle se žádným způsobem nedostaneš, Lajosi,‘ vzpomíná jeden zdroj na tehdejší oligarchovo vyprávění.
Není známo, jakou sumu Simicska za svoje impérium požadoval, ale popsaná epizoda osvětluje důležitý aspekt jeho konfliktu s Orbánem. Politický a ekonomický konglomerát známý jako Fidesz vybudovali společně a po desetiletích partnerství prostě nebylo možné propočítat, jakou měrou který z nich přispěl. Simicska měl podle svých blízkých pocit, že si za své investice a práci zaslouží dostat pořádně zaplaceno. Orbán a jeho přívrženci viděli celou věc jinak.
Jak vysvětlil bývalý člen Orbánova týmu: „Uvnitř strany Fidesz existovala shoda, že Simicska se sice na výsledku podepsal, ale ten že už patří komunitě.“ Po druhé schůzce každopádně začala ve vztahu Orbána a Simicsky nová fáze. Oligarcha se svěřil několika svým poradcům, že mu premiér během léta ustavičně volal, ale on mu telefony nezvedal. Komunikovali spolu přes prostředníky. Napětí narůstalo.
Jednou z nejdůležitějších věcí byla pro Orbána budoucnost mediálních společností, které Simicska vlastnil. Jeho noviny, rádia a televize v minulosti podporovaly Fidesz a byly pokládány za klíčovou součást politického arzenálu vládnoucí strany. Orbán navrhl, aby si v nich Simicska ponechal vlastnický podíl a předal řízení jeho týmu.
Simicska návrh odmítl, čímž se roztržka ještě prohloubila. Tou dobou už oligarchův vliv zeslábl a jeho lidé byli po dubnových volbách vytlačeni z vlivných pozic ve státní správě. Očekával další útoky, zejména proti svým stavebním firmám, které v letech 2010—2014 získávaly mnoho lukrativních státních zakázek. Usoudil, že léta prosperity pro jeho firmy minula, a tak začal své lidi připravovat na novou éru.
V srpnu 2014 si povolal do kanceláře Gábora Borókaie, šéfredaktora zpravodajského magazínu Heti Válasz. Sdělil mu, že začíná nová etapa a že už nemohou očekávat financování z vládních zdrojů.
Nařídil mu ořezat rozpočet časopisu pro daný rok a naplánovat rozpočet na rok 2015 s podstatně omezenými zdroji. Zdůraznil, že je to nutné, neboť jeho vztahy s vládou se zhoršily a lze čekat pokusy vystrnadit ho ze všech odvětví, v nichž působí.
Podobně se Simicska sešel i s ostatními vedoucími pracovníky a podnikl další kroky, aby se připravil na eskalaci konfliktu. V téže době se několika důvěrníkům svěřil se svou údajnou zpovědí nahranou na video.
Pozval si je do kanceláře v druhém patře svého ústředí, skromně vyhlížející budovy na kopci v Budíně, a oznámil jim, že pořídil nahrávku, na níž hovoří o svých společných tajemstvích s Orbánem. „Zhluboka jsem se nadechl a usedl před kameru,“ vyprávěl Simicska podle jednoho z účastníků schůzky.
Direkt 36 mluvil se čtyřmi zdroji, které potvrdily, že jim Simicska o videu řekl, ale žádný z dotyčných nahrávku na vlastní oči neviděl. Ani o obsahu toho moc nevěděli.
Jeden si vybavil, že se Simicska zmínil o jisté staré záležitosti, která se sice zčásti provalila, ale podrobnosti zůstaly utajeny. (Není známo, o čem Simicska na údajném videu hovořil, ale zejména v 90. letech uskutečnil celou řadu kontroverzních obchodů a na některých se podílely soukromé společnosti, které vlastnili Orbánovi rodinní příslušníci.)
Další zdroj doplnil Simicskovo tvrzení, že kopie nahrávky uložil na třech různých místech a poslal Orbánovi vzkaz, že jestli se mu něco stane, nahrávka bude zveřejněna. „Měl pocit, že mu to zaručuje osobní bezpečí,“ řekl zdroj.
Zatímco Simicska podnikal kroky, aby se zabezpečil, množily se veřejné spekulace o dramatické změně jeho vztahů s Orbánem. Tehdy ještě ani jeden z nich roztržku veřejně nekomentoval. První výstřely války, k níž se schylovalo, padly až o něco později.
Vyhlášení války
V lednu 2015 se Viktor Orbán sešel s vedoucími pracovníky zpravodajských médií dlouhodobě podporujících jeho stranu. U diskuse, která se odehrála v jedné ze zasedacích místností parlamentu, byli přítomni též šéfredaktoři Simicskova mediálního impéria. Orbán se o svém konfliktu se Simicskou výslovně nezmínil, ale narážku na něj udělal.
Schůzka proběhla v době, kdy Fidesz procházel krizí. Kvůli masovým protestům proti nepopulárnímu návrhu daňového zákona a sérii korupčních skandálů citelně klesala veřejná podpora vlády a ve straně se začaly ozývat kritické hlasy. Zároveň Simicskova média, která Orbána v minulosti věrně podporovala, postupně měnila pozici a poskytovala víc prostoru hlasům kritizujícím vládu.