„Angličani vymysleli Hyde Park, Češi jsou výborní houbaři. Italové vymysleli operu, Češi jsou výborní houbaři,“ popisuje výsměšně v jedné ze svých básní undergroundový básník Milan Kozelka. Reflexe letošního léta v tuzemském mediálním prostoru jako kdyby dávala za pravdu ironické básničce o holubičí povaze českého národa.

Politici, novináři a vědci ve světově relevantních médiích bijí na poplach v reakci na znepokojivé zprávy o současném stavu klimatu. V mnoha českých médiích ale jako kdyby zavládl duch známý z filmu K zemi hleď, ve kterém se média snaží udělat apokalypsu zábavnější a pozitivnější, aby byla stravitelná pro široké publikum.

Zatímco generální tajemník OSN António Gutteres mluví v reakci na červencové teploty, které byly podle měření nejteplejší za posledních sto dvacet tisíc let, o přechodu z oteplení k éře klimatického varu a vědci zdůrazňují nutnost rychlých a razantních kroků k odvrácení katastrofy, z českých médií se mimo jiné dozvíte, že vlivem oteplení nejspíš přestanou růst hřiby i křemenáče. Protože Češi jsou výborní houbaři.

Díky častému přebírání zahraničních zpráv nakonec není zpravodajská reflexe ve výsledku tak hrozná, nicméně k sesuvu tuzemské debaty o klimatu výrazným způsobem přispívají i zdejší klimatologové. Ti se ve zjevné snaze hlavně nebýt označeni za alarmisty, které by případně novináři přestali zvát do debaty, cíleně zlehčují vážnost situace.

Zatímco Guardian si na první stranu dal článek s výmluvným titulkem o tom, že podle vědeckých kapacit z celého světa je spojitost mezi sílou požárů ve Středozemí, na Blízkém východě a v Severní Americe nezpochybnitelná, hlava zdejších klimatologů Radim Tolasz zřejmě bez znalosti relevantních výzkumů hlásá, že takové tvrzení není o co opřít ‒ vždyť tam na jihu hoří každý rok. Radim Tolasz je zřejmě výborný houbař.

Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry a také aktivní člen ODS ve své zmatenosti jde dokonce tak daleko, že mladé lidi obávající se o svou budoucnost posílá nejdřív vystudovat přírodovědné či technické obory a pak změnit společnost nějakým objevem.

Za posledních přibližně čtyřicet let přitom máme jako společnost dostatek informací a s objevy způsobů jak řešit klimatickou krizi by se dala vytapetovat Sixtinská kaple. A podle současných výzkumů mapujících vývoj klimatu už opravdu nevychází dostatek času na to, aby vystudovala celá jedna generace, přišla s novými způsoby řešení a následně je ještě stihla implementovat.

K tomu zkrátka stačí spočítat si dvě a dvě dohromady. Radan Huth je ale určitě výborný houbař. Z rozhovoru s Miroslavem Trnkou se dozvíme, že omezováním konzumace masa toho moc nespasíme, oteplování bude mít pozitivní dopady na zemědělskou produkci v Českomoravské vrchovině a na Západě to s alarmistickým slovníkem okolo klimatu už trochu přehánějí. Jen aby tu Českomoravskou vrchovinu měl kdo obdělávat. I když na druhou stranu tam možná bude hodně hub.

Mnoho solidních výkonů českých vědců ale zapadne tím, jak editoři rozhovory s nimi rámují. Tak třeba z jinak dobrého rozhovoru Lenky Suché z Akademie věd pro Aktuálně se díky titulku dozvíme, že biologové jsou nakonec z požárů nadšení a pro planetu jsou skvělou příležitostí. Jen tedy na ní nebudou moct žít lidé.

V záplavě alarmujících zpráv o neobvykle vysoké teplotě oceánů, která způsobí masivní úhyn mořských živočichů, výrazně zvýší intenzitu tropických bouří a ovlivní klima po celém světě, by mohlo zapadnout, že díky tomu bude možná o něco více želv. Naštěstí je tady Česká televize, aby tento fakt připomněla. Editoři Aktuálně a České televize jsou výborní houbaři a respektovaní chalupáři.

Teď ale trochu seriózněji. Informování o klimatu se v posledních letech výrazně zlepšilo a mnohá média se snaží informovat poctivě a s dostatečným důrazem na vážnost situace. Nicméně kombinace farizejského přístupu velké části českých klimatologů a snahy českých medií najít na klimatické krizi hlavně něco pozitivního způsobuje, že za kvalitou celosvětové veřejné debaty výrazně zaostáváme. Nejspíš i kvůli tomu jsou lidé v České republice podle Eurobarometru na samém chvostu v pochopení závážnosti naší současné situace.