„Tramvaj není noclehárna“, „pořádek proti anarchii“, zdrogovaný mladý muž ležící kdesi, co vypadá jako stavba, doplněn o slogan „ten taky půjde volit?“, „v klinice se léčí, v klinice se nefetuje“, návrh novely přestupkového zákona, která by umožnila vyhostit „potížistu — pouličního živla“ z území obce nebo městské části, pokud spáchá tři vážné přestupky, „nepřizpůsobiví nesmí obtěžovat slušné občany“, „vyzýváme všechny slušné občany…“

To je jen krátký výčet letošních předvolebních hesel a sloganů. Nepřibližujeme se pomalými krůčky k Maďarsku, které bezdomovectví, tedy život na ulici, zakázalo prostřednictvím změny v ústavě?

A jak si to Maďarsko, respektive vláda Viktora Orbána, představuje? V ulicích podle dostupných odhadů žije něco mezi dvaceti a třiceti tisíci lidí bez domova, kapacita lůžek v azylových domech, útulcích a ubytovnách je zhruba devatenáct tisíc. O životě v takovýchto ubytovacích zařízení nelze mluvit ani jako o uspokojivém. Co s těmi lidmi bude? Budou zavíráni do vězení?

↗

Sociální situace lidí na ulici se kriminalizací ještě zhorší. Foto jurist.org

Nemusíme být ekonomové, abychom si spočítali, že tímhle způsobem by došlo k drastickému navýšení rozpočtu. Protože ať už se nám to líbí, nebo ne, člověk ve vězení něco stojí a budou to platit občané Maďarska. Dobře, bezdomovec si pobyde chvilku v „chládku“, pro člověka žijícího na ulici v létě v zimě asi nic drastického. Pak vyjde ven, a světe div se, s velkou pravděpodobností nebude mít pořád kde bydlet.

Jeho sociální situace bude pořád stejná, ne-li horší. Bude mít totiž „flastr“, takže jeho znovuzapojení na trhu práce bude velmi omezené, ne-li nemožné. Tak bude žít dál na ulici, pravděpodobně v podmínce, a bude jen otázkou času, kdy k němu přistoupí muži zákona, budou ho pokutovat, on pokutu nebude mít šanci uhradit, protože nemá z čeho, a pak si zase na chvíli pobyde ve vězení. A tak to půjde dokola a výsledkem bude pouze další nesmyslná kriminalizace lidí bez domova.

Anebo tady existuje ještě další možnost. Bezdomovci už v Maďarsku nebudou chtít žít a půjdou o dům, v tomto případě o stát dál. Maďarsko si zažilo uprchlickou krizi a teď, když už toto ožehavé téma není tak ožehavé, budou dělat uprchlíky z vlastních občanů.

Mnozí z bezdomovců trpí duševními poruchami, závislostmi, jsou staří, nemocní nebo doživotně zadlužení. Přesně tito lidé pak propadávají už tak děravým sociálním sítem a Orbánova vláda je nechá spadnout až na dno, a ještě k tomu pořádně tvrdě. Proti bezdomovectví se v tomto případě bojuje tak, že se postaví mimo zákon. Může takovým způsobem uvažovat chytrá společnost?

Chytrá společnost dělá vše pro to, aby lidé bez domova nebyli, a pokud jsou, zajistí jim přístup k sociálním službám a k sociálnímu bydlení. Poslední, co by chytrou společnost napadlo, by bylo kriminalizovat lidi bez domova. Žijeme v tomto ohledu ve zvláštní době, ať už je to v Maďarsku, nebo v České republice.

Naše současná vláda zametla zákon o sociálním bydlení pod stůl, a to i přesto, že se k jeho přijetí zavázala v programovém prohlášení. Pro většinu neziskových organizací je to mílový krok zpět. A já doufám, že se stejně dlouhými mílovými kroky nebudeme přibližovat k Maďarsku a že nedojdeme do fáze, kdy budeme v ústavě definovat pojem „slušný člověk“ nebo „slušný občan“.