Mezi liberály, umírněnými konzervativci a lidmi na levici v Maďarsku je po neočekávaně přesvědčivém vítězství Fideszu v parlamentních volbách 8. dubna cítit skleslou náladu a zlé předtuchy. Předseda vlády Viktor Orbán a jeho koalice strany Fidesz s křesťanskými demokraty to dotáhli k třetímu volebnímu triumfu a získali dvě třetiny míst v jednokomorovém maďarském parlamentu. To Fideszu umožní měnit maďarskou ústavu dle libosti, aniž by musel žádat podporu od kterékoli z opozičních stran.

„Jak si vysvětlujete tento výsledek?" zeptal jsem se staršího, vysokoškolsky vzdělaného známého ráno po volbách, když jsme společně venčili psy blízko parku svatého Štěpána ve 13. obvodu Budapešti, tedy v oblasti, která je dosud baštou opozice. Můj debatní partner unaveně pokýval hlavou. „Tahle země je fašistická! Bylo to tak vždy a vždy to tak bude!"

Navzdory upřímnému přesvědčení mého společníka existují dostatečné důkazy, že pravda je výrazně složitější. Ačkoli Fidesz získal v maďarském parlamentu impozantní počet křesel, výsledky voleb ukazují, že strana nemá mezi voliči naprostou podporu. I když nebudeme přihlížet k nyní široce diskutovaným volebním nesrovnalostem, Fidesz s křesťanskými demokraty obdržel o sto tisíc hlasů méně než opoziční strany dohromady. Do očí bijící úspěch Fideszu, pokud jde o získání parlamentních mandátů, je daleko od toho, aby byl přesným barometrem politických preferencí. Dvoutřetinová většina strany v parlamentu je spíše výsledkem pokroucených volebních zákonů, které Fidesz sám navrhl, a které prošly Fideszem ovládaným parlamentem. Jak zdůraznila historčika a bloggerka Eva Baloghová, „mnoho lidí podceňovalo [...] ďábelský charakter volebního systému, který Viktor Orbán vytvořil."

Proč Maďaři hlasovali pro Fidesz?