Překvapení se nekonalo. Výsledky nedělního hlasování potvrdily předem očekávané: Viktor Orbán bude pokračovat v roli maďarského předsedy vlády. Podle dosud předběžných výsledků získala jeho strana Fidesz v tradiční koalici s marginální Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KNDP) těsně pod padesát procent hlasů.

Při místní kombinaci většinového a poměrného systému by tento výsledek měl odpovídat zhruba 133 ze 199 křesel v jednokomorovém Národním shromáždění. Vládní strany tak podle všeho těsně obnoví dvoutřetinovou většinu v parlamentu, díky níž mezi lety 2010-2014 provedla rozsáhlé změny ve všech oblastech včetně schválení nové ústavy a volební reformy.

Fronty před volebními místnostmi

Letošní parlamentní volby v Maďarsku se vyznačovaly téměř sedmdesáti procentní účastí, což je nejvyšší číslo přinejmenším za posledních dvanáct let. V jednu chvíli se odhadovalo, že účast dokonce přesáhne historický rekord z roku 2002, kdy byl právě Viktor Orbán po svém prvním volebním období sesazen opozičními socialisty.

Pozorovatelé hlásili několikahodinové fronty před řadou volebních místností, kvůli kterým v některých okrscích hlasování pokračovalo i po oficiálním uzavření v 19 hodin. Volební komise z tohoto důvodu musela pozdržet sčítání a zveřejnění prvních odhadů do pozdních nočních hodin.

Vysoká účast v hlavním městě Budapešti a v zahraničí podle některých analytiků naznačovala možnost volebního překvapení a ztráty parlamentní většiny současné vlády. Průzkumy sice koalici Fidesz-KNDP shodně věstily více než čtyřicet procent hlasů, zároveň však těsně před hlasováním ukazovaly až třetinu nerozhodnutých voličů.

Přestože ve velké části samotné Budapešti nakonec uspěly opoziční strany, vládní Fidesz ještě navýšil podporu ve městech a venkovských oblastech prakticky po celé zemi.

Fiasko opozice

Posílení Viktora Orbána představuje zklamání pro opozici. Gábor Vona, předseda druhé největší strany Jobbik, v reakci na výsledek nabídl svou rezignaci. Vona se stranu dlouhodobě obviněnou z antisemitismu nebo z násilných útoků na romskou menšinu pokusil zbavit extrémistických tónů a představit ji jako konzervativní alternativu ke zkorumpované vládní straně. Přesto dosáhl prakticky stejného výsledku jako jeho předchůdce; Jobbik získal necelých dvacet procent hlasů.

Pouze dvanáct procent obdržela aliance Maďarské socialistické strany a zelené strany Dialog, v parlamentu zasedne ještě od socialistů odštěpená Demokratická koalice bývalého předsedy vlády Ference Gyurcsányho a liberálně-zelené hnutí Politika může být jiná. Nové proevropské hnutí Momentum s necelými třemi procenty propadlo.

Liberální a levicové politické strany na rozdíl od předchozích voleb nedokázaly vytvořit širší koalici, přestože se pokusily spolupracovat na úrovni jednomandátových obvodů. V některých ze 106 většinově volených křesel kandidáti opozice odstupovali ve prospěch těch, kteří měli podle průzkumů nejvyšší šanci na úspěch proti kandidátům Fideszu. S taktickým hlasováním si představitelé opozičních stran spojovali naděje na oslabení vládní strany.

Proti imigrantům

Podle všeho bezvýsledně. Výsledky nedělních voleb napovídají úspěchu Orbánovy kampaně, zaměřené na varování před nebezpečím masové imigrace a na obranu hodnot křesťanského Maďarska. Těsně před volbami například zemi oblepily plakáty s fotografií davu hrnoucím se na hranici a prostým nápisem STOP.

Před propojenou hrozbou imigrace a George Sorose varoval Viktor Orbán také přímo během volební kampaně.

„Maďarsko má před sebou dvě možné cesty. Buď budeme mít národní vládu a nestaneme se zemí imigrantů, nebo nám budou vládnout Sorosovi lidé a z Maďarska se stane imigrantský stát,“ prohlásil v březnu při setkání v Miskolci na severu země.

V kampani naopak neuspěly upozornění na korupční skandály spojené s vládními představiteli, ani poukazování na zneužívání evropských dotací osobami blízkými současnému premiérovi.